Kobeřice u Brna (obec) [3006]

Obec Kobeřice leží asi 8 km jižně od Slavkova u Brna a 29 km jihovýchodně od Brna v kopcovité krajině západního okraje Ždánického lesa, který byl prohlášen za Přírodní park. Samotná obec se rozkládá na jižným svahu členitého údolí Milešovického potoka, které se otevírá na severozápad směrem k Brnu. Výškové rozmezí je 260 a 340 m n.m. Součástí obce je i osada u Bílého vlka po pravé straně silnice směrem na Kyjov a Hodonín, kde je také nejvyšší bod - Vlčí hora s výškou 380 m n.m.

Nivy Milešovického potoka, vtékajícího do Litavy, se nacházejí ve výšce 220 - 230 m n.m. Díky vyšší poloze skýtají procházky kolem obce krásný výhled směrem k Brnu a Slavkovu u Brna. Ten obsáhne pohled na památník Bitvy u Slavkova, Mohylu míru, kouřící chladírenské věže Dukovanské elektrárny na obzoru i Pálavské vrchy i samotný Slavkov u Brna a jeho okolí, jakož i jižní svahy počínající Drahanské vysočiny s vysílačem Kojál a na počátek Dyjskosvrateckého úvalu pod Brnem. Táhlým jižním hřebenem lesního masivu, který končí až ve Chřibech, prochází legendární obchodní stezka Těšanka, spojující sever Moravy s jihem, která však také odděluje Moravské Slovácko od Brněnska a Hané.

Historie

Na území Kobeřic se nacházejí četné archeologické doklady. Lze zde sledovat vývoj osídlení v pravěku i středověku. O to se zasloužil především Alois Procházka, který se zabýval archeologickými nálezy Vyškovska a který je rovněž čestným občanem obce. 

První písemná zmínka o obci pochází z r. 1283, kdy ves již existovala a byl v ní farní kostel. Ten je zasvěcen sv. Jiljí a je chráněnou památkou. Je dokladem románské architektury. V obci také stávaly dvě tvrze nejznámějších vlastníků, pánů z Věžník.

Jejich pískovcová náhrobní deska ze 16 století. Velice cenná je nástěnná malba Panny Marie Ochranitelky, pravděpodobně z r 1350. V lesích pak se nachází zbytky osady Mezilesice, o níž jsou první písemné zprávy již z roku 1210. Významnými vlastníky obce bývali Kounicové a Lichtenštejnové.

V období první republiky zde byly velké náboženské vášně, spojené se vznikem československé církve husitské. Ta zde má rovněž svou modlitebnu.

Ze známějších osob pak je rodákem a čestným občanem obce dr. Hubert Ripka, ministr zahraničního obchodu Benešovy poválečné vlády. Spolu s Aloisem Procházkou zde má i pamětní desku.

Za druhé světové války v lesích operoval partyzánský oddíl Olga a mezi odbojové pracovníky patřila i řada místních občanů.

Poloha

přidat fotografie