Sokol je výrazná znělcová kupa (593 m) západně od Petrovic se zbytky středověkého hradu. Na jejím severním svahu je u odbočky na hrad upravená nepříliš vydatná Kočičí studánka a v okolí jsou patrné staré jámy po těžbě železné rudy. Nedaleko odtud stojí u boční cesty kamenný pomníček lesního adjunkta Vincence Stoye, který zde byl v roce 1878 zastřelen pytlákem. Na jižním svahu kopce je ve vzrostlém...
Obec Sokoleč je obec ležící 6 km jižně od lázeňského města Poděbrady. Má 943 obyvatel, rozlohu 627 ha a leží v nadmořské výšce 191 m n/m. Vznik Sokolče se datuje do roku 1332 za vlády Přemysla Otakara II. Osada „Sokolčí“ sloužila k ubytování královské družiny a také jako st...
Nepatrné pozůstatky po hradu ve špatně přístupné poloze na skalním vrcholu blízko Soběnova, nad údolím Černého potoka. Vznik není jasný, podle padělané listiny z 15. stol. sice potvrdil král Přemysl Otakar II. koupi hradu Vokovi z Rožmberka r. 1264, Rožmberkové jej však získali až r. 1387 od pánů z Velešína. K r. 1541 se připomíná jako pustý.
...
Byl vystavěn roku 1881 v alpském stylu, v naší republice zcela neobvyklém. Rod Clary- Aldringenů jej užíval k ubytovávání svých významných hostů.
Dodnes je zachována stylová restaurace s původním zdobením dřevěných stěn a stropu.
V prvním patře zámečku se nachází muzeum Národního parku České Švýcarsko. Prohlédnout je možné fotografie, floru, faunu, lidovou architekturu, veduty, geologický přehle...
Nedaleko obce Dobrná, se nachází jedna z našich nejmladších rozhleden - Sokolí vrch. Slavnostní otevření proběhlo v den vstupu České republiky do Evropské unie, tedy 1.Května 2004. Vrch má nadmořskou výšku 506 metrů. Věž, která původně měla sloužit jen telekomunikačním účelům, je vysoká 51 metrů. Turisté mohou vyšplhat na rozhledový ochoz ve výšce jednatřiceti metrů, a za příznivého počasí pozorov...
Obec Sokolnice - V Sokolnicích bylo soustředěno pravé křídlo Napoleonovy armády, na které směřoval hlavní útok rusko-rakouských vojsk. Úporné boje se sváděly zejména o zámek a také o bývalou zámeckou sýpku. Po skončení bitvy bylo v sýpce internováno několik set zajatých ruských vojáků a v polích za ní byli v šachtových hrobech pochováni padlí. Další údajný hromadný hrob označuje smírčí kříž v ulic...
Filiální zámecká kaple Povýšení sv. Kříže
Zámecká kaple byla zřízena už před rokem 1685, ale zřítila se poté, co byly podmáčeny zdi. V roce 1690 byla opravena a rozšířena, ale mohli se v ní sloužit jen sváteční mše pro vrchnost. Tehdy měla jen jeden neposvě...
Stanicí Sokolnice-Telnice prochází jednokolejná elektrifikovaná železniční trať č. 300 Brno - Přerov. Projíždějí tudy osobní vlakové soupravy z Březové nad Svitavou, Letovic a Skalice nad Svitavou do konečné stanice v Křenovicích horní nádraží. Stanice je zapojena do Integrovaného dopravního systému Jihomoravského kraje. Na vlakové soupravy navazují linky:40 - Újezd u Brna, městský úřad40 - Brno...
Obora Sokolnice se nachází jihovýchodně od Brna mezi obcemi Kobylnice a Sokolnice, v úd olí Zlatého potoka (Říčky), který protéká jejím středem. Vznikla v roce 1750, kdy zde hrabě Leopold Dietrichstein rozšířil zámecký park k loveckým účelům. Další rozšíření provedl v roce 1850 hrabě Mitrovský, který založil bažantnici. V současné době je obora ve správě polesí Bílovice nad Svitavou Školního ...
Jeden z vrcholů Krkonoš kterým prochází hranice s Polskem. Ve vrcholové části řídce porostlź kosodřevinou. Nedaleko vrcholu prochází severním úbočím červená turistická trasa. Jižním pak zeleně značená turistická trasa. Geomorfologicky vrchol spadá pod Krkonoše, kte...
Nejstarší písemná zmínka o Sokolově, dříve Falknově, pochází z 13. dubna 1279. V ní je připomínán šlechtický rod Nothaftů "de Valkenawe". Nothaftové patřili mezi šlechtické rody, jež se ve 12. a 13. století usazovaly na Loketsku a Chebsku. Němečtí kolonisté, mezi n...
Tělocvičná jednota Sokol Dubicko je vlastníkem sokolovny v Dubicku a přilehlých tenisových kurtů. Tyto objekty je možno si pronajmout na sportovní, kulturní i společenské akce.
...
Objekt je součástí městské památkové zóny Blatná. Sokolovna v Blatné je jednou z nejhodnotnějších funkcionalistických staveb v jižních Čechách. Stavbu navrhl významný místní architekt František Průša z Volyně, jehož stavby dosahují celorepublikové &ua...
V neděli 19. září 1897 odpoledne se sešlo 19 občanů, z nichž jeden byl ze Šumperka, ostatní z Bludova a založili Tělovýchovnou jednotu Sokol v Bludově. Mezi zakládajícími členy byli tři učitelé bludovské školy – Rudolf Kordas, Vladimír Valenta a Karel Talpa. Starostou Sokola byl zvolen rolník ...
Zajímavě architektonicky řešená budova TJ Sokol (projekt ing. arch. Jan Drůbek), postavena svépomocí v letech 1932-1934. Členstvo odpracovalo 50.000 hodin, finanční náklad činil 340.000,-- Kč, tj. polovina plánovaného rozpočtu.
Tělovýchovný a kulturní stánek města s pamětní deskou starostovi a mecenáši MUDr. Janu Drůbkovi (1869-1941) nad vchodem do divadelního sálu. Jeden z nejpozoruhodnějších s...
Budova sokolovny je na klasickém basilikálním rozvržení. Převýšená střední část je z boční strany osvětlena řadou trojdílných oken svrchní části, naopak boční prostory jsou nižší na úrovni zvýšeného přízemí, osvětlené dvojdí...
Sokolovna z let 1921- 1923, projekt Josef Kubec, chudenický architekt a rodák
Objekt leží na křižovatce cest Tyršovy ulice v Chudenicích a bezejmenné ulice (silnice) směřující do obce Býšov; vstupním průčelím se obrací pohledovou osou Tyršovou ulicí v Chudenicích směrem k návsi...
Kromě běžného rozvrhu hodin je možné využívat areál Tělovýchovné jednoty Sokol Dolní Studénky (tělocvična i areál), a to na základě domluvy se správcem objektu. Užívání prostor je podmíněné dodržováním řádu objektu TJ Sokol.
Úplata za užití prostor T...
Sokolovna se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba z let 1884-1885 patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamněj&scar...