Od vzniku až po 1. světovou válku
1237 - Prvním dosažitelným a zachovaným písemným dokumentem uváděným v Moravských zemských deskách jsou majetkoprávní transakce krále Václava I., spolupodepsané svědky Robertem z Troubska a mistrem (doktorem) Štěp...
Přesný rok založení vesnice Ostrá není znám, byla založena jako malá poddanská vesnička při dnes již zaniklé tvrzi s několika usedlostmi při řece Labi, které zde v minulosti tvořilo ostré rameno s tůní. Vzniklý ostrov spojený s okolí pouze úzkým pásem tvořil přirozenou ochranu původní vísky. Okolím procházela bývalá hlavní královská cesta, zvaná v dějinách Kladskopolská cesta. První písemné zmínk...
Městský obvod Ostrava-Jih vznikl na katastru původně samostatných obcí Výškovice, Hrabůvka, Zábřeh nad Odrou a Dubina, která zasahuje až na katastry Nové a Staré Bělé.
Historii obvodu lze vyčíst už ze znaku, který byl vytvořen v roce 1994 a vychází z pečetních obrazů původních obc...
Podhorská obec Ostravice leží v centru rekreační oblasti Beskyd, 15,5 km jihovýchodně od okresního města Frýdku-Místku. Stejnojmenná řeka zde vytváří dlouhé, do krajiny široce rozevřené údolí, které se ve své horní části prudce zvedá k vrcholům Lysé hory a Smrku. Masiv těchto hor je nepravidelně členitý se středně skloněnými a příkrými svahy a nepravidelnými hřbety. Celá oblast je rozbrázděna hust...
Ostrolovský Újezd se nachází 15 km od Českých Budějovic. Obcí prochází turistické a cyklistické stezky. Jeden km severně od obce se nachází lesopark s památníkem Jana Žižky z Trocnova.Nejstarší osudy Ostrolovského Újezda (původně Újezdce), kde stával jižně o...
Ves Ostromeč leží na návrší při stříbrské silnici směřující z Horšovského Týna do Velkého Malahova. Stejně jako řada dalších obcí je Ostromeč provně zmiňován v berním rejstříku Plzeňského kraje z r. 1379. O jeho nejstarších dějiných víme...
Osídlení Ostroměřska je známé už v pravěku. Z konce starší doby kamenné pocházejí nálezy, označované jako "ostroměřská skupina". O osídlení v době bronzové svědčí nález bronzových náramků v lese u Hrozného buku. Ale nejzřetelněj...
Obec Ostrov 6 km západně od Lanškrouna se rozkládá v délce čtyř kilometrů v údolí Ostrovského potoka a leží pod výrazným hřbetem Třebovských stěn. i přes malou vzdálenost, která dělila Ostrov od Lanškrouna, patřila ves od svého vzniku na Lanšpersko. Poprvé je připom&iacut...
Obec Ostrov se nachází ve Středočeském kraji v okrese Benešov, 8 km jihovýchodně od Vlašimi. Rozkládá se v krajině Podblanicka a půlkou obce spadá do chráněné krajinné oblasti Blaník. Celková výměra obce je 335 ha a nachází se v nadmořské výšce 371 m. V souč...
První písemná zpráva o vsi je z roku 1408, kdy se připomínají platy ze vsi Ostrova a Veliké k ledečskému hradu. Při hradu se uvádí ves opět v roce 1414. Urbář vedený na ledečském hradě uvádí Ostrov pod rychtou koželskou.
V roce 1587 se zde uvádí jedená...
Obec Ostrov leží v Pardubickém kraji na rozhraní okresů Chrudim (sem patří), Pardubice a Ústí nad Orlicí na hlavní silnici č. 17.
V obci je 55 popisných čísel (domů) s trvale žijícími občany, kterých zde žije necelých 200. Je zde i téměř 20 chalup, na které dojíždějí za ...
Obec Ostrov u Tochovic se nachází ve Středočeském kraji na železniční trati Zdice/Protivín kousek za Příbramí. Dostanete se k nám pohodlně autobusem a nebo vlakem z Příbrami.
Historicky ležel Ostrov na staré poutní cestě z Březnice na Svatou Horu v Příb...
Obec má název zřejmě podle místa, které bylo obtékané vodou řeky Oslavy a Bohdalovského potoka. Leží v nadmořské výšce 530 m. Ostrov byl založen rodem erbu křídla (z Lomnice) z hradu Tasova brzy po roce 1250. Za „Jakuba Míty z Vostrova“ bylo v obci postaveno rytířské sídlo, pivovar (zmínka v r. 1572), čtyřoblouký kamenný most přes Oslavu (mýto povoleno r. 1584) a obec získala některá městská práva...
Stará zkušenost uvádí, že chceš-li poznat a pochopit současnost, musíš nejdříve poznat minulost a porozumět jí. Stopy po prehistorickém osídlení vedou do nesmírně dávných dob. V nejstarších dobách lidské existence se sídlem člověka stávaly někter&eacu...
Prvotními majiteli (1282) vsi byli mniši z kláštera na Strahově v Praze. Roku 1315 je však obec vedena v majetcích světských držitelů a prvním z nich je uváděn Jan, který užíval ostrovského predikátu a ke konci 14. století se zde začali střídat světští majitelé z řad pražských měšťanů. Teprve roku 1486 je zde znám první významnější šlechtic Václav Hrzán z Harasova, jehož potomci zde sídlí do 16...
Obec Ostrovánky je jednou z nejmenších vesnic v okrese Hodonín a je součástí správního obvodu obce s rozšířenou působností Kyjov.
Obec je také začleněna do území Mikroregionu BABÍ LOM, DSO Severovýchod a regionu MAS Kyjovské Slovácko v pohybu.
K...
Ostrovec je obec s nevšední polohou. Mezi starším Ostrovcem Dolním a historicky mladším Ostrovcem Horním je výškový rozdíl 45 m. Obě vsi se nacházejí v meziříčí dvou malých říček Lomnice a Skalice. Tyto drobné vodoteče skrývají neobyčejnou sílu, jak ukázaly při povodních v roce 2002. Historii Ostrovců popsal s pečlivostí sobě vlastní spisovatel Jan Toman v publikaci „Ostrovce – historie a přítomn...
Obec Ostrovec-Lhotka má dvě místní části: Ostrovec a Lhotka. Obě obce leží v členitém terénu, svažujícím se strmě k východu do údolí Zbirožského potoka a k západu do údolí Mlečického potoka. V jejich bezprostřední blízkosti je něco málo polností z vnějšku obepnutých zalesněnými svahy. Obce o průměrné výšce 395 m n. m. odděluje pahorek ve výšce 415 m n.m. Ostrovec, jméno udajně vychází z polohy kt...
Pod samým kopcem sv. Antonínka leží ves Ostrožská Lhota s vinohrady Hradíštška a Lysiny. V Ostrožské Lhotě bývalo za starodávna, tedy ještě r. 1592 mýto na silnici "hradské" vedoucí z Nového Města nad Váhem na Blatničku a zaniklou dědinu "Smíchov"- Ostrožskou Lhotu do Uhersk&eac...
Obec Ostrožská Nová Ves se nachází v pomoravní nížině Dolnomoravského úvalu, 8 km od okresního města Uherského Hradiště. Rozkládá se jako podélná vesnice v délce 3 km po obou stranách státní silnice I/55 mezi městy Kunovice a Uherský Ostroh. Svou rozlohou pa...
Klíčem k vysvětlení českého jména obce je její německý název. Ten však původně zněl Spaarrenhau ve významu místo, kde se kácely klády. Z původního názvu vzniklo nářeční Spornhau (Sporn- ve významu ostruha) a jeho překladem koncem 19. století dnešní Ostružn&a...
Obec o níž jsou písemné zmínky datovány již od roku 1227, se nachází ve východních čechách nedaleko města Jičína. Ve středu obce stojí pozdně barokní kostel Povýšení svatého kříže naposled restaurován roku 1993, budova školy sloužící dnes jako ...
Osada Ostružno se první písemnou zmínkou připomíná roku 1450. Ale krajina kolem Ostružna byla osídlena již v 1. století před n.l. V roce 1645 čítala ves asi 15 usedlostí. V minulosti se zde pálilo vápno, lámal mramor a pálily cihly. Škola zde byla postavena v roce 1874. V tomto roce přichází do Ostružna také vídeňská společnost a v lomu Kokšových se začínají lámat malé kvádry určené k výrobě pomní...
První historické zprávy o Ostředku pocházejí z doby poměrně pozdní. Zdejší pahorkovitá, původně silně zalesněná a neschůdná krajina dlouho zůstávala vzdálená intenzivnějšího osídlovacího ruchu, který v sousedních přístupnější...
Původní název vsi Wostřešany vznikl z patrně „vostrých střech“, kterých se zde nacházel hojný počet. Nejstarší známá zpráva o obci Ostřešanech jest ze dne 23. prosince 1340 v poslední vůli rytíře pana Arnošta z Pardubic, sepsané na zámku „Stará&ld...
Ostřetice leží ve zvlněné zemědělské krajině na severovýchodním okraji klatovské kotliny. Pod vesnicí se prostírá široký otevřený úval Točnického potoka, pravobřežního přítoku Úhlavy. V okolí je několik nevysokých, ale relativně výrazných zalesněných vršků (Hora 483,9 m a další). V písemných pramenech poprvé připomínají k roku 1379. Vesnice po většinu své známé historie patřila do majetku nedalek...
OSTŘETÍN (Hostín, Hostětín, Ostrzetyn, Wostrzetin, Vostřetín, Oustřetím, v starých listinách Ticzmani villa, změkčeno Ticzmansdorf) jest ves podél potoka Ostřetínského, v němž místy opuka vychází na den, a po obou stranách silnice holicko-mýtské, pod kopcem Chmelnicí a pod lesna...
První zmínky o Osvračínu a počátky jeho historie souvisí s historií hradu, který se nalézal na konci strmého ostrohu na východ od vsi Osvračín, v její těsné blízkosti. Postavili jej příslušníci rodu majícího ve znaku berana ve skoku, pravděpodobně Zdeslav z Osvrač&...
Ve tvárné krajině, kde hanácké roviny přecházejí do kopců a lesů Drahanské vysočiny, 12 km jižně od Prostějova, najdete na mírných svazích a v údolí potoka obec Otaslavice. Okolí bylo osídleno již v dávnověku, jak dosvědčují četná paleolitická naleziště, zbytky kultury lužické, únětické atd. Původně zde stály dva hrady, zachovala se pouze polovina strážní věže horního hradu s erbem rodu Žalkovskýc...
Geograficky se obec nachází v předhůří Nízkého Jeseníku. Páteří území je řeka Hvozdnice, Otice nejsou typickou obcí vesnického charakteru, mají stále více charakter poněkud vzdálenějšího předměstí Opavy, kam se s oblibou stěhují právě lidé v Opavě pracující.
Otice se nachází v oblasti osídlované už od pravěku, což také např. dokazují četné archeologické nálezy v okolí. První zmínka o obci pocház...
Při datu první zmínky (1238), je ves uváděna v majetcích pánů z Říčan. Tento údaj je však jen kusý, neboť o historii obce máme jen velmi málo informací a majitelé nikde nejsou přímo uváděni. Pro říčanské majitele však svědčí množství odkazů v listinác...
Založení vsi se datuje ve 2.pol.13.stol. a jméno nese po zakladateli Ottovi. Podle staré pověsti majitel hradu Drahuše, měl děti - Hartmanna, Bohuše, Ottu a Marii. Všechny podědil pozemky a postavil jim dvory. Kolem nich časem vznikly vesnice - Hartmanice,Bohumín, Otinoves a Mařín. Od r.1347 patřila ves k panství plumlovskému, od r.1596 je v panství rájeckém a od r.1618 opět v plumlovském.
Za ...
Historie obce Ves leží v mírně zvlněném terénu 12 km jjv. od Stoda. Oblast Otěšic byla osídlena již v pravěku, o čemž svědčí mohylová pohřebiště v jejím okolí. Ves je poprvé připomínána již r. 1228, kdy patřila klášteru sv. Jiří v Praze. Roku 1328 je uváděn Ota z Otěšic, k r. 1385 Bohuš,jehož potomci se později psali Bohušové z Otěšic. Část vsi patřila k r. 1378 také Černínům z Chudenic. V r. 1427...