Symbol chebského náměstí tvoří bizarní komplex 11 domů rozdělených Kramářskou uličkou, který vyrůstal od 13. století na místě kramářských bud a masných krámů. Podle nejstaršího zobrazení z roku 1472 je půdorys těchto 2 bloků v podstatě zachován do dnešní doby. Zbořena byla třetí řada domů, která stála na západní straně náměstí.
...
Světově proslulé Františkovy Lázně, součást tzv. Lázeňského trojúhelníku v Západních Čechách, byly založeny na podnět chebského občana a městského lékaře dr. Bernharda Adlera. Město Františkovy Lázně bylo budováno plánovitě, výsledkem je jedinečný architektonický a urbanistický celek, který doplňují parky a lesoparky na rozloze 200 ha. Františkovy Lázně leží v nadmořské výšce ca. 440 m, mají mírné...
Barokní stavba na severovýchodním okraji Olomouce. Začátky budovy spadají do roku 1078, kdy zde byl založen benediktínský klášter s dřevěným kostelem sv. Štěpána. Ve 12. století museli benediktíni klášter opustit a vystřídali je premonstráti, kteří v klášteru působili až do 50. let 20. století. V roce 1432 byl klášter obsazen husity. Největší škody ovšem klášter utrpěl za švédské okupace v letech ...
Arcidiecézní muzeum Olomouc bylo založeno v roce 1998 coby součást Muzea umění Olomouc. Jedná se o první muzeum tohoto typu v dějinách naší země. Jeho součástí se stal románský palác moravských biskupů u baziliky sv. Václava na olomouckém Přemyslovském hradě; od roku 1999 byla postupně pro potřeby muzea rekonstruována severní část někdejšího hradu – objekt kapitulního děkanství a jeho hospodářský ...
Kašna Tritónů patří do souboru olomouckých barokních kašen. Kašnu zdobí sousoší v nadživotní velikosti: dva mořští muži - Tritóni - nesou na svých ramenech mušli s chlapcem a vodními psy. Dva delfíni po stranách plní funkci chrličů vody. Tato kompozice nezapře inspiraci slavnou římskou fontánou del Tritone na Piazza Barberini. Nádrž kašny je bohatě profilovaná a má půdorys obdélníka se segmentově ...
První autentickou a bezpečnou zprávou o existenci olomouckého kostela sv. Mořice je údaj o vikáři této svatyně Fridrichovi, který je uveden jako svědek na listině biskupa Bruna z r. 1257. Z tohoto faktu někteří badatelé vyvozovali, že kostel byl vystavěn "na zeleném" až pro olomoucké měšťany. Navíc zasvěcení biskupem Brunem oblíbenému světci se tomu zdálo nasvědčovat. Nyní však již víme, že Olomo...
Caesarova kašna je nejznámější a umělecky nejnáročnější olomouckou kašnou. Její sochařská výzdoba představuje bájného zakladatele města – císaře Gaia Iulia Caesara. Na imitovaném skalisku uprostřed nádrže je socha jezdce na vzpínajícím se koni. U nohou mu leží dvě mužské postavy s kartušemi – jedná se o personifikace řeky Moravy a Dunaje - a dále sedící pes - narážka na věrnost města panovníkovi....
Olomoucká radnice má nyní převážně renesanční podobu, ovšem zachovalé klenby v interiéru a datum jejího vzniku (14. stol.) prozrazují, že stavba je původně gotická. Její neorenesanční věž, vysoká 75 metrů, je jednou z dominant města. Věž je přístupná veřejnosti (informace v Informačním centru). Součástí radnice je i kaple sv. Jeronýma s nástěnnými obrazy (např. Poslední večeře) a s malovanými skly...
Herkulovu kašnu zdobí socha bájného antického hrdiny Herkula. Socha v nadživotní velikosti s kyjem v pravé ruce je umístěna na podstavci uprostřed nádrže. V levé ruce drží Herkules šachovanou orlici – symbol města, kterou chrání před sedmihlavou hydrou. Na těle hydry zanechal autor sousoší svou signaturu „Mandik“. V rámci Mandíkovy sochařské tvorby patří Herkulova kašna k nejzdařilejším dílům. He...
Secesní klenot Moravy z roku 1907. Jedná se o vyvrcholení snah slovanských obyvatel města o postavení důstojného kulturního domu a divadla. Z několika variant nakonec zvítězila poměrně jednoduchá a přitom zdobná verze, jak ji navrhl a posléze realizoval mladý architekt Jan Kotěra, pro kterého tohle znamenalo životní šanci a výzvu. Na nádherné secesní výzdobě se podílela řada vynikajících umělců. R...