Zřícenina raně barokního kostela svaté Apolenyz přelomu 17. a 18. století připomíná zaniklou obec Svatá Apolena, která byla obývána především německým obyvatelstvem. To bylo v roce 1945 vysídleno a kostel začal chátrat a chátrá dodnes. Vstup volný.
...
Zřícenina jednolodního gotického kostela,který se nachází východně od obce Běšiny.Postaven kolem roku 1370.Původně farní kostel pro obec Podolí.Po požáru v roce 1579 znovu opraven.Zrušen při josefínských reformách v roce 1788.Okolní hřbitov používán do roku 1804.
...
Jihovýchodně od obce při Strenickém potoku se nachází místní část Podčejky. Sem náleží lovecký zámeček Podčejk , mlýn a soukromá chovná obora daňků. Na strmém ostrohu v oboře kdysi stával hrad Čejky a kostelík sv. Kateřiny z pol. 14.století. Naposledy připom&iac...
Minoritský klášter založil v letech 1243 - 1247 staroboleslavský probošt Tobiáš z Benešova (+1261), jeden ze synů Beneše z Benešova, jenž je považován za prvního doloženého předka zdejšího rodu. Klášter byl vypálen husity v roce 1420. Archeologický výzkum z ...
Hradní návrší je význačnou geologickou lokalitou, kde až na povrch vystupují uhelné vrstvy. Bylo osídleno již v mladším paleolitu lovci mamutů. Na přelomu 8. a 9. století hradiště pravděpodobně kmene Holasiců. V polovině 13. století vznikl v místech hradiště gotický hrad plnící funkci pohraniční pevnosti proti tíšenskému knížectví. Náležel teprve králi Přemyslu Otakaru II., v roce 1269 zřejmě přeš...
Původní tvrz byla založena ve 14. století za Bedřicha z Egrberku. Kolem roku 1560 za Hrobčických byla renesančně rozšířena a nakonec v 17. století za Thunů zcela přestavěna v barokní zámek. Další úpravy proběhly koncem 19. století za Gustava Hodka.Po 2. světové válce zámek pro své...
První kapli na Velízi nechal vystavět Přemyslovský kníže Jaromír roku 1003. V roce 1037 daroval kníže Břetislav I. Velíz Řádu sv. Benedikta, který zde zřídil poustevnu a počátkem 14. století vybudoval proboštství. To zaniklo při husitském tažení na Točník a Žebrák v roce ...
Založen kolem roku 1300 pány erbu třmene, jimž patřil až do počátku 15. století Po roce 1544 přestavěn renesančně Bernardem Žehušickým z Nestajova, opuštěn kolem roku 1600; z velké části rozebrán při stavbě ratibořického zámku....
Založen zřejmě na konci 13. století, připomínán až roku 1350 za Jana ze Šebína, pak patřil Ronovcům, kteří hrad roku 1415 prodali Zajícovi z Hazmburka a hrad byl opuštěn. Drobné zbytky náspů hradu a hradiště, které mu předcházelo....
První zpráva o tvrzi ve Štěměchách sice pochází až z r. 1378, ale vznikla asi dříve jako sídlo vladyků ze Stěměch. Ve zmíněném roce ji Jan Tluksa postoupil Hechtu z Rosic. Hechtové z Rosic vlastnili zboží až do poloviny 15. století.
Před r. 1409 Hynek z Valdštejna tvrz pobořil, za což jej Vznata He...
Zřícenina nevelkého hrádku z počátku 15. století pravděpodobně založeného za účelem ochrany obchodní cesty z Rakouska do Kutné Hory se nachází na kopci Melechov. Do dnešní doby se dochovala prakticky jen střední část věžovité tvrze čtvercového půdorysu.
...
Stavba byla postavena zřejmě před rokem 1606 a soužila do 18. století. Podle názoru odborníků se jednalo o válcový věžový větrný mlýn ohromných rozměrů, který nemá v současnosti nikde obdobu. Ve zděném tělese se pravděpodobně nacházela dřevěná konstrukce.
Torzo větrného mlýna se nal&e...
Hrádek snad vznikl po roce 1341 k ochraně klášterního újezda, roku 1406 byl již opuštěn.
Malá plošina se stopami čtvercové věže je na opyši i proti šíji opevněna 2 příkopy....
Tvrz postavili Donátové z Velké Polomi, doložena byla rokem 1486 pod názvem Milotička. V roce 1573 za Pražmů z Bílkova byla renesančně přestavěna a v roce 1685, kdy ji získal velehradský klášter, změněna v úřední budovu. V roce 1702 získal tvrz rod Vlčků (Wilczků) z Dobrozemice a sloužila jako úředn&...
Původní tvrz byla v 15. století přestavěna na zámek, který ale v 19. století vyhořel a jeho zkáza byla rychlá. Prostranství hradu je vyčištěno od náletových dřevin a za pěkného počasí je zde pěkný výhled na okolí. Ze zámku se dochovalo vysoké zdivo renesančn&ia...
Ťatliakovo pleso je malým jezerem v horní části Roháčské doliny kousek od bufetu Ťatliakova chata, jenž stojí v místech bývalé Ťatliakovy chaty. Jezírko nese jméno po významném nestoru turistiky na Oravě, Jánu Ťatliakovi.
Ťatliakvo pleso jen o fous uniklo svému zániku. V letech 1946 -...
[SK]
Hrad v Starej Ľubovni je jedným z pôvodných hraničných hradov na severe bývalého Uhorska.Jeho základy sú z konca 13.storočia a až v 14. storočí sa spomína mohutná ústredná veža s opornými múrmi. Dnes tu má sídlo a svoje expozície vlastivedné múzeum, v p...
[sk]
V prekrásnej prírodnej scenérii pod stredovekým hradom Ľubovňa je umiestnená národopisná expozícia v prírode v Starej Ľubovni. Obklopuje ju horské makroprostredie medzi Ľubovnianskou vrchovinou, Spišskou Magurou a Levočskými vrchmi s výhľadom na panorámu Vysokých Tatier. Súbor stavieb ľudovej architektúry a iné prejavy materiálnej a duchovnej kultúry etnicky zmiešaného regiónu severovýchod...
Původ názvu Řásná není zcela zřejmý. Jisté je, že vychází z přídavného jména řásná z podstatného jména řasa. Protože se v okolí Řásné nachází velké množství potoků nebo rybníčků, je jméno patrně odzvozeno od názvu některého z nich. V různých pramenech a obdobích se můžeme setkat s názvy jako Rzasna (rok 1385), Rzazna (1399), Ržasna (1678), Řassna nebo Řasna (1846), Rzasna nebo Řásná (1872).
Obec ...
Hráz původního rybníku Řásník se protrhla koncem šedesátých let minulého století po velké bouřce. Rybník byl obnoven v místě původní vodní plochy. Stavební práce probíhaly v letech 1997 – 1998.
...
První písemné zmínky o obci Řečany nad Labem jsou již z roku 1165. Jelikož leží u Labe v území s tůněmi a zbytky starých ramen labských, bylo jejich původní jméno Řečňany, tj. ves lidí v řečném či říčním území. Prvotní...
Obec Řečice se skládá z688e čtyř místních částí - Řečice, Bystrá, Křepiny a Záběhlice. Řečice - nachází se v nadmořské výšce 504 m na mírném návrší poblíž rybníku Kamenná trouba. Středem vesnice protéká bezejmenný potok, kter&yacu...
Počátky obce jsou spojeny s klášterním dvorcem, tzv. grangií, kterou zde založil žďárský klášter již na konci 13. století. Okolo dvorce začala postupně vznikat nová obec. Název Řečice je dáván do souvislosti s tekoucí, řinoucí se vodou. V roce 1850 byla Řečice přičleněna k Radeš...
Ves Řehlovice leží v údolí řeky Bíliny, na křižovatce dvou starých obchodních cest : Srbské - z Prahy přes Lovosice, Velemín, Řehlovice, Chabařovice a dále přes hraniční hory do Německa a cesty Bílinské - do Ústí nad Labem. První historická zmínka je z roku 1328. Vesnice vznikla spojením dvou osad - Řehlovic a Šachova. Odtud německý název Tschochau, později Großtschochau. Původní Okrouhlice / tj. ...
První písemná zmínka je z roku 1396. Roku 1398 je připomínán Jakub zvaný Jelec ze Řehovic. V roce 1540 je zmiňována Anna ze Řehovic. V současné době je zde hlášeno 36 osob a stojí zde 15 domů....