Kostel sv. Anny Samétřetí pochází z roku 1726. Dnešní novorománskou podobu získal na přelomu 19. a 20. století. Před kostelíkem je umístěn „milník času" věnovaný králi Václavu II. Od roku 2008 je kostel kulturní památkou. Podé...
Menší jednolodní kostelík s trojbokým závěrem a hranolovou věží v západním průčelí, vzniklý ve 2.polovině 18. století rozšířením původní starší kaple.
Kostel stojí blíže jižnímu okraji obce v mírném svahu, v celkem nevýrazn&eacut...
Severně od vsi v polích při cestě do Bernartic stojí kostelík sv. Apolény. Prostou stavbu bez výrazných slohových prvků tvoří plochostropá loď a klenutý polygonální presbytář doplněný po stranách o sakristii. Kostel obsahuje zařízení ze 2. pol. 17. stol. a 1. pol. 18. stol. Doba...
Velký kostel s obdélnou lodí a věží nad středem průčelí. Užší obdélné kněžiště s okosenými rohy. Při lodi po stranách kněžiště připojeny kaple, za kněžištěm sakristie. Před průčelím schodiště s dekorativními vázami. Na zdi socha. V areálu kaple.
Kostel vznikl jako...
Barokní kostel sv. Bartoloměje, vybudovaný za Kokořovců v letech 1722 - 1725 podle projektu Tomáše Hafeneckera na místě starší stavb, zmiňované k roku 1358. K oválně disponované lodi je na západní straně připojena věž. Na opačné straně svatyně leží centrální čtvercový presbytář s drobnou sakristií. Vnější tvar stavby lze číst jako oktogon, protože podélná jednolodní stavba má široce konkávně vykro...
Původně jednolodní gotický kostel ze 14. století. Kostelní věž z roku 1687 je v patře osmiboká. Barokní loď vznikla v letech 1707– 1712. Ve starším presbytáři se dochovala křížová žebrová klenba. Na stěnách byly v 70. letech 20. století znovu odkryty goticko-renesanční malby z 16. stole...
Kostel sv. Bartoloměje je arciděkanský kostel. Se svou téměř 103 m vysokou věží je dominantou náměstí Republiky v Plzni. Klenotem chrámu je Šternberská kaple z první poloviny 16. století, která sloužila jako rodinná hrobka. V roce 1993 se kostel stal sídelní katedrálou plzeňského biskupa....
Kostel s obdélnou lodí, pětiboce ukončeným presbytářem a věží v západním průčelí. Původně středověká sakrální stavba, výrazně zbarokizovaná, se zajímavým stavebním vývojem. Kostel obklopený hřbitovem s barokním ohrazením.
Kostel poprvé připomí...
Původně gotický kostel pochází ze 14. století. K obnovení po požáru došlo v roce 1822, a to v pozdně barokním stylu. Z původní stavby se zachovalo zdivo presbytáře a vítězný oblouk, z vybavení socha sv. Bartoloměje, nyní umístěna na barokním hlavním oltáři.
V kostele se ...
Dnešní barokní kostelík vyrostl na přelomu 17. a 18. století za majitelů borského panství hrabat von Götzen. K jeho opravě došlo v roce 1915, kdy jeho barokní věžička byla změněna na novogotickou. Kostel je obdélnou stavbu se zkosenými rohy, půdorysně obloukovitě prohnutými. Presbytář není od l...
Původně gotický kostel, který pochází z druhé poloviny 14. století. V 16. století byl upraven presbytář a v 17. století zaklenuta loď. V roce 1826 byla přistavěna věž. Mobiliář je barokní.
Bohoslužby se konají:
NE 11:30 - nepravidelně, jednou za 3 neděle mše svatá, ostatn&i...
Kapucínský klášter v Sušici vznikl krátce po ukončení pustošivé třicetileté války. Zakladateli kláštera byli majitel žichovického panství hrabě Jindřich Libštejnský z Kolovrat a samotný císař Ferdinand III. Základní kámenv roce 1651 vysvětil pr...
Původně gotický kostel z období 13.- 14. století, přestavěný v první polovině 18. století barokně. Na stěnách presbytáře dochovány zbytky původních gotických nástěnných maleb. Výrazná dominanta obce.
...
Původně raně gotický kostel ze 14. století, jehož současný vzhled je výsledkem pozdně barokní zlidověle pojaté přestavby. Sakristie v přízemí věže, původně presbytář starší stavby, má dosud raně gotický charakter. Působivá dominanta obce.
První písemná zpráva o vsi poch&...
Nejvýznamnější historickou stavbou obce, která charakterizuje celkové pohledy na Hostouň, je kostel sv. Jakuba doplněný vysokou hranolovou věží. Stavba kostela je většinou popisována jako barokní novostavba. Průzkum svatyně, provedený v letech 1999-2000 však prokázal, ž...
Kostel sv. Jakuba Většího jehož předchůdce, postavený kolem r. 1290 při tvrzi od Bavora z Nečtin, byl za husitů zničen. Druhá podoba byla dokončena za Jana Pluha z Rabštejna r. 1534. Marie Karolina z Kokořova i tento rozpadlý kostel v letech 1750 - 1752 zbořit a nahradit nynějším. K jeho obdélné lodi je připojeno polokruhovité kněžiště, na severu je sakristie, na jihu oratoř. Při západním přůčel...
Kostel původně pozdně románský z l. 1142-53 v místech kdysi samostatné vsi Přesanice.
Na nejstarší zjistitelnou etapu stavebního vývoje kostela poukazuje jižní portál presbytáře. Lze ho považovat za pozdně románský ze 2. čtvrtiny 13. století. Do jaké míry je v presbytáři a př&i...
Původně gotický kostel z počátku 15. stol. s barokní věží z r. 1673. Jednolodní stavba s pětiboce uzavřeným kněžištěm a hranolovou věží. V letech 1987-91 prošel objekt opravou, při které bylo pod zvonicovým patrem věže objeveno kamenné ostění gotických oken. Dnes již bohužel osekané a překryt...
Dominantní památkou Chudenic, úzce spojenou s Czerninským rodem, je gotický farní kostel svatého Jana Křtitele. Zakladatelem jmenují tradice Drslava, bratra Czernina a Břetislava z Chudenic – podle nápisu na stěně kostela v r. 1200. vzhledem k tomu, že první dochovalá písemná zpráva o Chudenic...
Vystavěn v letech 1760-67. R. 1844 a r. 1939 prošel objekt kostela rozsáhlejšími opravami. Obdélníková loď má ve východní části výrazný centrální prostor, který je rozšířen bočními kaplemi a půlkruhovým presbytářem. Nad západním průčel&i...
Areál kostela s farou představuje hodnotný soubor složitého stavebního vývoje. Významná součást jednoho z nejhodnotnějších urbanistických celků, spolu se zámeckým areálem a terasami vyhlášen národní kulturní památkou. Původně gotický kostel byl v lete...