Starobylá osada Kněžičky připomíná se r. 1391, kdy byla sídlem Ivana. Do roku 1410 sídlel v Kněžičkách Zikmund z Kněžiček.
Poblíž vedla stará obchodní cesta, důležitá stezka zemská kladsko-polská, později královská či slezská, jež vedla od Prahy přes Brandýs, Lysou, Kos...
Jak napovídá sám název obce, vznikla původní osada při starém knížecím mostě - jednalo se o most s celnicí na původní zemské stezce z Pšovska do Charvát (od Mělníka k Jičínu), který sloužil k překonání bažin a močálů Koprnické pánve. Kdy přesně byla t...
Obec se nachází osm kilometrů severozápadně od Jičína na trase z Jičína do Turnova. Ke Kněžnici náleží ještě osady Javornice a Pekloves. Obec patří k nejstarším osadám na Jičínsku, už dlouho před rokem 1200. První písemná zmínka o obci se nachází v soudní kn...
Nejstarším dokladem osídlení na území obce je nález kamenného sekeromlatu, který byl vyzdvižen na počátku 20.století ze dna potoka Březnice při jeho regulaci. Stáří sekeromlatu se datuje do 4. tisíciletí před n.l., nyní je uchováván v Zemském muzeu v Brně.Dal&scaro...
Prehistorické osídlení území dnešní obce dokládá řada archeologických nálezů z mladší doby kamenné /období asi před 6000 lety/ přes pozdní dobu kamennou. Na katastrálním území obce v letech 1892 - 93 bylo nalezeno sídliště lidu popelnicových polí z mladší doby bronzové a tato kultura z let 1300 až 800 před Kristem nazvána "knovízskou". První písemná zmínka o vsi je z roku 1086, kdy český král Vra...
Obec Knyk vznikla jako zemědělská obec ve čtrnáctém století. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1472. Teprve ze soupisu obcí patřících k Německému Brodu ze 17. března 1651 se dozvídáme některé další detaily. Podle tohoto dokumentu bylo v Knyku usídleno 9 rodin samostatných, 2 rodiny poddruhů a také poddruh Václav Baloun v celkovém počtu 46 duší z nichž je 9 vlažných nekatolíků. Český Dvůr ...
První zpráva o Koberovicích pochází z roku 1341. Ves náležela rodu Vojslaviců, kteří měli své sídlo v nedalekých Vojslavicích. Koberovice jsou připomínány i v roce 1405, kdy byl proveden soupis majetku. Jméno získala ves zřejmě od prvního majitele Kobera – Koberovi...
Místní části: Koberovy, Hamštejn, Chloudov, Vrát, Prosíčka, Besedice, Michovka, Zbirohy
Původní tvar Koberov = Koberův dvorec. Osobní jméno Kober je zkrácené jméno Jakub, příjmení dodnes běžné. (Uvádí jej A.Sedláček-Místopisný slovník historick&yacut...
Osady lidu s moravskou malovanou keramikou a nálevkovitými poháry z eneolitu a hradisko patrně lidu popelnicových polí z doby bronzové objevili archeologové a potvrdili tak pravěké osídlení katastru obce. Na základě listinného falza, hlásícího se k r.1183, patrně moravský markrabí Přemysl potvrdil r. 1236 Kobeřice za majetek hrobnické komendě johanistického řádu. Hrobničtí johanisté ves pozbyli r....
Obec Kobeřice leží asi 8 km jižně od Slavkova u Brna a 29 km jihovýchodně od Brna v kopcovité krajině západního okraje Ždánického lesa, který byl prohlášen za Přírodní park. Samotná obec se rozkládá na jižným svahu členitého údolí Milešovické...
Obec leží nalevo poblíž silnice Uhlířské Janovice - Kácov. V blízkosti Koblaska se nachází bývalý Dolský mlýn. V obci je soukromá zemědělská farma. V současné době je zde 31 domů, z toho jich je 12 obydlených trvale....
Dřívější úřední název této obce zněl česky Kobylá nad Vidnavkou, německy Jungferndorf České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín ve smyslu ves panen, tj. jeptišek, nemá reálný základ, protože zde nikdy nebyl žádný klášter a také ves nepatřila nějakému klášteru. Ke Kobylé patřila osada Annín (německy Annaberg). V roce 1976 byla celá obec připojena jako část k Žulové. Rozs...
Ves byla založena v r. 1233, je ulicového typu, při jejím severním okraji na návrší tvoří dominantukostel Nanebevzatí Panny Marie se hřbitovem. Severozápadně od vsi jsou zachovány zbytky zdí hradu Nevděk.
Kobylé (německy Kobyla) je malá vesnice dnes součást obce Pšov, od níž...
Kobylí je malebně rozloženo v mírně zvlněné krajině. Na upravených svazích se pěstuje hlavně vinná réva, meruňky a broskve. Město je daleko, zato příroda je na dosah ruky. Dědina bohatá líbezným folklórem Vás zve k pozastavení u skleničky vína i k zamyšlení nad stále rychlejším během života. Žije se tu klidněji, skromněji, zkrátka jinak než ve městě. Možná právě proto stojí zato Kobylí a jeho okol...
Název Kobylice je pravděpodobně odvozen od názvu „kobylnice“, jak se označovala jílovitá půda.
První zmínka o Kobylici je z roku 1393 v novobydžovské Knize svědomí.
Pozdějí se dočteme v archivních záznamech, že Kobylici koupili pání z Perštějna a prodali ji r. 1548 Václavu Sokol...
První písemná zmínka o naší obci prochází z roku 1306. V arcibiskupském archivu v Olomouci je uložena listina, ve které čteme: „…Biskup Jan dal scholastikovi v Olomouci farní pozemky a desátek z přifařených dědin: Šlapanic, Slatiny, .. Jiříkovic, Kobylnic a Ponětovic.“ Z dřívějšího názvu Kobylníky, případně Kobelnice se staly Kobylnice dne 16.3.1939.
První škola byla v naší obci postavena v letec...
Krajina patřila v 10. stol. Slavníkovcům s centry v Libici a Malíně. Týnec nad Labem sloužil Vršovcům za pohraniční hradiště. Od 11. století podléhal Přemyslovcům, kdy se významným centrem stává Záboří. Kobylnice, zvláště dvůr v Kobylnici se připomíná již ve XII. století jako královský majetek. Kobylnice nebo Kobylníky znamená ves Kobylníků - strážců kobyl, pastevců koní. Kobylnice se nazývá i obe...
Kobylnice, staré pojmenování Kobylníky, pochází z dob, kdy byli hojně chovány koně pod širým nebem na takzvaných "kobylích polích" .Koně zde pěstované náleželi biskupství a hospodářství v Žerčicích.Roku 1228 náležely Kobylnice klášteru Sv. Jiří...
Malá obec obklopena z části nepřístupnými lesy voj.prostoru Dědice. V obci na návsi stojí zděná zvonice se soškou světce s knihou. V okolí několik chatových osad. Správně spadá pod obec Myslejovice, které leží asi 1km severněji....
První zmínky o jejím vzniku sahají do 13. století, kdy byly osady Kobyly, Sedlisko a Radvánice v držení Berky z Dubé. Později patřily k panství Rohanů.
Dnes tvoří obec samostatný územní celek, který se skládá ze sedmi menších osad (Kobyly, Havlovice, Sedlisko, Radvánice, Vorklebice, Podhora a Janovice). Jednotlivé osady jsou propojeny cyklostezkami, které byly vybudovány v rámci Mikroregionu Jize...
Katastr Kocelovic byl v pravěku bohatě osídlen. Je trochu kuriózní, že tuto skutečnost dokládají zejména pohřebiště, která prozkoumal v první čtvrtině 20. století blatenský učitel - archeolog Josef Siblík. Nálezy z nich jsou dodnes uloženy v Městském muzeu v Blatné a v Národním ...
Informace o obci jsou získány ze zachovalých písemných pramenů - purkrechtních knih panství brandýského a archivů země České, novodobé obecní kroniky a vzpomínek pamětníků. Původně Kochánek, nyní po jazykových úpravách v r.1924 Kochánky.
V úrodn&eacu...
První doložená zmínka o Koclířovu se váže k roku 1347, kdy vratislavský biskup Přeclav z Pogorelly rozdělil majetek premonstrátského kláštera v Litomyšli mezi nově vzniklé litomyšlské biskupství (1344). Ves Koclířov se zde objevila pod pojmenováním Cunczend...
Obec Kočí leží 5 km východním směrem od okresního města Chrudim při státní silnici 1/17 a je ze všech světových stran, vyjma seveního, sevřena přírodnim úvalem
Vznik obce Kočí je datován do období vlády Přemysla Otakara II. a to v roce 1263, kdy byla osazena německým obyvatelst...
Obec Kočín je poprvé historickými prameny zmiňována již roku 1183. Tato malebná obec je rozprostřena nad údolím Kočínského potoka, 7 km severozápadně od městečka Plasy.
Dějiny obce jsou neoddělitelně spjaty s historií plaského kláštera a později i s rodem Gryspeků z Gryspachu, kteří Kočín společně s dalšími vesnicemi v rámci Kaceřovského panství vlastnily až do roku 1623, kdy obec s ostatními drž...
Kočovští z Kočova vlastnili erb prokazetelně již v roce 1361, a zřejmě i proto byl to erb velmi prostý.podle našeho velkého heraldika Augusta Sedláčka tvořila jejich znak erbovní figura zvaná poloviční břevno.To vzniklo u Kočovských z Kočova stříbrno-červeným polcením štítu, když stříb...
Obec Kojatice se nachází 10 km jihozápadně od Moravských Budějovic v nadmořské výšce 414 m. Žije zde 365 občanů. Integrovanou obcí je Velký Újezd. Na katastru se nachází samota Horka, místní název U šibenýho. Území náleží k celku Jevi&scaron...
Kojátky původně Kojatka, Kojetice podle osobního jména Kojata, první písemná zmínka je z roku 1358, o obci Šardičky z roku 1356. Kojátky byly koncem 14. století v majetku Beneše z Kvasic. Jeho vdova Alžběta z Cimburka prodala svůj podíl Otovi Stošovi z Bránic, který si k tomu koupil je&scaron...
Obec se nachází v Kraji Vysočina mezi Pelhřimovem a Humpolcem poblíž dálničního přivaděče mezi Pelhřimovem a Humpolcem – dálnice D1. Poloha obce je umístěna na Želivské pahorkatině u řeky Hejlovky.
Původní název Kožčice (ves lidí Kožkových). Poprvé úředně zmiňována v bern&iac...
Historie obce sahá zřejmě až do doby mezolitické (5 000 let př.n.l.), o čemž svědčí archeologické nálezy provedené na území obce. O historii Kojetic jsou písemné zmínky již z roku 1070, ale nikde není doloženo, o kterých Kojeticích .....
..... se zde psalo. Zda o Kojeticích u Ústí nad Labem, nebo o Kojeticích u Třebíče, nebo o Kojeticích v domažlickém okrese. Lze odhadovat, že k založení naší o...
Zakladatel obce se prý jmenoval Kojat(a). První domy byly postaveny nad tokem Rokytné v Chalupách. Ves se nikdy nestala podhradím Sádku, tuto funkci měla trhová osada na opačném konci sadeckého vrchu. První zmínka o vsi je z roku 1349, kdy její vladyka – zeman Jakub z Kojetic&n...
Nebyl jenom Kojetín… Všechno souvisí se vším a i příchod nového lidu na Vysočinu v raném středověku měl své důvody. Přibyvší kolonisté, jejichž slovanský původ a holubičí povaha berou za své, jsou podnikatelé prahnoucí po zisku mající zkušenosti s dolováním stříbra i s obděláváním půdy. Jakou řečí hovoří uprostřed rozvíjejícího se českého státu a odkud přišli do nehostinného kraje? Až do konce šes...