Šanov (památník) [1037]

Památník obětem I. a II. světové války a 9 sestřeleným americkým letcům - Dne 25. srpna 1946 se v Šanově konala pietní slavnost odhalení pomníku 17 padlým občanům za I. světové války, 9 zahynulým americkým letcům a obětem II. světové války. Autorem pomníku je sochař Stehlíček z Bojkovic. Pomník se nachází v bezprostřední blízkosti školy. Dne 28. srpna 1944 se v okolí obce odehrál letecký souboj, při kterém byl Němci sestřelen americký letoun a zahynulo zde 9 amerických letců. Pan Ščuglík našel v lese kousek hlavy, pan Tarabus z Kochavce nohu, k tomu přidali čísi utrženou ruku, několik cárů lidských těl a všechno to pohřbili v malé truhličce pod stromem na kraji lesa nedaleko Ščuglíkovy samoty. Dva letecké kulomety, úlomky motoru, kabiny a další zbytky letadla jsou uloženy ve slavičínském muzeu. Němečtí celníci ubytovaní v Šanově horlivě vyhledávali padlé Američany, oloupili je, dokonce mrtvolám i boty vyzuli. Němečtí vojáci ze slavičínské posádky pak mrtvoly soustředili na jedno místo a pak je odvezli do Slavičína na hřbitov. Zbytky letadla hořely ještě na druhý den. Němci svezli do Šanova hlavně motory a pak je odvezli jako kovový šrot, pár úlomků letadla se po válce ještě povalovalo po lese. Původně byl nad lesním hrobem dřevěný křížek a nápis, později tam byl kovový křížek, nyní je tam malý pomníček se seznamem 9 padlých letců, který vybudoval pan Josef Studenka ze Šanova a šanovský rodák pan Oto Žitník. Pomníček vysvětil pan farář z Pitína. O smutný osud letců projevovali zájem vojenští historikové a také rodiny padlých Američanů. Především v osmdesátých letech navštěvovala Šanov kolona vozidel z velvyslanectví USA, která po předchozím ohlášení na rozhlasových stanicích Hlas Ameriky a Svobodná Evropa objížděla další místa letecké bitvy v okolí. V obci tato kolona zastavovala před pomníkem padlých u školy, kde velvyslanec USA přednesl projev a položil věnec. I když byly tyto akce pečlivě sledovány příslušníky tajné bezpečnosti a jejich donašeči, byla poměrně velká účast místních občanů u pietního aktu. Američané si podávali ruce s občany a často je potěšili odznaky nebo vlaječkami. S Američany byli především v kontaktu pan Studenka a pan Ščuglík a to v případech, kdy přijeli neoficiálně k pomníčku v lese. Po roce 1990 zájem z amerického velvyslanectví opadl.

přidat fotografie