Šanov - Bašta (pozůstatky pevnůstky) [1038]

Pozůstatky pevnůstky 'Bašta' - Roku 1544 hrozil vpád tureckých vojsk na Moravu. Tomuto smrtelnému nebezpečí bylo zapotřebí aspoň částečně čelit. Byl rozšířen a opevněn brumovský hrad. U prastaré cesty, která vycházela z Trenčína přes Dolní a Horní Súču, Trnávku, nad níž se přehoupla přes hřeben Bílých Karpat a v šanovských lesích proťala uhersko - moravskou hranici, byla vybrána místa, kde muži konali pozorovatelskou službu. U Šanova to byly „Bašta' a „Šance'. Odtud ohněm, dýmem a střelbou oznamovali blížícího se nepřítele. Pozůstatky pevnůstky Bašta se dnes nachází v lese. Toto opevnění mělo do čtverce vyhloubené valy o základně 20 x 20 m. Ještě dnes je hliněný val místy 150 cm vysoký. Vchod do této pevnůstky byl jen ze severozápadu, z moravské strany. Pevnůstka byla zřejmě postavena z těžkých klád nebo z kmenů, protože se zde nenachází pozůstatky po kamenném zdivu. Pravděpodobně zde byla i celnice. V pozdější době, kdy již pominulo nebezpečí nepřátelských vpádů, vznikla při této dávné cestě asi i hospoda, jak napovídá pozdější lidový název tohoto místa. Malou archeologickou sondou, provedenou v tomto opevnění v roce 1960, byly nalezeny střepy z hliněných nádob, které lze datovat do 17. - 18. století. Asi 50 metrů od této pevnůstky směrem k Pitínu je v zemi zasazen dubový hraniční sloup z dob bývalého Rakousko-Uherska. Tento, dnes již sotva stojící památník, je dubový trámec o rozměrech 18 x 18 cm, vysoký přes 2 metry, nahoře hlavicovitě rozšířen. V tomto rozšíření byl vydlabán čtverec, do kterého byl zasazen zemský znak, který se však již nedochoval. (Za pozornost stojí i to, že na Müllerově mapě Moravy z roku 1790 jsou všechna opevněná města Moravy vyznačena a zdůrazněna červeně. Těsně u hranice s Uhrami nad Pitínem a Šanovem je v této mapě zakreslena a také červeně vybarvena tato hraniční pevnost čtvercového půdorysu.

strana 1     přidat fotografie