Obec vznikla pravděpodobně v I. polovině 13. stolotí při dálkové obchodní cestě z Uherska na Moravu a do Čech. Od cesty byla oddělena vrchem, odpradávna zvaným Borek ( odtud název : "za borkem" - Záborná ). Nejstarší spolehlivá písemná zmínka o vsi Záborná je z 23. března roku 1282 v listině bratrů Vikarta a Záviše, pánů z Polné ( jde o darování obce do vlastnictví řádu německých rytířů, majitelů ...
Zbytky prvního osídlení byly v okolí Žabovřesk objeveny na úpatí Vosího vrchu. Vykopané keramické nálezy jsou z mladší doby bronzové, halštatské, laténské a ranného středověku.
Nejstarší zmínka o Žabovřeskách se datuje roku 1334, v prvním roce panování Karla IV. Žabovřesky, Dehtáře a Radošovice, které 26. května 1334 směnil Jan Lucemburský s Rožmberky za pohraniční hrad Janovice nad Úhlavou, nále...
Původ názvu obce pochází zřejmě od tůní a mokřin, vhodnými životními podmínkami pro žáby a jiné obojživelníky. Ještě v minulém století byly v obci mezi domy tři „ louže“ a rybníčky. Samostatná obec, která leží při toku řeky Ohře, má svojí polohou výhodu blízkosti měst Budyně n.O. a Libochovice. Krásné výlety do okolí i zákoutí u řeky lákají nejen turisty, ale i chalupáře a chataře, kteří, téměř tr...
Záboří nad Labem je jednou z nejstarších osad v širokém okolí. Své jméno má od lesa Bor, zvaného též Markový les, jenž určoval hranice země. Okolí této osady, většinou bažinaté pro rozčleněné ústí řeky Doubravky, chránilo bezpečně osadu na založenou vyvýšeném místě. Zároveň mohutný borový les, oplývající lovnou zvěří, řeky s hojností ryb a úrodná nížina poskytovaly obyvatelstvu obživu.
O raném os...
První písemné zprávy nacházíme z roku 1254, kdy se uvádí jistý Sulislav ze Zábřeha na zemském sněmu v Brně. Od té doby zábřežské "zboží" přechází jako královské léno na panské rody Šternberků a Kravařů a v polovině 15. století získávají zábřežské panství bratři Tunklové, kteří se psali "na Zábřežsku a v Brníčku". Při nákladných stavbách rozsáhlých rybníků vyžadovali od svých poddaných tvrdou robot...
Se stavbou nádraží se započalo asi v srpnu 1843. Dne 17.8.1843 bylo totiž schváleno prezidentem dvorské komory zadání stavby budov (kromě skladiště zboží) A.D.Fleischmannovi. Skladiště mu bylo zadáno až v srpnu roku 1845.
Nádraží mělo kromě dvou hlavních průjezdných kolejí ještě dvě levostranné koleje vedlejší o délce 116 m, příjímací budovu, osobní dvoranu, výtopnu, skladiště zboží a později do ...