Bezručův pramen nalezneme u zeleně značené cesty z jesenických lázní do České vsi, asi půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Byl postaven v roce 1846 jako trojdílný pomník z mramoru na náklady pruských pacientů, a proto dostal přívlastek pruský. Dva boční díly pomníku pramene slouží jako odpočívadlo, z hlavního dílu teče voda. Původně zde byl vyryt nápis: Dem unsterblichen Priessnitz die dankbar...
Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo sam...
K Josefově prameni dorazíme po modré turistické značce vedoucí z gräfenberských lázní na Pomezí. Na rozcestí U Mnicha se vydáme vlevo. Po třech stovkách metrů odbočíme na první cestičku vpravo a stoupáme do kopce. Potůček překonáme po můstku a poté pohodlně dojdeme až k prameni.
Jeho minulost neznáme, jediná zmínka o něm, kterou najdeme v knize Gräfenberk a okolí od Emanuela Kappera, poch...
Mariin pramen objevíme padesát metrů před chatou Senebojkou (SE NE BOJ) severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní. Z lesní cesty se k němu dostaneme po schodech.
Marien-Quelle nechal postavit v roce 1862 porýnský aristokrat Augustin von Niemann na počest Marie Buschové - Nipschové, ctihodné choti pruského velvyslance v Římě, která ho na Gräfenberku léčila. Co jihoněmeckého šlechtic...
Kaňonovitá průrva s kaskádami a vodopády na soutoku Stříbrného a Bučínského potoka. Jsou chráněnou památkou. Vodopády najdete pod obcí Žulová, severozápadně od města Jeseník. Pro ty, kteří mají rádi vodu a všechny její podoby, bude návštěva tohoto místa jistě zajímavým zážitkem. Nejsou to sice vodopády Niagárské, ale každý přírodní úkaz má své vlastní kouzlo....
Pramen nalezneme nad chatou Senebojka (SE NE BOJ) u vodárenské jímky severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní.
Polští návštěvníci nechali tento pramen vystavět v roce 1869. Měl obdélníkový tvar a na mramorové desce oznamoval jeho jméno nápis: Polskie źródlo 1869. Přesně o devět let později nastal čas jeho první renovace. Mohylu pramene zpevnil beton, vrchol zkrášlil mramorový pomn...
Pražský pramen objevíme v lese pod asfaltovou silnicí vedoucí z lázní do České vsi, asi 150 metrů od rozcestníku po modře značené cestě.
První zachovalou zmínku o něm lze nalézt v knize Johanna Carla von Walterskirchena z roku 1851. Autor píše o Kuchyňkově Cizineckém pramenu (Fremden-Quelle), který se ukrýval hluboko v lese pod Žofiiným pramenem. Svůj název dostal podle toho, že ho přespo...
Vyvěrá v oblasti Hrubého lesa,v blízkosti lesní kaple Nejsvětější Trojice.Mírně radioaktivní pramen je známý jako Rudolfův,lze se však též setkat s názvem Leopold Grabner.Koncem 19.stol. se tento správce lichtenštejnského polesí zasloužil o průzkum vody a úpravu prameniště (1897).
autor: dod...
Nalezneme jej na modře značené cestě, půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Rumunský pramen nechal za čtyři tisíce zaltých postavit Josefu Schindlerovi z vděčnosti za uzdravení rumunský král Karel I. z rodu Hohenzollernů, jenž se na Gräfenberku léčil. Dílo provedla v roce 1888 kamenická dílna Schindler & syn z Velkých Kunětic podle návrhu Eduarda Zelenky. Ke stavbě byl použit mramor právě z...
Objevíme na bývalém lázeňském okruhu, necelý půl kilometr nad Rumunským pramenem.
Oba prameny nechal postavit již před rokem 1845 bohatý návštěvník lázní. Prameny s poměrně velkými mohylami z nasucho skládanýchkamenů byly označovány pouze jako jeden - Fichten-Quelle - a nap&aac...
Mezi četné kamenné a vodní připomínky Priessnitzova léčitelství na Stezce Vincenze Priessnitze patří prameny Adéla, Flóra, Adolf a sprcha svornosti.
Dojdeme k nim po asfaltové cestě vedoucí z jesenických lázní do České vsi. Objevíme je nad první zatáčkou za Bezručovým pramenem. Jako první zde vznikla sprcha Svornosti (původně Concordia Douche), patrně ve třicátých letech 19.století. První doch...
Podle pověsti objevil Vřesovou studánku (1313 m.n.m) lovec, který v těchto místech pronásledoval zraněného jelena. Jelen, když se napil vody ze studánky se uzdravil a zmizel lovci z očí. Později prý se sám lovec vyléčil z těžké nemoci pomocí vody z pramene Vřesové studánky. Jako projev díků zde pak na sloup zavěsil obraz a Vřesová studánka se stala poutním místem....