Regionální muzeum Mělník sídlí v budově bývalého kapucínského kláštera, původně měšťanského domu pocházejícího z 2. poloviny 14. století na náměstí Míru v historickém centru města. Muzeum se specializuje na historii výroby dětských kočárků v České republice a historii vinařství v Čechách.
V budově kláštera s přilehlým kostelem Čtrnácti svatých pomocníků se zachovaly původní secesní nástěnné malby...
Z původně románské stavby z přelomu 10. a 11. století byl koncem 15. století přestavěn Johanem Spiessem z Frankfurtu, dvorním stavitelem krále Vladislava II. Jagelonského, ve slohu pozdní gotiky....
Vavřineč s 437 stálými obyvateli je největší částí obce.
Leží po obou stranách silnice I/16 z Mělníka do Mladé Boleslavi. Kolmo k silnici I/16 leží náves s rybníčkem a dětským hřištěm, v klidné okrajové části směrem k Jelenicím provozuje obec tenisové hřiště. Při hlavní silnici najdeme pomník obětem válek a naproti němu křížek. Kromě rodinných domů se ve Vavřinči nachází i bytové domy postavené v...
Část Jelenice má 202 stálých obyvatel.
Jelenice je nejmenší ze všech tří částí obce, leží za Malým Újezdem směrem k Hostínu a Mšenu. Nejcennější historickou stavbou je kaplička na bývalé návsi, poblíž stojí požární zbrojnice SDH Jelenice. Pro děti bylo upraveno hřiště v blízkosti požární nádrže, cestu do Vavřinče lemovanou alejí topolů si oblíbili občané k vycházkám.
V bývalé prodejně potravin ...
Žádné ze sídel obce nikdy nemělo významnější funkci v osídlení – nebylo sídlem feudální vrchnosti, fary apod., byly založeny vrchností jako běžné poddanské zemědělské obce. Malý Újezd patřil panstvím i farou do Mělníka, Jelenice a Vavřineč do Liblic. Historicky k obcím patřívaly dnes zaniklé vesničky Školka a Mikov (ves poblíž poplužního dvora ve Vavřinči, náležela se sousední vsí Zábořím probošts...
První písemná zmínka o Lužci nad Vltavou, jako o dvoře poplužním, kapituly mělnické, pochází z roku 1223. Lužec má své jméno po Luhu, který se dosud rozkládá na levém břehu Vltavy. Za vlády Boleslava II. náležela část Lužce panenskému klášteru u sv. Jiří v Praze. 18. září 1760 vznikl v obci požár, který v krátké době zachvátil celou obec. Žárem vyschly i všechny prameny vody. Zrušení nevolnictví v...
Hotel Bílá růže se nachází v centru královského města Písek v Jižních Čechách. Jediné podzemní garáže. Hotel nabízí kvalitní ubytování v nově zrekonstruovaných pokojích se standartním i nadstandartním vybavením. Pro náročnější klientelu jsou v hotelu k dispozici VIP apartmány a rodinné apartmány s výhledem na řeku Otavu. V hotelu je WI-FI internetové připojení zdarma. V hotelu naleznete restauraci...
Hostinec u Hanusů se nachází poblíž silnice z Poličky, hned za první odbočkou vpravo, do ulice "Smetanova". Hostinec je hojně využíván i cykloturisty k občerstvovacím zastávkám, při toulkách po Českomoravské vrchovině.
Za letních dnů je možnost posedět v stylově pěkně upravené předzahrádce. Po domluvě zde lze pořádat menší společenské akce. Hostinec je oblíbeným místem pro pořádání menších rodinn...
O Liblicích se píše ve starých dokumentech jako o dědině libé a milé, která je prastarého původu, a kde bývala stará tvrz až do 17. století. V roce 1254 se uvádí ves Liblice se jménem Václava z Liblic. V roce 1321 byli majiteli bratři Kunát a Frycek z Liblic a později Fryckovi synové, kteří také vlastnili byšický statek. Později se střídali další členové rodin a v prvé čtvrtině 15. století patřila...
Na území dnešní Libiše žili lidé s určitostí již v době mladší doby kamenné (neolit). Dokazují to nesčetné archeologické nálezy (celkem třiatřicet), z nichž nejstarší jsou neolitický kopytový klín a kamenný sekeromlat. Kromě nástrojů se nalezly i kostrové hroby skrčenců. První znímka o obci se v historických pramenech objevuje v roce 1323, kdy je zmíněn Protiva z Libiše (Protywa de Lubisse). V s...
Pravěké osídlení místa dokládá žárový hrob na návrší v lokalitě dnešní školy. Nalezené nádobky vypichované keramiky a kamenné nástroje pocházejí z neolitu, mladší doby kamenné (5000 - 3500 př. Kr.).Počátek osídlení středověkého jako základu dnešní obce není doložen historickými prameny. Patrně na přelomu 13. a 14. století byl u Labe na zpevněném písečném ostrůvku (jesepu) vystavěn vladický statek,...
V 10. - 11. století n. 1. se začíná rozvíjet knížecí kolonizace a koncem 12. století pak kolonizace povodí Liběchovky a Pšovky, která vrcholila ve 13. a 14. století a byla spojena často s počáteční úlevou poddanských dávek. Tak vzniklo jako zdrobnělina staročeského lhota, lehota i jméno vsi Lhotka a takových obcí je v republice ve tvarech Lhot, Lhotek, Lehot, Lhůt apod. na pět set.
První písemná ...
Obec Zeměchy je připomínána již v r. 1238. Z údaje z r. 1264, že arcijáhen Radoslav daroval plat ze Zeměch k oltáři sv. Štěpána v kostele sv. Víta v Praze lze odvodit, že zde již tehdy patrně stál farní kostel. Ten byl za třicetileté války pravděpodobně devastován a k jeho nové výstavbě přikročila v letech 1723 – 1733 Anna Marie Toskánská. Kostel je barokní, jednolodní, loď a presbytář je kryta ma...
Je středověkého gotického původu a postupně prošel četnými stavebními přestavbami a úpravami v období baroka a klasicismu. Poslední, novorenesanční přestavba exteriéru, která se dochovala do dnešní doby, proběhla v 80. letech 19. stol., s vyjímkou věže, která byla opravována se záměrem obnovit podobu věže, odpovídající jejímu středověkému původu. Ve druhé polovině 90. let 20. stol. proběhla obnova...
Kostelec nad Labem leží na levém břehu řeky Labe, obývaném už v dávném věku. Historické vykopávky (nálezy při stavbě cukrovaru a na polích u silnice směrem na Brandýs nad Labem) svědčí o osídlení již v době kamenné a bronzové. V rovinaté krajině byl na malém návrší postaven kostelík zasvěcený sv. Martinovi. U kostela vznikl hřbitov obehnaný zdí. Od návrší se osada rozrůstala dál kolem všech labský...
Kostel sv.Víta je nejstarší památkou v obci. Stavba kostela je odbornou literaturou datována přibližně do r.1260, údajně vznikl z podnětu děkana svatovítské kapituly. Kostel se skládá z presbytáře, který je orientován na východ a širší lodi, která je na západní straně zakončena 21,6m vysokou věží. Na severní straně je sakristie a vstupní síň s přilehlou komorou. V roce 2010 slaví velké výročí - 75...
Historie obce sahá zřejmě až do doby mezolitické (5 000 let př.n.l.), o čemž svědčí archeologické nálezy provedené na území obce. O historii Kojetic jsou písemné zmínky již z roku 1070, ale nikde není doloženo, o kterých Kojeticích .....
..... se zde psalo. Zda o Kojeticích u Ústí nad Labem, nebo o Kojeticích u Třebíče, nebo o Kojeticích v domažlickém okrese. Lze odhadovat, že k založení naší o...
Obec se nachází na Mělnicku, jihozápadně od Mšena, na plošině nad morfologicky členitým územím Kokořínského dolu a Vrbodolu při komunikaci vedoucí od křižovatky komunikací Mšeno - Mělník a Velký Újezd - Kanina.Obec nemohla být zasazena do půvabnějšího prostředí, vždyť do Kokořínského údolí, odjakživa romantického a tolik navštěvovaného, je to co by kamenem dohodil. Stejně tak na hrad Kokořín, kter...
Kostel sv. Petra a Pavla zasvěcený svatým apoštolům Petru a Pavlu, byl bezpochybně založen spolu s chvatěrubskou tvrzí, o níž je první zmínka z roku 1141, kdy Ida, příbuzná knížete Vladislava II., věnovala Chvatěruby doksanskému klášteru. ( Arch. Pam. V 166 ).Farářovo obydlí původně bylo ve tvrzi a potom na hradě. Proto osudy jeho byly spojeny s osudy hradními. Jinak dějiny fary od 15. století do ...
Počátky panského sídla na nevýrazné ostrožně v obci nedaleko Kralup nad Vltavou nejsou příliš jasné, ve 13. stol. zde stála tvrz nebo dvorec. Zřejmě v průběhu 14. stol. objekt přeměněn na poměrně mocný hrad s vodními příkopy, jako takový se poprvé uvádí r. 1366. R. 1467 obléhán a dobyt ve prospěch Jiřího z Poděbrad. Hrad byl po r. 1567 přestavěn na renesanční zámek, poškozený za třicetileté války....
Před 865 lety, r. 1141 byla zaznamenána první historická zmínka o Chvatěrubech, kdy Ida, příbuzná knížete a krále Vladislava II., věnovala Chvatěruby doksanskému klášteru. (Arch. Pam. V 166).
Dolní tok Vltavy od Prahy ke Kralupům nad Vltavou se vine hlubokým údolím. Tato část řeky byla od pradávna důležitou obchodní cestou. Její bezpečnost zajišťovaly hrady a tvrze stojící na strmých říčních břez...
Obec Chorušice leží 18 km severovýchodně od okresního města Mělník na předělu roviny polabí a zvlněné krajiny dolnojizerské tabule, přecházející do členité krajiny kokořínska. Chorušice se poprvé připomínají okolo roku 1228 jako součást kláštera benediktýnek u sv. Jiří v Praze. První písemná zpráva o Chorušicích je obsažena v listině abatyše Anežky, v této době byl u dvora postaven dřevěný koste...
Malý zámeček s dnes již zchátralým hospodářským dvorem byl postavený rytířem Kyšperským z Vřesovic na místě staré zpustlé tvrze. V desetiletích po roce 1634 se na Chlumínském zámku vystřídalo několik vlastníků, kteří však zámek neužívali, a proto pustl. Rovněž v městečku zůstalo po třicetileté válce mnoho domů neobývaných a propadajících zkáze a trvalo dlouho, než byly znovu obydleny. Na přelomu 1...
Farní kostel sv. Maří Magdalény - vysoká rozložitá stavba velmi složitého půdorysu. Na místě dnešního kostela původně stál gotický kostel doložený již k roku 1362, společně s bývalou tvrzí byl poničen za husitských válek.Zcela zničen byl společně s takřka celým městečkem za války třicetileté. Roku 1732 jej na původním místě znovu vystavěla v barokním slohu majitelka panství kněžna Anna Marie Toská...
První písemné zmínky o obci Chlumín pocházejí ze začátku 14. století, kdy byl sídlem bohatého pražského měšťanského rodu Velfloviců. V letech 1310 - 1332 byl v držení Mikuláše Velflovice, později jeho potomků, v roce 1376 jej Matěj Velflovic převedl na Hanuše Špígla z Milčic. V držení obce se následně vystřídala řada šlechtických rodů, z nichž každý držel jen určitou část městečka. Kdy byla ves po...
Podle zprávy z roku 1453 byla na místě stávající kaple dřevěná kaplička zasvěcená božímu tělu. V třicetileté válce (1618-1648) byla však tato kaplička zničena požárem.V letech 1735 až 1736 zde byla vystavěna majiteli panství knížetem Filipem Lobkowiczem a jeho manželkou Vilemínou, rozenou z Althanu, nákladem 17 tisíc zlatých nová hřbitovní kaple Božího těla v barokním slohu. Stavbu navrhl a proved...
Farní kostel je starou chrámovou stavbou z doby románské a ranně gotické a po přestavbě v r. 1615 zčásti provedení renesančního. V 18. století byl barokně upraven. První zmínka o kostelu pochází z r. 1320, kdy vyšehradský probošt Jan uvádí, že kostel v Hostíni byl jako farní kostel již roku 1290 a snad dokonce již r. 1277.
Kostel je jednolodní, obdélníková chrámová loď převážně barokní s presbytá...
Obec Hostín se nachází v oblasti českého Polabí, ve starobylé sídelní oblasti osídlované podle četných archeologických nálezů již od neolitu (mladší doby kamenné - tj. asi 5000 let před Kristem). Na území Hostína jsou sice archeologické nálezy až z doby tzv. kultury knovízské, což byl početný usedlý zemědělský lid s již vyspělou hromadnou výrobou bronzových nástrojů, avšak v jeho nejbližším okolí ...