Čtyřkřídlý renesanční zámek na místě pozdně gotického hradu. Tvrz pravděpodobně postavena brzy po roce 1276 klášterem Hradisko u Olomouce jako součást opevnění města. V roce 1398 ji získali od markraběte Jošta Tunklové z Brníčka, v letech 1427 - 1475 náležela Tovačovským z Cimburka, od roku 1475 Pernštejnům. Na přelomu 15. a 16. století zčásti pozdně goticky přestavěna. V letech 1554 - 1562 postav...
Renesanční zámek z roku 1596 s nejkrásnějším arkádovým dvorem na Moravě byl postaven pro Karla ze Žerotína a jeho syna Viktorina v poslední čtvrtině 16. století jako renesanční čtyřkřídlá budova s arkádovým dvorem kolem pravoúhlého nádvoří. Nižší severní křídlo bylo přistavěno později a celý objekt obnoven po roce 1740 za Jana N. Podstatského z Prusinovic. Arkády, z části práce italských kameníků,...
Zámek Jánský Vrch, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu severomoravského kraje, téměř na hra...
Tvrz zde vznikla na počátku 17. století. V roce 1690 získal Jesenec zábrdovický klášter. V roce 1711 v místě tvrze postaven patrový barokní zámek, sloužící jako letní rezidence. Na jeho stavbu měl snad vliv architekt J. Santini. Po zrušení kláštera v roce 1784 se vystřídalo několik majitelů. Od roku 1933 sloužil sociálním účelům.
Patrová obdélníková budova s bohatě členěnou fasádou jižním průčelí...
Zřícenina raně gotického hradu z konce 13. stol. na osamělé kupě u Černé Vody ve Slezsku. Vystavěli jej odpůrci vratislavského biskupa, nebo mu hrad přímo zabrali. Kolem r. 1300 biskupovi navrácen, v té době byl správním střediskem kraje. Když se jej v r. 1441 zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, oddíly biskupa hrad následně dobyly a Zikmund a jeho bratr podstoupili mučednickou smrt. Provizorně opr...
Hradiště Malé Hradisko patřívalo mezi jednu z nejvýznamnějších a nejzajímavějších památek keltského období na Moravě. Je zmiňováno už v 17. století v souvislosti s jantarem, který zde byl nalézán.
Celková délka opevnění je více než 2 kilometry. Opevnění oppida bylo impozantní a v terénu je dosud velmi dobře patrné - valy byly vysoké až 6 metrů....
Koberštejn - Zřícenina hradu na vysunutém skalním rulovém výběžku Zámeckého vrchu asi 9 km severoseverozápadně od dnešního Vrbna, necelé 4 km od hradu Quinburgu a Drakova a nedaleko osad Horního Údolí a Rejvízu, v dominantní poloze nad Údolím Černé Opavy, kt...
Postaven v 2. polovině 16. století pravděpodobně Mikulášem Niemetzem v renesančním slohu. Na počátku 19. století za pánů ze Skal (1768 - 1945) upraven klasicisticky....
Tvrz doložena rokem 1351 zanikla asi za třicetileté války. V roce 1705 dal klášter Hradisko v místě tvrze postavit čtyřboký barokní zámek sloužící jako letní rezidence (architekt L. Glöckel). Po zrušení kláštera v roce 1784 patřil zámek náboženskému fondu, v letech 1825 - 1945 továrnické rodině Přízů....
Kovalovice se zmiňují již v zakládací listině olomoucké kapituly z roku 1131. Protože se jednalo o lenní statek olomouckého biskupství leníci z predikátem "z Kovalovic" se šasto střídali, a to až do konce 15. stol., kdy bylo léno v držení vladyků z Rokytnice. V 16. století bylo toto léno v dr...
Tvrz v Krakovci je doložena k roku 1397. Upravena byla v pozdní gotice (snad za Chudobínů z Bařic) a tvoří východní a severní křídlo dnešního zámku. Zástřizlové (majitelé od roku 1609) přestavěli tvrz roku 1613 na renesanční zámek, přistavěno bylo západní a jižní kř&iacut...
Počátkem 17. století zde postavili Haugvicové z Biskupic nevelkou renesanční tvrz, která roku 1719 vyhořela. Poškozenou tvrz získali v roce 1725 Seilernové. Ti postavili koncem 18. století v místech tvrze pozdně barokní zámek. Do konce 19. století sloužil jako jejich letní sídlo. V roce 1921 přešel do majetku státu, později kralické záložny. Po roce 1921 řada úprav, v budově zřízeny byty, obchody,...
Tvrz doložena roku 1492. V 16. století ji rod ze Švábenic a Kokorští z Kokor upravovali v pozdní gotice a renesančně (pravé křídlo dnešní stavby). V roce 1693 přestavěna olomouckým augustiánským klášterem v barokní čtyřkřídlý zámek sloužící jako letní rezidence. Od roku 1825 patřil rodu Kolářů, za nich v letech 1882 - 1890 přestavěn v pseudoklasicistickém slohu (především fasády). V roce 1887 pobý...
Na severním úbočí Biskupské kupy, od Zlatých Hor na levé straně horizontu kopce, ve výšce 660 m n. m. se nacházejí zříceniny drobného strážního hrádku. Písemných dokumentů je poskrovnu, takže v datování vzniku jsme odkázáni na archeologické n&a...
Renesanční zámek V době, kdy lipenské panství patřilo Bruntálským z Vrbna (16. století), šlechtické rody opouštěly hrady a budovaly si nová zámecká sídla na přístupnějších místech. Myšlenkou vybudování nového správního centra pans...
Tvrz v Lišnici - byla vystavěna severozápadně od vsi nad údolím zvaným Vápeníky. Její zbytky stojí na skále nad cestou proti hřebenu směrem k Vyšehorkám. Měla sloužit k ochraně obchodní cesty, která vedla přes Líšnici z Olomouce do Moravské Třebové a Svitav. Toto opevněné sídlo však také bylo útočištěm výbojného líšnického pána Heralta při jeho loupeživých nájezdech do okolí a bylo proto roku 1436...
Zámek v Loučné nad Desnou se nachází ve středu obce. Renesanční sídlo dal vybudovat na místě původního dřevěného loveckého zámečku roku 1608 Přemek ze Žerotína. Ke konci 18. století byla k zámku přistavěna kaple, jež byla o deset let později rozšířena na farní kostel, zasvěcen&y...
Čtvercové opevnění (svatyně) o vnitřní ploše 12 500m čtverečných, je orientováno svými stranami zhruba ve směru světových stran. Nachází se 2km SV od vesnice Ludéřov....
Tvrz stávala ve stejnojmenné již zaniklé obci nacházející se v údolí pod říčkou Blatou mezi Seničkou a Cakovem. Ves je připomínána v roce 1353 jako Lissow a pak ještě v roce 1466, kdy zde stávala tvrz. V roce 1482 je na jejím místě zmiňován jen pustý mlýn....
Malé Prosenice, kde tvrz stávala, jsou nyní místní částí obce Prosenice, které leží asi 2 km od Přerova.
Zbytky tvrze se nacházejí v místech domu č.p. 223 a jeho přilehlé zahradě, při mlýnském náhodu Strhanec, v místě, kde se dodnes říká " Na vale "...
Tvrz doložena rokem 1465 za Braneckých z Přítluk. Na konci 16. století ji Obejšlíkové z Litulovic přestavěli v renesanční zámek. V letech 1616 - 1628 náležel původně polskému rodu Bujakovských z Knurova. Na počátku 19. století upraven empírově.
...
Historie hradu sahá až do poloviny 12. století. Mírov byl již ve 12. - 13. století zemským hradem, ale později se dostal do držení olomouckých biskupů. Roku 1320 přešla správa rozlehlých biskupských panství z Mohelnice na Mírov, hrad tak získal větší důležitost a dočkal se důkladné přestavby a rozšíření. Ve 2. polovině 14. století pak obec u něj byla povýšena na městečko. Na hradě sídlili správci ...
Zbytky hradu leží na výrazné vyvýšenině na západní straně Moravského Berouna, na tzv.Křížovém vrchu. Na přelomu 19.a 20.století se kopec stal součástí parku, který zde vznikl a z té doby zůstaly dosud patrné základy vyhlídkového glorietu a kamenné lavičky. S...
Tvrz doložená rokem 1384 zpustla za třicetileté války. Na jejím místě koncem 17. století vybudoval pavlánský klášter ve Vranově patrový barokní zámek s věží sloužící jako letní rezidence. Po zrušení kláštera roku 1784 získal zámek náboženský fond, za jeho vlády roku 1807 vyhořel. V letech 1816 až 1861 náležel rakouským d Este, kolem roku 1820 upraven empírově. V roce 1871 jej získal olomoucký arci...
Asi 1 kilometr západně od obce Myslejovice se v lokalitě Zámčisko nad myslejovickými hájenkami v nadmořské výšce 380 metrů nachází terénní zbytky středověkého hrádku. Do přibližně oválné plošiny se v jižním cípu zahryzl nevelký lom. Ve středu této plošiny je 4,5 m vysoký pahrbek, patrně pozůstatek věže nebo budovy. Lokalitu poprvé popsal roku 1897 F. Faktor. V 80. letech 20. století zde uskutečnil...
Náměšť na Hané tvrz Dolní zámek V roce 1536 získali tvrz ve vsi Bruntálští z Vrbna a v 2. polovině 16. století ji přestavěli v renesanční zámek. Barokní úpravy v polovině 17. století za Jakardovských ze Sudic a počátkem 18. století za pánů z Prosku. V roce 1726 získali Náměšť Harrachové a na jižním okraji vsi postavili Horní zámek. Dolní zámek roku 1765 proměněn v textilní manufakturu a v roce 178...
Postaven roku 1764 olomouckým augustiniánským klášterem. Po zrušení kláštera roku 1784 se vystřídalo několik majitelů, až v 2. polovině 19. století v něm byla zřízena škola a klášter německého řádu sv. Hedviky.
Dvoukřídlá patrová budova s bohatěji zdoben&ya...
Hrad vznikl přibližně v první třetině 14. století jako malý hrádek, nazývaný snad Forchtenberg či Fürchtenberk. Hrádek byl vybudován pravděpodobně pro podporu uchvatitelské politiky pánů z Lipé, pronikajících po roku 1323 na Bludov, Šumperk a Kolštejn. Z té doby nesporně pochází jádro celého objektu, a to mohutná okrouhlá věž - hláska, dále pak hradní jádro s oběžnou zlomovou hradbou. Rozsahem, i ...
Otaslavice byly ve 14. a 15. století rozděleny na 2 samostatné statky, proto zde vznikly 2 hrady. Horní Otaslavice náležely rodu z Otaslavic - zdejší hrad připomínán rokem 1353. Dolní Otaslavice náležely Puškům z Kunštátu, hrad doložen rokem 1377.
Dolní hrad stál na severnějším ostrohu a byl typem hradu s válcovou věží. Zachován příkop a torzo válcové věže s kunštátským erbem....