Jánský Vrch - Javorník (zámek) [38]

Zámek Jánský Vrch, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu severomoravského kraje, téměř na hranice s Polskem. Je obklopen svahy Rychlebských hor, přecházejících do Vidnavské nížiny, která se otevírá na severovýchod k polské řece Nise. Jako na dlani pak můžete při jasné viditelnosti vidět vrcholky Jeseníků s nejvyšší horou Pradědern a na straně opačné Niské a Otmuchovské jezero, oblíbená rekreační střediska letních sportů.

Na Jánském vrchu nad Javorníkem, který je poprvé uváděn v r. 1291 v listině pro vidnavského fojta (opírá se o starší zprávu z r. 1266), stával kdysi hrad, o němž se poprvé dovídáme ze zprávy z r. 1307, kdy je jako svědek citován jeho kastelán Richolf. Jeho vznik lze předpokládat již v prvé polivině 13. století (analogicky se vznikem četných dalších hradů v této oblasti, které také sloužily k ochraně cest, např. Rychleby, Kaltštejn, Pustý hrádek a Edelštejn). Srovnáním půdorysů hradu v Javorníku a Edelštejna lze zjistit nápadnou shodu v půdoryse, naznačující stejnou dobu vzniku i stavebníka. Úkolem původního hradu bylo strážit důležitou obchodní stezku z Moravy přes Slezsko do Kladska. Zjištění původního tvaru hradu, je tím obtížnější, že prošel mnoha změnami, které nelze blíže časově vymezit. Měl tři části, oddělené od sebe dvojím nádvořím. Zdi uvnitř dvorů byly opatřeny ochrannými ochozy, z nichž bylo možno útočníka napadnout, kdyby se mu podařilo vniknout do dvora. Svědčí o tom jednak krakorce vyčnívající z dnešních zámeckých zdí, jednak otvory, jimiž bylo možno lít na vetřelce hořlaviny. Původní vjezd do hradu byl patrně na jihu, a teprve když tato část hradního kopce byla rozšířením obytných budov s přístavbou kulaté věže zastavěna, byl vchod veden do prvního nádvoří. Obytné místnosti byly vestavěny do systému hradeb směrem k západu, odkud byl nápor nepřítele pro sráznost kopce méně pravděpodobný. Tato část dnešního zámku zachovává nejlépe původní charakter středověkého opevnění, protože na západní straně nebylo možno pro její prudký sráz nic přistavovat. Navíc byly vysoké hradební zdi zesíleny dvěma pilíři, na kterých stály dvě strážní místnosti; jedna je dodnes zachována. Nahrazovaly věže, z nichž by bylo možno bez nebezpečí pozorovat pohyby obléhatelů. I zde vyčnívají ze zdi krakorce; na nich byly upevněny dřevěné schody, chránící obránce před střelbou.

Zdi, obklopující původní hrad téměř ve stejné výši na všech stranách, mu dodávají jednolitý vnější ráz, zakrývající vnitřní rozdělení na tři části. Nejstarší dochovanou částí hradu je bezpochyby gotická kaple; tento prostor nemusel od počátku sloužit sakrálním účelům. V téže hradní části byla i 40 m hluboká studna, dnes zakrytá příkopem. Příjezd na hradní prostranství vedl po východním úbočí kopce. Mimo hradní areál stála na jihu menší hlídková věž, jejíchž základů se v 18. století využilo ke stavbě sklepa na led.

Poloha

přidat fotografie