První zmínka o obci se v dochovaných materiálech objevuje již roku 1316. V této době ve vsi, která ještě nesla název Hořesedl, sídlil vladyka Jan z Hořesedel. V letech 1355-1418 ves náležela královské kapli Všech svatých na Pražském hradě. V roce 1420 ji pak císař Zikmund zastavil bratrům Hanušovi z Kolovrat na Krašově a Bedřichovi z Kolovrat na Libštejně. Oba bratři se však připojili na stranu hu...
Obec leží v tzv. Klobucké rovině, poblíž silnice Praha-Chomutov, asi 10 km severozápadně od Slaného. Od samého vzniku je spjata s obcí Hořešovice - odtud i její původní název Malé Hořešovice. První písemná zpráva z r. 1390, tehdy zmiňován vladyka Jan Racek z Hořešoviček. Po první světové válce získala obec samostatnost, v r. 1962 však znovu sloučena s Hořešovicemi, od r. 1990 opět samostaná. Na ná...
Město Hořice se rozkládá na jižním úbočí Hořického chlumu, který bývá často označován jako poslední výběžek Krkonoš a tvoří klimatický předěl mezi úrodným Polabím na jihu a drsnějším podhůřím na severu. V nitru tohoto chlumu, táhnoucího ...
Obec Hořice leží asi 20 km severozápadně od Pelhřimova na levé straně řeky Želivky. Kolem obce prochází dálnice D1 z Prahy do Brna. Náleží k ní místní části Hroznětice a Děkančice. Celková katastrální rozloha obce 685 ha v nadmořské výšce 468 m a...
Počátky obce se datují rokem 1272, kdy byly usedlosti v majetku pánů z Kosové Hory. Později se staly majetkem jedné větve Rožmberků a tito je r. 1290 prodali cisterciánskému klášteru ve Vyšším Brodě. Znamená to rovněž počátek poněmčování, které se v době pobělohorské a tř...
Dva kilometry západně, rovněž na Hořickém Chlumu stojí další ze současných železných vyhlídek, tentokrát patřící firmě eurotel. 42 metrů vysoká konstrukce má vyhlídkovou plošinu v 27. metrech. Otevřena byla na jaře 1998....
Zčásti zalesněný pískovcový vrch se znělcovým jádrem, 7 km východně od Litoměřic nad Třebutičkami. Výhled do údolí Labe (k Mělníku) i na České středohoří, severně na Mlýnský vrch a Sedlo, sz. na Trojhoru a hřeben Dlouhého vrchu.
...
Hořičky se připomínají poprvé v r. 1357 jako samostatné zboží rytíře Ludgera z Hořiček, Mečov k r. 1540, Křižanov k r. 1527. Na počátku 15. století se staly Hořičky součástí litobořského panství a později patřily k panství Rýzmburskému. Spolu s ním se staly až do r. 1848 součást...
Obec leží severně od Chotěšova. První zmínka je z roku 1236 v souvislosti s majetkem chotěšovského kláštera. Jednalo se vždy o typicky zemědělskou obec, kde se dosud dochovalo několik větších selských usedlostí. V obci nalezneme fotbalové hřiště využívané především Sokolem Záluží, ve kterém působí i fotbalisté z Hoříkovic. Společně s fotbalisty se na kulturním a sportovním vyžití v obci aktivně po...
Obec Hořín leží nedaleko soutoku Vltavy a Labe. Okolní krajina bohatá na bažinaté lužní lesy a slepá ramena vodních toků poskytovala svým obyvatelům vhodné podmínky pro rybolov; dávný ráz krajiny zůstal zachován v soustavě mokřadů, starých koryt řek a tůní v katastru v...
V místě, kde kdysi stával dvůr českých královen, připomínaný roku 1319, postavili Černínové v době kolem roku 1696 lovecký dům podle plánů G. B. Alliprandiho. Podoba zámečku se nezachovala....
Obec Hořiněves je vzdálena cca 16 km na severozápad od Hradce Králové a má, včetně místních částí Žíželeves, Želkovice, Jeřičky, celkem 700 obyvatel.
Malebné okolí obce dokresluje výhled na panorama Krkonoš a Orlických hor.
Do obce je možné přijet autobusem. Vzhledem k tomu, že se Hořiněves nachází v památkové oblasti bojiště války r. 1866, je vhodným výchozím bodem pro pěkné turistické i cykli...
V roce 1661 připadlo panství Františeku Ferdinandu Gallasovi. Zřejmě již v tomto roce započala přestavba sídla na barokní zámek, která souvisí s vytvořením nového panství hořiněveského ze statků, Františkem Ferdinandem zděděných. Nově vzniklý zámek se stal centrem ve...
Základní charakteristika města:
Rozloha: 955 ha
Počet katastrů: 2
Počet obyvatel: 6 633 (k 1. 1. 2007)
Město překročilo hranici 6 000 obyvatel v roce 1989. Své doposud nejvyšší populační síly dosáhlo v roce 2007 (6 633 obyvatel). Relativní blízkost vý...
Hořovičky patří mezi stará pravěká sídliště. Na tomto území bylo vykopáno několik nálezů pocházejících z období mladší doby kamenné i z doby únětické kultury. Z kultury bylanské či starolaténské byl zde objeven knížecí hrob s celou v&yac...
Chatu koupil Bohumil Hrabal ze svého prvního honoráře v roce 1965. Chata se stala hrabalovým skutečným domovem. Zde psal tu své texty a staral se o svých 25 polodivokých koček. V současné době je Hrabalova chata soukromým majetkem a je veřejnosti nepřístupná. Nejsou v ní umístěny žádné...
Hrabenovský katastr o rozloze 621 hektarů se zvedá od údolí Moravy na západě k východu k vrchu Háj (631 m.n.m) nad Šumperkem a na sever pod vrchol Sklenného(606 m.n.m). Vesnice má střední nadmořskou výšku 362 m a stoupá podle potoka směřujícího do Moravy a silnice z Rudy do Temenice a ...
První zmínka je z roku 135O,majitel Vlastibor z Hrabí. R 1371 měl dvůr Mikuláš Nikl, který roku 1374 ho prodal Mechovi ze Lhoty. V roce 1358 prodal Dětřich z Pateřína 1 a 1 lánu Beneši z Búrova. Při dělení panství bratří Zdislava, Mecha a Vítka ze Lhoty, dostal poslední největš&i...
Na vlakovém nádraží v Doksech. Je k vidění tzv. hraběcí čekárna, která sloužila rodině Valdštejnů. Ti se výrazně zasloužili o to, že nová železniční trať z Bakova do České Lípy vedla právě přes Doksy. V čekárně jsou na obou protilehlých stěnách obrazy Velkého rybní...
Vesnice byla nazvána po Hrabišovi ze Švábenic a Úsova. Do němčiny bylo jméno přejato v podobě Rabenseifen, a tím snadno spojeno s havranem (Rabe). Mluvící znamení havrana měla obec také na pečeti. Částí Hraběšic byla osada a katastrální obec Krásné (do roku 1948 Še...
Již v letech 1938 až 1945 a opět v roce 1949 byly k Hrabišínu připojeny obce Dolní Olešná, Horní Olešná a Loučky. Areál administrativní jednotky se tím rozšířil na 1.384 ha a v roce 1950 zde v 284 domech žilo 901 obyvatel.
Význam obce vzrostl po zahájení provozu na železnici v roce 18...
Obec Hraběšín byla založena asi ve 14. století a dostala jméno po Hrabišovi z Paběnic. V r. 1379 je Ješkova, pak se střídají další rody a statky, v r. 1658 ji vlastní sedlecký klášter a po jeho zrušení v r. 1783 jí od Náboženského fondu v r. 1819 kupuje Karel Filip...
Areál zámku s kaplí, hospodářskými staveními a ohradní zdí. Původ zámku z poč. 17. stol. Ve 40. letech 18. stol. celkově přestavěn. Z té doby i vstupní portál s bohatou sochařskou výzdobou. Kaple sv. Floriána a hospodářské objekty z 1. pol. 19. stol.
V jádru barokní z&aa...
Typická boží muka konce 17. stol. na Šumpersku, tam spjatá s čarodějnickými procesy, v tomto případě mají být upomínkou na morovou epidemii. Památka cenná i z hlediska použitého materiálu, protože krupník se nachází pouze na několika lokalitách na Sobotínsku.
Samostatně ...
První zmínka o obci Hrabětice se objevila v poddanské (urbariální) dani hraběte z Hardeggu už v roce 1417. Následovaly zmínky z roku 1443 a především z roku 1449. Tehdy odkázal hrabě Michael z Hardeggu hraběti Friedrichovi a Ulrichovi z Cilli panství Schrems v dolním Rakousku a Gurwitz na jižní Moravě. V s...
Hrabová je samostatným městským obvodem Statutárního města Ostravy. Počtem svých obyvatel se řadí na 10. místo z celkových 23 městských obvodů. Rozloha řadí Hrabovou na místo 9. Obvodem protéká řeka Ostravice.
V obci se nachází základní škola, mateřská školy, zdravotnické zařízení, pošta i městská policie. Hrabovou vede oblíbená cyklistická stezka. K nejvýznamnějším osobnostem Hrabové patří básní...