Obec Čechy pod Kosířem leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny, pod kopcem, jehož název má v přívlastku svého jména. První známá písemná zmínka o Čechách je z roku 1131. Do historie obce se nejvýznamněji zapsal rod hrabat Silva Tarouců, který zakoupil česk&eacu...
Podle archeologických nálezů bylo území obce Čečelice osídleno již v mladší době kamenné, tj. asi 4000 let před n.l.Nejstarší písemně doložená zmínka o vsi Čečelice pochází z roku 1252, kdy je uváděn na listině z 29. března 1252 jako svědek rytíř Pabián (Fabián) z Čečelic, sídlící na tvrzi v Čečelicích.Zdejší majetkové poměry byly - stejně jako u sousedních obcí - velmi složité. Různé části vsi pa...
Obec Čečelovice je v nynější době hraniční osadou strakonického okresu. Podle zápisu v obecní kronice někdy ve 14. století při vzpouře na panství Střelské Hoštice bylo asi 14 nevolníků vyhnáno za trest do míst mezi vrchem Čelovem a Čečulkou. Zde založili osadu Čečelovice. Ta se rozkládá na t&...
První písemná zmínka o obci je z roku 1314 podle zápisku "Stezka Liběcká". Nachází se mezi Malčí a Jeříšnem v úpatí lesnatého pohoří Železné hory. Podle zápisů vilémovského kláštera datovaného rokem 1542 jí dodával význam jen poplužní dvůr, který bylnejprve majetkem vilémovského kláštera a později Ronovského panství.Jméno vesnice není bez zajímavosti, po dlouhá staletí je v názvu ukryto jméno zřej...
Ves Čečovice se připomíná poprvé v r. 1355. Tvrz si zde postavil pravděpodobně již v první polovině 14. století jeden z neznámých potomků Jaroslava z Bukovce, připomínaného r. 1298. Ten zdědil sousední ves Bukovec, odkud přenesl své sídlo do Čečovic, po nichž se pak psal jeho vladycký rod. V l. 1355 - 1358...
První zmínka se o vesnici objevuje již v roce 1299 ve spojitosti se jmény bratří Ludíka, Konráda a Herborda z Čehovic. V roce 1358 pak Jan a Bareš z Čehovic zaměnili Čehovice za statky v Stachové a tím patřila vesnice k šternberskému hradu. Ve 14. a 15. st. se objevují v listinách různé názvy pro tuto obec - Czichowicz, Czyhowicz, Čihovice. V roce 1397 umírá Petr ze Šternberka jako bezdětný a Čeho...
Čejč je malá obec na jihu Moravy v okrese Hodonín, vzdálená necelých 50 km od Brna. Leží na dně velké kotliny ve výšce 183 m n.m. Zdejší prostředí je vahlášené svou vinařskou historií a částí života prvního československého prezidenta T. G. Masaryka. Její katastr má velikost 13,27 km2 a žije zde 1290 obyvatel.První zmínka o obci pochází z roku 1222. V té době patřila Čejč klášteru cisterciaček Po...
Nejstarší zpráva o Čejeticích je z roku 1289, kdy je uváděn Jan z Čejetic jako svědek na darovací listině Bavora III. Johanitům ve Strakonicích. Další známí majitelé Čejetic jsou spojováni s rodem Dlouhoveských z Dlouhé Vsi. Byli to bratři Jetřich, Vojtěch, Lipolt a Jan, kteří byli v l...
Čejkovice leží na jižní Moravě 40 km jihovýchodně od Brna v okrese Hodonín. Katastr obce má rozlohu 2 506 ha na kterém žije 2530 obyvatel. Osou celého území je potok Prušánka. Reliéf je mírně zvlněný, průměrná nadmořská výška území je 208 m n. m. Průměrná roční teplota vzduchu je 9,2°C, což řadí Čejkovice k nejteplejším místům naší republiky.Dominantou obce jsou dvě významné budovy. První je pů...
Od středověku až do roku 1848 byly Čejkovice rozděleny mezi dvě vrchnosti.
Začátkem 15. století patřila část vesnice bohatému budějovickému měšťanu Mikuláši Faulfišovi, zemřelému v r. 1411 a poplužní dvůr měl do své smrti r. 1414 Petr z Čejkovic. Po jeho smrti získali dědictví...
Čejkovice, jsou maličkou vesničkou na konci silnice, vůkol lemované poli a lesy v nadmořské výšce kolem 420 m. Leží 16 km jižně od Čáslavi. Ve středověku patřily k panství Chlum, kterému vládl hrad v sousední vsi Chlum. Původně byly v majetku kláštera Sv. Prokopa na Sázavě. První zmínka o obci pochází z r. 1360. V r. 1463 přešel klášterní majetek se Zbýšovským kostelem a poplužním dvorem a vsí Čej...
Nejstarší dochovaná zmínka o vsi Čejkovice pochází z roku 1350. V zápise z tohoto roku se uvádí název "Schenkewitz". Tento název pak prodělal řadu změn, jako např. Czeykowiczych, Czieykowicz, Cžegkowicz, Cžekowitz, Čekovice, až se dostal do dnešního tvaru Čejkovice. Toto místní jméno je odvozeno od mužského jména Čejek. V polovině 14. století byla obec rozdělena na dvě části. Jedna část patřila pr...
Čejov je vesnice, která se nachází na Vysočině, vzdálená několik kilometrů severovýchodně od Humpolce. Katastr obce má rozlohu 799 ha v nadmořské výšce kolem 489 m.n.m a žije zde necelých 480 obyvatel. Počátky obce se kladou do poloviny 13. století, kde celý kraj načas ovládl řád němec...
Horská obec Čeladná je malebná vesnice v údolí řeky Čeladénky, v nadmořské výšce 385 – 1276 m n.m. (centrum obce 430 m) na úpatí několika Beskydských hor – Smrk (1276 m), Malý Smrček (711 m), Smrček (858 m), Malá Stolová (1009 m), Skalka (964 m). Většina těchto hor se nach&...
Obec leží východně od Kostelce na Hané. První písemná zmínka o obci pochází z r.1315 a má souvislost s majetkem krále Jana Lucemburského. Kdysi zde stávala tvrz. V obci stojí nejstarší cukrovar na Hané, dnes již mimo provoz v demoličním stavu. Na návsi je kaple a radniční budova. Severně od obce na úpatí Velkého Kosíře jsou lomy s devonskými nalezišti Trilobitů a místa četných archeologických nále...
Čelčice se nacházejí 8 km jižně od Prostějova. Jsou rozloženy na 492 ha v nadmořské výšce 209 m.n.m.
Obec Čelčice je středně velká, typicky česká ves, ležící přibližně jedenáct kilometrů severozápadním směrem od Kojetína a asi 9km jihovýchodně od Prostějova. Název Čelčice vzni...
Obec Čelistná se nachází v malém úvalu v nadmořské výšce 585 metrů. Geograficky leží v západní části Českomoravské vrchoviny 9 km jižně od města Pelhřimov. Sousední obce jsou Rynárec, Libkova Voda, Vlásenice-Drbohlavy, Mezná a Vratišov. V Pelhřimově sídlí re...
Čeložnice a Chřiby. První písemná zpráva o obci je z roku 1131, kdy Čeložnice náležely olomouckému biskutskému statku v Šitbořicích. Na území obce jsou dvě památky zapsané ve státním seznamu nemovitostí kulturních památek. Uprostřed obce je zvonice postavená v roce...
Osada na východní hranici okresu, pod lesem Okrouhlíkem, na pravém břehu potoka Olešky.
Osada Čenětice "Csanatih" se poprvé uvádí v listině knížete Vratislava I. z r. 1088 v soupisu zboží darovaného Vyšehradské kapitule. V r. 1222 se píše ve tvaru "Csanaticih", roku 1318 "Czeneczicz", roku 1...
První písemná zpráva pochází z roku 1368.
Na území žije 378 obyvatel. Vydáváme místní noviny. Pořádáme kulturní a společenské akce. Stojí zde mateřská škola a pošta.
...
Obec rozdělená tokem Židovy strouhy na dvě části byla původně dvěmi osadami. Větší severní část současné obce se nazývala Černkov, menší, jižní, Černkovec. Původní tvar názvu Černkov znamenal Černkův, tj. dvůr jistého Črnka, Černkovec = malý Černkov. Nejstarší písemná zmínka o Černkovu je z r. 1412, o Černkovci z r. 1437. Již v historii náležely tyto dvě části vždy odděleně jednotlivým panstvím, s...
Přírodní poměryObec Čenkovice s rozlohou 584 ha leží na úpatí Bukové hory - zvedající se do výše 949 m.n.m., z níž za jasného letního dne spatříme nádhernou vyhlídku na Moravu i vzdálené Jeseníky. Obec leží po obou březích potoka Čenkovičky, jej&iacut...
Podle pověsti stávalo několik domů (3-7) v lese Pohoří u staré studně. Toto místo se nazývalo Čenovičky. Za válek se obyvatelé uchylovali do lesů a po potoce směrem vzhůru se usadili a zde stojí nynější ves Čenovice.
Čenovice držel v XV. Století Jindřich Popel z Vesce a prodaj je r. 1489 Slavatovi z Chlumu. Roku 1603 prodal Adam Slavata Jáchymovi Kalenicovi z Kalenic a připojil ke Zručskému panst...
Nedaleko Čestína leží ve výšce 460 m.n. vesnička, která se jmenuje Čentice - dříve Čenětice(tak stojí psáno ve starých listinách). V 7 popisných číslech zde bydlelo 26 obyvatel. Domy stojí porůznu buď v zahradách nebo o samotě. Výměra celé obce je 34 ha. Do katastru obce náleží velký rybník se jménem Polexina, do kterého vtéká potůček Žichovický. O původu Čentic není dochováno žádných určitých zpr...
V dochovaných historických pramenech se Čepí poprvé vyskytuje roku 1375 v souvislosti s tehdejším držitelem vsi zemanem Ješkem z Čepí. Na počátku 16. století byla obec v držení Zdislava z Dobřenic, ale ten Čepí prodal roku 1543 společenství havířů z Kutné Hory. Jako majetek Kutné Hory ...
Obec se nachází v podhůří Šumavy 7 km od Volyně. Nedaleko obce se v lesním komplexu „ Mlaka“ je zřícenina hradu Helfenburg, který je dominantou kraje. Okolní krajina je pahorkovitá, v nadmořské výšce okolo 500m.n.m. Zemědělská půda je obhospodařována ZOD Předslavice. Obec ...
Název obce je odvozen od vlastního jména Čerad. Prvně se uvádí na listině z roku 1115. Čeradice měly v královském městě Žatci příliš mocného souseda na to, aby tu mohla vzniknout tvrz a souvislý šlechtický majetek. A tak před husitskými válkami, ale i dlouho potom, byly jednotlivé stat...
Čerčany jsou přirozeným centrem středního Posázaví. Leží v mírně svažitém terénu, málo převyšujícím 300 m n.m. Nejvyšším bodem je zalesněný vrch Čerčanský chlum (530 m n.m.).
Archeologické nálezy na počátku 20. století prozrazují slovansk&eacu...
Území obce bylo obydleno už v neolitu, ale první písemná zmínka pochází až z roku 1270, kdy obec patřila jistému Dithovi, který v tomto roce prodal část obce abatyši cisterciánského kláštera v Oslavanech. Od poloviny 14.století patřila obec Bransudu de Czermancovicz a dále se zde střídali různí, ne příliš zámožní šlechtičtí majitelé. Obec byla po celou svou historii čistě zemědělská a nemajetní ob...
Prvotní pravěké osídlení v okolí řeky Radbuzy bylo již ve střední a pozdní doby kamenné (mezolitu a eneolitu 8000 – 2500 l. př. n.l., další osídlení v okolí je doloženo z počátku doby bronzové (1700 – 1500 l. př. n.l.), přičemž největšího rozkvětu dosáhlo ve střední době bronzové (1500 – 1200 př. n.l.). Lid česko – falcké mohylové kultury se ve zdejším území usadil natrvalo, což dokládají mnohá m...
Obec Čermná vznikla pravděpodobně ve 13. století ještě před začátkem německé kolonizace. Jméno Čermná je slovanského původu a vzniklo ze jména místního potoka, jenž byl příchozími osadníky nazván podle barvy dna „ Červená voda “. Nynější rozestavění domů je charakteristické pro německý typ osídlení, proto se uvažuje o zániku slovanské vsi v průběhu německé kolonizace pohraničních oblastí českého...
Naše obec Čermná nad Orlicí vznikla v roce 1960 sloučením dříve samostatných obcí - Malá a Velká Čermná nad Orlicí. Od roku 1975 k ní ještě náleží rovněž dříve samostatná obec Číčová. Obec Velká Čermná leží na pravém břehu Tiché Orlice a patřívala dříve Drslavicům, dále Půtům z Častolovic a dalším panským rodům. Za držení rodem Zárubů z Hustiřan byl zdejší lid značně utiskován velkou robotou. O s...
Obec Čermná byla založena za vlády Přemyslovců ve 14. století. V r. 1377 byla přidělena k panství Horního Vikštejna, v 16. stol. patřila panství v Melči a v 18. stol. vítkovskému panství. ...
Obec byla založena asi v 15. stol. na pozemcích třebíčského kláštera a nazvána podle blízkého lesa "Černá", jenž se připomíná v roce 1464. Osudy obce byly spojeny s blízkým Měřínem. Jako ves se zákupní rychtou a manem je připomenuta v roce 1556, kdy ji získal Vratislav z Pern&...