Ves Škvořetice je poprvé doložena v pramenech k r. 1299 - tehdy se z ní odváděl desátek kostelu v Miroticích. Jan ze Škvořetic (1380) a Ondřej Mirovec seděním ve Škvořeticích (1411) jsou první známí držitelé Škvořetic. Poslední známý majitel škvořetického st...
Zámek ve Slabcích vystavěl počátkem 18. století František Karel Vančura z Řehnic. Nákladnou stavbuvšak pro nedostatek financí do své smrti nedokončil. V letech 1754-1847 patřil zámek Hildprantůmz Ottenhausenu, starobylému šlechtickému rodu původem z jižního Tyrolska. Podnikaví Hildprantové, kteřípostupně skoupili celé okolí Slabec včetně hradu Krakovce a zámku ve Zhoři, upravili zámek ve Slabcí...
V 18. století tuto budovu vlastnil správce Kajetán Blümegen. Ten ji brzy nechal přestavět na jednopatrovou budovu, kterou využíval jako venkovské sídlo. Sám pracoval v nedalekém Brně.
Po správcově smrti se tento již zámek stal majitelem zámeckého zahradníka. Ten jej prodal olomoucké kapitule a...
Na katastrálních pozemcích, kde se dnes nachází zámek s přilehlým dvorem a zahradou, je již od 13. století doložen statek, který přináležel zbraslavským cisterciákům. Po husitských válkách přešly Slapy v roce 1436 do zástavy hrabat Kolovratů. Klášterní dvůr ...
Tvrz pravděpodobně postavili Jankovští z Vlašimě, poprvé doložena roku 1535. V roce 1602 (nápis nad vchodem) přestavěna Zikmundem Jankovským v renesanční zámek. Jankovští z Vlašimě na zámku sídlili do počátku 18. století, po vymření rodu jej získali Daunové, kteří zde však již nesídlili. Zámek se změnil nejprve v sídlo správce hospodářského dvora, později v hospodářskou budovu....
V roce 1771 byla původní tvrz přestavěna na malý barokní zámek. V roce 1775 ale objekt vyhořel. Avšak hrabě Josef Malabaile z Canalu jej nechal znovu vystavět v pozdním barokním stylu. Do roku 1910 se majitelé často střídali, poté zámek získala obec. Pro její potřeby tak s menší přest&aa...
Zámecký areál ve Slatiňanech je skutečným a neobjeveným rájem pro návštěvníky, kteří hledají odpočinek, kulturní a zároveň sportovní vyžití. Kde jinde máte na několika hektarech zámek, hřebčín, rozlehlý anglický park, rekreační...
V 2. polovině 13. století měl Helembert de Turri kolonizovat Slavičínsko vylidněné uherským vpádem v roce 1253 a v blízkosti založit tvrz - zda byla tehdy postavena, není známo. Doložena až rokem 1518 za Podmanínských z Podmanína. V 17. století poškozena uherskými vpády. V polovině 18. století byla Podstatskými z Prusinovic přestavěna v trojkřídlý barokní zámek. V 2. polovině 19. století za Lede...
Barokní zámek - Na místě dnešního barokního zámku byla vybudována začátkem 13. století komenda řádu německých rytířů. V jejich vlastnictví je Slavkov poprvé zmiňován roku 1237. Části obytné budovy a kruhové schodišťové věže komendy jsou zachová...
Slavkovský zámek je nejstarší budovou v obci. Vznikl přestavbou původní tvrze roku 1586. Od konce 17. století nebyl využíván jako panské sídlo a postupně chátral. Vynucené opravy a úpravy, naposledy ve 20. století, výrazně poškodily charakter historického objektu. Jedinou dochovanou a kulturně chráněnou částí je kaple s renesanční klenbou. Čtyřkřídlá dvoupatrová budova se čtvercovým dvorem sloužil...
Zámek čp. 29 - rejstříkové číslo 8-153. Příklad pozdně barokní šlechtické usedlosti ze 3. čtvrtiny 18. století se zachovanou dispozicí a některými detaily vybavení. Opravy provedeny v roce 1961.
Vlastník : Pozemkový fond ČR
V současné době je zámek uzavřen a bohužel chátr&aacu...
Zámek Slezské Rudoltice založili Fulštejnové na místě bývalé tvrze na osoblažsku v letech 1548-1565.
V době vlastnictví Alberta z Hodic byl zámek mohutně přestavován, k zámku patřil krásný park, v zámku bylo divadlo. Zámek patřil k významným kultur...
Z původního objektu se dochovala jen jedna z bašt. Atmosféru dávných věků čas od času přibližují i šermířská představení doprovázená historickou hudbou a dobovými jarmarky. Pověsti praví, že pod hradem bývaly ukryty poklady. Ty však bylo možné spatřit jen na Velký p&aacut...
Skalní hrad Sloup - Na jižním okraji Sloupu ční nad údolí Dobranovského potoka asi 35 m vysoký pískovcový skalní suk (318 m), všeobecně považovaný za skalní hrad. O sloupském hradu se sice zmiňuje řada historických pramenů, ale jeho poloha není dodnes známá. Nejspíše stál na severovýchodním úpatí skály, kde jej kromě opevnění chránily také okolní rybníky s bažinami, a kde později vznikl panský dvů...
Zámek byl vybudován na místě staršího zámeckého objektu po polovině 18. století za opata Benna I. Löbla jako benediktinská rezidence, která sloužila břevnovsko-broumovskému klášteru. Benediktýni získali statek Sloupno roku 1672 za opata Tomáše Sartoria. Roku 1687 byla stará renesanční tvrz přestavěna na barokní zámek. Důvodem, proč benediktini usilovali o zakoupení Sloupna byla jeho strategická po...
Hradsko je opevněné sídliště z mladší a pozdní doby bronzové a také raně středověké slovanské hradiště nacházející se nedaleko stejnojmenné obce na náhorní plošině nad údolím řeky Pšovky.
Archeologick&eac...
Archeologicky cenná lokalita s dochovanými relikty opevnění. Významný doklad osídlení regionu v raném středověku.
Opevněná plocha hradiště se sklonem k jihovýchodu má přibližně trojúhelníkovitý půdorys o největší délce 150 m a zaujímá rozlohu cca 1,6 ha. Re...
Šluknovský zámek dvacet let chátral, ale naštěstí se ho díky finanční dotaci podařilo celý postupně opravit a v roce 2007 znovu otevřít široké veřejnosti. Na zámku byly obnoveny kulturní akce, zejména pak dobové Zámecké slavnosti, konané vždy posledn&iacu...
Terénní pozůstatky po nevelkém hradu na nevýrazné vyvýšenině u Úhlejova na Miletínsku, zčásti poškozené silnicí. V písemných pramenech se hrad neobjevuje a neznáme ani jeho původní jméno; podle archeologických nálezů zanikl již před pol. 13. stol. Pravděpodobně patřil mezi nejstarší šlechtické hrady kvalitativně nižší úrovně.
...
Na místě vladycké tvrze pocházející ze 13. století postavil před rokem 1460 Bořita z Martinic novou pozdně gotickou tvrz. Martinicové drželi Smečno od roku 1416 do roku 1918. V roce 1586 byla tvrz přestavěna na renesanční zámek, který byl od roku 1589 majetkem Jaroslava Bořity z Martinic. V 17. a 18. století byly upravo...
Smidarský zámek nacházející se na pravém břehu řeky Cidliny byl v minulostiekonomickým centrem poddanského městečka Smidar, ke kterému patřil přiléhající pivovar a mlýn. Původně však na místě zámku stála vodní tvrz využívající ze dvou stran přirozené ochrany řeky. Je doložena spolu s dvorem z roku 1413, kdy Smidary patřily Janu Ohnišťkovi. Následně v roce 1424 byly Smidary dobyty a vypáleny Jane...
Zámek postavil v 16. století Smil z Hodějova, přestavět barokně jej dal koncem 17. století Jan z Talmberka. V 18. století a 1. polovině 19. století patřil Voračickým z Paběnic. V 2. polovině 19. století částečně regotizován.
...
Severovýchodně od městyse Drahany, asi 4km v lesích vojenského prostoru, jsou zbytky středověkého hradu. Smilův hrad, nebo též Smilovo hradisko, je písemně připomínán jen jednou a to roku 1391. Již tehdy se jednalo o pusté místo. Hrad se skládal z vlastního hradu a předhradí. Hlavní stavbou byl obdélníkový palác.
Archeologicky se zařazuje do poslední čtvrtiny 13.století. Bohužel jeho smysl je zas...
Bývalý lovecký zámeček s kaplí sv. Kříže jsou nejstaršími stavbami lázeňského letoviska na Smraďavce. Oba objekty byly postaveny mezi léty 1670-1680 tehdejšími majiteli buchlovského panství, barony Petřvaldskými z Petřvaldu. Budova nynější restaurace v sousedství zámečku pochází z počátku 19. století a byla založena Leopoldem I. Berchtoldem, který na Smraďavku přechodně přesídlil, zanechav svůj zá...
Sobotín byl založen v rámci velké kolonizace druhé poloviny 13. století, jak dosvědčuje i poosobní jméno (Sobota), původně nejspíš jako hornická osada. Poprvé je výslovně uváděn v roce 1350 jako sídlo farnosti, která byla připojena k tehdy vzniklému litomyšlskému biskupst...
Sokol je výrazná znělcová kupa (593 m) západně od Petrovic se zbytky středověkého hradu. Na jejím severním svahu je u odbočky na hrad upravená nepříliš vydatná Kočičí studánka a v okolí jsou patrné staré jámy po těžbě železné rudy. Nedaleko odtud stojí u boční cesty kamenný pomníček lesního adjunkta Vincence Stoye, který zde byl v roce 1878 zastřelen pytlákem. Na jižním svahu kopce je ve vzrostlém...
Nepatrné pozůstatky po hradu ve špatně přístupné poloze na skalním vrcholu blízko Soběnova, nad údolím Černého potoka. Vznik není jasný, podle padělané listiny z 15. stol. sice potvrdil král Přemysl Otakar II. koupi hradu Vokovi z Rožmberka r. 1264, Rožmberkové jej však získali až r. 1387 od pánů z Velešína. K r. 1541 se připomíná jako pustý.
...