Sokolovna - Český Brod (budova) [44837]

Sokolovna se řadí mezi nejstarší budovy tohoto typu na území České republiky. Autorem projektu byl významný pražský architekt Jan Koula, českobrodský rodák a člen Sokola. Tato architektonicky i urbanisticky hodnotná stavba z let 1884-1885 patří mezi jeho nejstarší a nejvýznamnější díla, navíc postavená pro jeho rodné město. Významná je také spoluúčast jiných známých architektů na stavbě sokolovny, především brodského rodáka Antonína Balšánka, který podle některých záznamů prováděl spolu s Janem Koulou malby na stropě hlavního sálu. Malby stěn jsou dílem architekta Josefa Poselta, žáka prof. Jana Kouly na pražské technice. Projektem sokolovny i protější školy architekt Jan Koula vytvořil architektonicky hodnotný blok předních městských staveb v blízkosti náměstí, určujících v rámci Městské památkové zóny.

Sokolovna se zachovala z velké části v původním stavu, včetně druhotné opony z roku 1911. Prvotní stavba v průběhu historie doznala několik přístaveb, z nichž ty nejstarší probíhaly citlivým způsobem a stavbu nějak výrazněji nepoznamenaly. Novodobé přístavby z druhé poloviny 20. století již příliš citlivé nebyly, nicméně hlavní charakter stavby výrazně nenarušily. Již v roce 1886 bylo přistavěno severovýchodní křídlo sokolovny v dnešní Kollárově ulici s divadelní šatnou a skladištěm, bohužel zbourané v roce 1973 a nově vystavěné o rok později. Tato nová přístavba (na pozemku parc. č. st. 373/3) však zcela postrádá architektonické kvality (vzhledem k samostatné parcele není zahrnuta do návrhu na prohlášení za kulturní památku). Roku 1896 byl prodloužen hlavní trakt budovy směrem k náměstí. V roce 1905 byl přistavěn boční sál. Obě přístavby zanechaly cenné architektonické i uměleckořemeslnné prvky (především dřevěné vyřezávané stropy). Bohužel někdy po roce 1945 vznikla nevzhledná přístavba se strohými fasádami v jihovýchodním nároží budovy (sociální zařízení, obytné pokoje, kanceláře). Tato přístavba při dvoře se pohledově uplatňuje v jihovýchodním průčelí. Všechna okna byla vyměněna v letech 2012-2014.

Zčásti přízemní a zčásti patrová podsklepená stavba je situována severozápadním směrem od Husova náměstí, na nároží Tyršovy a Kollárovy ulice. Podélným západním průčelím směřuje do Tyršovy ulice a kratším severním průčelím do Kollárovy ulice. Ke stavbě téměř obdélného půdorysu přiléhá na jihovýchodní straně novodobá dvorní přístavba. Střechy jsou nízké sedlové, kryté plechem. Stavba je zděná z cihel a lomového kamene, hladké omítky jsou pojednané v bílé, okrové a tmavě růžové barvě. Hlavní podélné průčelí je o osmi osách, štítové severní průčelí o jedné ose a protilehlé jižní průčelí o třech osách. Vstupní JZ průčelí po stranách flankuje dvojice vstupních edikul s frontony, podpíranými iónskými sloupy. K vyvýšeným vstupům v edikulách vedou předsazená kamenná schodiště.