Čubův Kopec O co je rozhledna na Čubově kopci zapomenutější, tím hezčí a dramatičtější je z ní výhled. Z jejího posledního čtvrtého patra lze schlédnout téměř celý hřeben Javorníků, na severu orámovaný panoramatem Beskyd. Rozhlednu v rámci zvýšení turistického ruchu v tomto zapomenutém regionu Moravy, nechalo postavit zemědělské družstvo Francova Lhota v roce 1991. V roce 2005 byla věž kompletně...
Prackov - osada přírodních krás na rozhraní Českého ráje a podkrkonoší. Turistická zařízení, vhodné pro výlety do kraje, Kozákov, Rotštejn, naučné stezky, cyklotrasy,......
Medenec - vrch (544 m) je nejvyšší částí Železnobrodské vrchoviny, sevřený mezi údolím Vošmendy, Kamenice a Jizery. V západním temeni kopce u obce Spálov je mohutný čedičový útes Myší skála, která spadá do údolí Jizery asi 40 m vysokou členitou stěnou....
Přírodní rezervace o rozloze 228 h, vyhlášená v roce 1985. Toto skalní město leží u obce Klokočí, mezi Turnovem a Kozákovem. Je tvořeno kvádrovými pískovci a v hluboce zaříznutých údolích se vyskytují některé druhy horských rostlin.
Zdejší území nabízí nadherné výhledy na severní a jihovýchodní část Českého ráje.
Při žlutě značené stezce objevíte pseudokrasovou jeskyni Postojná (Amerika) v Zel...
Stojíme na nejvyšší hoře Mělnického okresu, a tou je se svými 508 m.n.m Vrátenská Hora u Mšena. I tady stojí druhá rozhledna v pořadí. Tu první zbudoval okrašlovací spolek ze Mšena. Nedostatek financí vyřešili členové prostě tím, že na vrcholku postavili 12m.vysokou hasičskou cvičnou věž. Složité to bylo hlavně s její dopravou. Věž musela být kompletně rozebrána, pomocí koňských potahů dovezena ...
Vypravíte-li se na výlet do Šluknovského výběžku, nenechte si ujít návštěvu rozhledny na vrcholku Vlčí hory (581 m.) nedaleko Krásné Lípy. Postavil ji Horský spolek pro nejsevernější Čehy, podle projektu stavitele Josefa Hampla z Rumburku. Během stavby bylo na vrchol vyneseno cca 20 tisíc cihel. V roce 1889, přesně 9. května, byla věž slavnostně otevřena. Její původní podoba se však od té součas...
Každý příběh nemá svůj šťastný konec, příkladem může být rozhledna na 731 metrů vysokém Studenci. Ten v minulém století patřil do panství rodu Kinských, sám hrabě Ferdinand ho považoval za tak důležitý, že jej nechal zanést do map pod názvem Ferdinandův kámen. Kdysi tu stála dřevěná triangulační věž sloužící zemskému vyměřování, o čemž po mnoho desetiletí svědčil kámen s vytesaným nápisem "Monum...
Přímo nad vesničkou Tupadly na Mělnicku, kde stávala do roku 1650 tvrz zvaná Kostelec, vás zaujme věž nedokončeného zámečku postaveného v orientálním tzv. Maourském stylu, jménem Slavín. Dostavěn byl jen částečně v roce 1873. Sídlo vzniklo z popudu Antonína Veitha v roce 1840, a mělo v něm být umístěno 24 soch významných postav českých dějin. Jelikož zámeček nebyl nikdy dostavěn, jsou umístěny v...
V Novohradském předhůří, zhruba na půl cesty z Novohradských Hor do Českého Krumlova, leží obec Besednice. Při jejím západním okraji se vypíná nevýrazný vrcholek "Slabošovka", v podrobných mapách uváděný s nadmořskou výškou 624 metrů. Jeden z mobilních operátorů zde v roce 2002 vztyčil ocelovou konstrukci, ke které si dal obecní úřad v Besednici podmínku, že musí být volně přístupná jako rozhled...
Podnikavý hostinský Richard Fellinghauer to tenkrát měl vymyšleno dobře. Koupil pozemek v kopci nad Jabloncem, s překrásným výhledem, vybavil svoji budoucí restauraci tanečním sálem, pánským salonem a kulečníkem s dvacet metrů vysokou vyhlídkovou věží. Objekt se prvním návštěvníkům otevřel 2. prosince 1906. Jenomže neprosperoval, tak jak by si hostinský představoval. Proto ho po několika letech ...
Na skalnatém ostrohu nad Prahou, prudce spadajcím až k řece Vltavě stojí areál vyhlídkové restaurace "Barrandovské terasy". Celý objekt je v současnosti v havarijním stavu, avšak v době své největší slávy se zde konaly taneční zábavy a rozhledna musela poskytovat výhledy na podstatnou část historické Prahy. Samotný vrcholek se stával oblíbením výletním cílem pražanů již v 18. století, ale povšim...
Severně od Podbořan stojí jedna z našich nejstarších rozhleden. Její počátky spadají až do 17. stol, kdy přilehlý zámeček Krásný dvůr koupil rod Černínů. Ti vložili nemalé peníze do přestavby zámečku a úpravy se dotkli také přilehlého parku. A tak na nejvyšším místě vznikla tato rozhledna. Je postavena v Neogotickém stylu, bohatě zdobená. Bohužel v současnosti je rozhledna pro veřejnost uzavřená...
Bozkovské dolomitové jeskyně leží na severním svahu obce Bozkov v kopcovité podkrkonošské krajině. Vchod do podzemí odkryli dělníci při těžbě dolomitu ve 40-tých letech tohoto století, ale teprve v roce 1957 byl objeven podzemní systém puklinovitých chodeb, zčásti zatopených vodou.
Bozkovské dolomitové jeskyně tvoří labyrint podzemních chodeb a dutin, uložených nehluboko pod povrchem země. Je...
Kaple svaté Anny, která stojí na vrcholku 981 metrů vysoké Kozubové, bývala až do roku 2002 nejvýchodnější rozhlednou Č.R. Dnes ji o tento primát připravila rozhledna na Velké Čantoryji, která je také z Kozubové asi jako jediná velmi dobře vidět. Kaple byla od samého začátku projektována jako rozhledna. O její výstavbu se zasloužil farář Plozsek z Hnojníka, který mezi obyvatelstvem zorganizoval ...
Pozůstatky pevnůstky 'Bašta' - Roku 1544 hrozil vpád tureckých vojsk na Moravu. Tomuto smrtelnému nebezpečí bylo zapotřebí aspoň částečně čelit. Byl rozšířen a opevněn brumovský hrad. U prastaré cesty, která vycházela z Trenčína přes Dolní a Horní Súču, Trnávku, nad níž se přehoupla přes hřeben Bílých Karpat a v šanovských lesích proťala uhersko - moravskou hranici, byla vybrána místa, kde muži ko...
Památník obětem I. a II. světové války a 9 sestřeleným americkým letcům - Dne 25. srpna 1946 se v Šanově konala pietní slavnost odhalení pomníku 17 padlým občanům za I. světové války, 9 zahynulým americkým letcům a obětem II. světové války. Autorem pomníku je sochař Stehlíček z Bojkovic. Pomník se nachází v bezprostřední blízkosti školy. Dne 28. srpna 1944 se v okolí obce odehrál letecký souboj, p...
Památník letecké bitvy nad Bílými Karpaty 1944 - Významným památníkem je společný hrob 28 amerických letců, jejichž pozůstatky zde byly uloženy 31. srpna 1944. Zahynuli při letecké bitvě nad Slavičínem dne 29.8.1944 (viz dokumenty v Městském muzeu Slavičín). Podle zápisu ve farní kronice trval vlastní obřad pohřbu od 11 hod. do 16 hod. 3. až 5. září 1946 byla těla letců exhumována a převezena na c...
Dělostřelecká tvrz Smolkov je součástí čs. opevnění budovaného v letech 1935-1938. Tvrz se nalézá východně od Opavy, nedaleko obcí Háj ve Slezsku a Hrabyně. Tvrz Smolkov je tvořena pěti objekty: pěchotním srubem MO-40 „Nad silnicí“, dělostřeleckým srubem MO-39 „U trigonometru“, dělostřeleckou otočnou věží MO-38 „V lese“, dělostřeleckou pozorovatelnou MO-42 „Nad hájem“ a vchodovým objektem MO-41 „N...
Ploština, Památník protifašistického odboje - Pomník obětem odboje za 2. světové války. Dne 19. dubna 1945 byla vypálena valašská dřevorubecká osada Ploština. Tento čin byl odvetou fašistů za pomoc ploštinských obyvatel partyzánům. Jedna oběť podlehla při výslechu, 3 oběti zavražděny, 24 obětí zaživa upálených zůstaly po brutálním zásahu německých vojáků zvláštní skupiny SS „Josef“, jejíž štáb byl...
Přírodní rezervace Rodlen - Výměra 34,74 ha. V lesním porostu východně od osady Lechovice se nalézá přibližně 800 hnízd mravence množivého. Většina mravenišť je na prosvětlených místech lesa....
Střítež byla ve 14. století lénem olomouckých biskupů, stával zde farní kostel a dvůr s tvrzí, na níž sídlili místní vladykové. Tvrz byla zničena na přelomu 14. a 15. století a Střítež definitivně zanikla začátkem 16. století. Z někdejší vsi zde zůstala jen myslivna. Pozůstatkem zdejšího kostela je pískovcová pozdně románská křtitelnice, která dnes stojí před vchodem do expozice mohelnického muzea...
Památník v Lidicích - Posláním Památníku Lidice je péče o trvalé uchování vzpomínky na vyhlazení obce Lidice a utrpení jejích občanů, kteří se dne 10. června 1942 stali obětí fašistického násilí, a zachování jména obce Lidice jako celosvětového symbolu obětí válečných zločinů.
"Areál Lidice" byl prohlášen kulturní památkou 30.3.1962 (Usnesení vlády ČSR č. 251/62).
Nařízením vlády č. 262/1995 ...
Historie Bílé Hory a okolí - Bílá hora je pomístní název pro 381 m vysoký kopec, nacházející se na severozápadním okraji Prahy. Údajně je pojmenovaná podle opukových lomů, které zde bývaly a svítily do dálky, nebo podle pohanského boha Běloboga. Přesně vymezit velikost území je nemožné, ale vrchol kopce se nalézá v místě mohyly, připomínající známou bitvu.
Tento vrchol se nachází na katastrální...
Na Stráži (354 m) Jménem Na Stráži se označuje vysoký skalnatý ostroh, strmě spadající do údolí Dobranovského potoka asi 0,5 km jižně od Sloupu. Původně se nazýval Široký kámen (Breiter Stein) a jeho dnešní jméno bylo odvozeno od strážního stanoviště, které si zde v roce 1634 zřídili Švédové. Ostroh souvisí s rozsáhlejší pískovcovou plošinou, vybíhající od Slavíčku směrem k západu, a byl odedávna ...
Samuelova jeskyně je skromné obydlí poustevníka, uměle vyhloubené v pískovcovém skalním masivu, vyčnívajícím z nevelkého návrší nad jižním okrajem Sloupu. Skála s jeskyní se původně nazývala Špičatý kámen (Spitziger Stein) a nejsnáze je přístupná boční strží ze Sloupu nebo z rozcestí jižně od vyhlídky Na Stráži. Z dolní části strže odbočuje k jeskyni serpentinová stezka, nově upravená v létě roku ...
Vinný vrch (427 m) - Z jižního svahu Tisového vrchu vybíhá nad osadu Plesa u Svojkova nevelký čedičový Vinný vrch, na jehož vrcholu kdysi stával dřevěný gloriet, postavený údajně již v roce 1781. Na osluněných svazích kopce měli majitelé Svojkovského hradu již koncem 16. století vinice a později zde byly založeny ovocné sady....
Tisový vrch je rozložitý zalesněný čedičový kopec (540 m), ležící nad severovýchodním okrajem Svojkova asi 2 km jihovýchodně od Sloupu. Jeho temeno tvoří okrouhlá náhorní plošina s několika vyčnívajícími skalkami a nenápadným vrcholkem na severovýchodním okraji. Pod ním je strmý skalnatý sráz se suťovými poli. Vrcholová plošina je porostlá převážně bukovým lesem, v jehož podrostu se vyskytuje např...
Plynový pramen, nad kterým stojí dnešní lázně je znám již od středověku, kdy se mu pro hlučnost při výstupu říkalo "Hřmotící pramen".
S kysličníkem uhličitým začal již v počátcích lázní experimentovat jejich zakladatel dr. Adler První, dřevěný pavilón nad pramenem byl postaven v roce 1811, pozdější důstojné, zděné lázně z roku 1826 měly již tři koupelny a společenskou místnost.
...
Osada Myslivny - Malá rekreační osada na jihovýchodním úpatí Luže je součástí Horní Světlé. Původně se jmenovala Jägerdörfel a vznikla jako osada dřevařů a lovců kolem výstavné myslivny. Později se stala letoviskem s horským hostincem. V roce 1924 byla v jedné starší chalupě zřízena německým turistickým spolkem Přátelé přírody (Die Naturfreunde) Lužická chata, která sloužila až do záboru pohraničí...
Janské kameny - Skupina čedičových skal (604 m) těsně u státní hranice severovýchodně od Krompachu byla údajně pojmenována podle bývalé sochy sv. Jana Křtitele. Skály jsou částí čedičové žíly, která v třetihorách vyplnila rozsáhlou puklinu v měkčích křídových usazeninách. Pozvolným působením povětrnostních vlivů byly okolní pískovce erodovány a čedičová žíla byla vypreparována do podoby několika s...
Babí kámen (498 m) Asi 200 m severně od Panenského kamene vybíhá z úbočí Jezevčího vrchu nevýrazný hřbítek, na jehož konci je Babí kámen. Je to malá osamělá pískovcová skalka, ve které je vytesaný malý výklenek se sedátkem. Výhledu do okolí dnes brání vzrostlé stromy, mezi nimiž je možné zahlédnout jen zalesněný svah Jezevčího vrchu s vyčnívajícím vrcholem Panenského kamene....
Jezevčí vrch je výrazný rozložitý kopec (665 m), ležící asi 1,5 km jihozápadně od Heřmanic. Místní lidé jej často nazývají starým jménem Limberk a na některých mapách se také označuje jako Jílový vrch. Znělcový vrchol hory vystupuje nad podložní křídové pískovce, které budují dolní část hory a na jejím západním úpatí vytvářejí nevelké rokle a skalní stěny. K jihovýchodu vybíhají z masivu Jezevčího...
Osada Antonínovo Údolí - Malá osada ležící v údolí Hamerského potoka západně od Mařenic byla pojmenována podle kapličky sv. Antonína Paduánského, vyhloubené ve skále poblíž mostku přes potok. Ve 40. letech 19. století zde pánové Schicht a Wiesner vystavěli přádelnu, která později několikrát změnila majitele, a v listopadu 1878 vyhořela. Po požáru byla budova snížena o jedno patro a po opravě slouž...
Křížová věž je štíhlá pískovcová skála, vyčnívající ze zalesněného severovýchodního výběžku Trávnického vrchu přímo nad jižním okrajem osady Naděje. Podle původního německého jména Rabenstein se někdy označuje jako Krkavčí nebo Havraní skála, ale nejčastěji se užívá názvu Křížová věž, podle kříže na jejím vrcholku.
Železný kříž na vrcholu skály dali v roce 1833 údajně postavit pánové Schicht a Wi...
Sirný pramen - Nedaleko Nové Hutě je uprostřed lesů pod Bouřným a Malým Stohem rozcestí zvané U Jana. Nedaleko od rozcestí je na levém břehu Hamerského potoka vydatné okrouhlé prameniště železité vody se žlutohnědým povlakem, podle něhož je tradičně nazýváno Sirný pramen, ačkoliv jev se sírou nijak nesouvisí. V železité vodě žije bakterie Leptothrix ochracea, která shromažďuje železité sloučeniny ...
U Jana - Nedaleko Nové Hutě je uprostřed lesů pod Bouřným a Malým Stohem rozcestí zvané U Jana. Kromě silničky do Horní Světlé se sem ke kamennému mostu přes Hamerský potok sbíhá z různých stran několik lesních cest. Rozcestí bylo pojmenováno podle sochy svatého Jana Nepomuckého, která zde kdysi stála. Její podstavec ležel dlouho povalený a zasypaný v lese, než jej v roce 1995 objevili a znovu pos...
Suchý vrch je výrazný znělcový kopec (641 m), vystupující nad údolím Hamerského potoka asi 1,5 km jižně od Horní Světlé a 1 km severozápadně od Naděje. Jeho svahy jsou porostlé převážně smrkovými lesy s vtroušenou borovicí, jeřábem a břízou, vrcholovou část kopce porůstá bučina s chudým podrostem kapradin a trav. Na svahových sutích se vyvinula také pozoruhodná společenstva mechorostů.
Z plochého...
Osada Hamr Asi 1 km severně od Naděje je v zalesněném údolí rekreační osada Hamr. Původně zde stávala stoupa na drcení v okolí těžené rudy, která se potom dopravovala do blízkých tavíren, později tu byl mlýn, pila a hostinec. V roce 1706 zde byl údajně objeven důl, v němž byla nalezena ruda bohatá na zlato a stříbro. Vévodkyně Anna Marie Františka na Zákupech ale těžbu nepovolila.
Pro pohon pily...
Luž - Výrazná znělcová hora (793 m), ležící asi 1,5 km severně od Horní Světlé, je nejvyšší horou Lužických hor. Poprvé je uváděna v roce 1538 jako Spitzberg (Špičák), místními lidmi z německé strany hor byla také nazývána Mittagsberg (Polední hora), protože ve Waltersdorfu stojí slunce nad vrcholem právě v poledne. Německé jméno Lausche je prý doloženo od roku 1631, český název Luž byl poprvé pou...