Obec Vitinka leží severozápadně od Rokycan. Předpokládá se, že založení obce je spojeno s rodem Vítů ze Rzevého. Byla založena 1696 – 1698 na katastrálním území zaniklé vsi Levče – též Lívce. Ves Levče se prvně uvádí roku 1379. Založil ji rod Bobrohostů z Hostouně, majitelů Oseka a připojil ji k Oseku. Byla západně od Oseka v údolí potoka. Na poli, kde obec stávala, tento místní název zůstal. Zani...
Postaven markrabětem Janem Jindřichem po roce 1361 na ochranu obchodní stezky, kolem roku 1400 vypálen ve válce mezi Joštem a Prokopem, markraběcími syny. Roku 1421 obnoven husity, ale v dalších bojích během 15. století zanikl.
...
Na severní straně Ejpovického jezera je odkryto těleso, které patřilo skalním útesům spodnoordovického moře. Kromě zřetelných jevů způsobených příbojovou činností, jsou zde zachovány také původní organismy, které v tomto prostředí žily.
...
Rozprostírají se u železniční stanice Ejpovice, těžce poškozené stavbou železnice v letech 1860 - 1862. Dochovány pouze zříceniny zdí věžovitého paláce a část příkopu. Hrad založen zřejmě ve 14. století, zanikl ke konci století následujícího.
...
V současné době spadá pod Obecní úřad Bušovice, ale v minulosti byla tato obec samostatným subjektem.
Z historicky ověřených pramenů vyplývá, že SEDLECKO jako osada či sídliště bylo založeno již v r. 1181 rytířem Číčem ze Železnice, nepochybně ve vazbě na tehdejší hospodářství města Plzně, zejména lesní. Kaplička uprostřed návsi pochází z doby Marie Terezie (18. stol.).
Z hlediska demogr...
- původně hamernická osada i s vysokou pecí ze 17. století - leží v malebném údolí řeky Klabavy s pozadím krásného lesního hřebene Kokotska. V první polovině 20. století byla Nová Huť vyhlášeným letoviskem, sloužící především bohatým Plzeňanům. Dodnes si ponechala zvláštní atmosféru jakéhosi „genia loci“. Na loukách, téměř v lese se nachází koupaliště. Do Nové Hutě je možné dojet pravidelnou au...
Darová je písemně zmiňována v roce 1235. Ves byla sídlem Zdislava z Darové, později majetkem plaského kláštera a nakonec ji získal Jan Harant z Vavřin. Následně byla přidružena k hradu Březina. V obci byl poměrně moderní mlýn a těžila se zde železná ruda. Na řece Mži byla vybudována vodní elektrárna, která je ještě dnes v provozu. Vznik současné obce Břasy je datován rokem 1960,kdy došlo k sloučen...
Postaven v polovině 16. století, do nynější podoby přestavěn v 1. polovině 17. století Baltazarem de Marradas. V letech 1768-1991 využíván pro vojenské účely, barokní budovy skladů munice a materiálu z 2. poloviny 18. století. Zachovalý strážní domek bývalé vojenské dráhy z Českých Budějovic z niž měla odbočovat místní dráha do Třeboně, projektována několikrát v letech 1864-1924.
...
Památník na Kladnaté je postaven na místě bývalé usedlosti Tkáčových. Na podzim roku 1944 zde proběhla přestřelka mezi německými vojáky a partyzány.
Památník je umístěn v lese na žluté turistické trase Kladnatá - Horní Bečva,Valaška.
...
Nápaditý projekt, na který přispěl Olomoucký kraj i město, nabízí lidem ze Zábřeha i návštěvníkům seznámit se s krajinou, kterou důvěrně znají, ze zcela nového úhlu pohledu. Oblíbená trasa pod Amerikou je zajímavým koutem přírody, s jehož vývojem seznamují oba autoři odborné části projektu – ekolog František John a geolog Bohdan Koverdynský.
...
Památku objevíme u rozcestí nazvaného Ripperův kámen, půjdeme-li po červeně značené cestě z jesenických lázní směrem na zříceninu hradu Kaltenštejn u Černé Vody.
Původně zde ležel kámen pojmenovaný po jistém básniku - Všetiškovi. Jediná zmínka o tomto kameni pochází z roku 1870. Jakákoliv podoba památky se však nedochovala. Není ani zcela jasné, proč ji v roce 1890 nahradil právě tzv. Rip...
Jedná se již o minimálně třetí dřevěnou desku, která je připevněna na stromě u rozcestí pod Enhuberovým hrobem. Druhá deska byla odcizena na začátku devadesátých let 20. století a na stromě zbyl pouze ukazatel s číslem 48. V roce 2005 byla na strom upevněna nová deska, kterou vyřezal Dušan Ingr. Autor nad mnicha umístil kříž s nápisem IHS a letopočet 1920. V dolní části desky spatříme iniciály ř...
Pramen nalezneme nad chatou Senebojka (SE NE BOJ) u vodárenské jímky severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní.
Polští návštěvníci nechali tento pramen vystavět v roce 1869. Měl obdélníkový tvar a na mramorové desce oznamoval jeho jméno nápis: Polskie źródlo 1869. Přesně o devět let později nastal čas jeho první renovace. Mohylu pramene zpevnil beton, vrchol zkrášlil mramorový pomn...
Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo sam...
Mariin pramen objevíme padesát metrů před chatou Senebojkou (SE NE BOJ) severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní. Z lesní cesty se k němu dostaneme po schodech.
Marien-Quelle nechal postavit v roce 1862 porýnský aristokrat Augustin von Niemann na počest Marie Buschové - Nipschové, ctihodné choti pruského velvyslance v Římě, která ho na Gräfenberku léčila. Co jihoněmeckého šlechtic...
K Josefově prameni dorazíme po modré turistické značce vedoucí z gräfenberských lázní na Pomezí. Na rozcestí U Mnicha se vydáme vlevo. Po třech stovkách metrů odbočíme na první cestičku vpravo a stoupáme do kopce. Potůček překonáme po můstku a poté pohodlně dojdeme až k prameni.
Jeho minulost neznáme, jediná zmínka o něm, kterou najdeme v knize Gräfenberk a okolí od Emanuela Kappera, poch...
Nalezneme jej na modře značené cestě, půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Rumunský pramen nechal za čtyři tisíce zaltých postavit Josefu Schindlerovi z vděčnosti za uzdravení rumunský král Karel I. z rodu Hohenzollernů, jenž se na Gräfenberku léčil. Dílo provedla v roce 1888 kamenická dílna Schindler & syn z Velkých Kunětic podle návrhu Eduarda Zelenky. Ke stavbě byl použit mramor právě z...
Annin pramen nalezneme v komplexu zaniklé lesní restaurace, asi dvacet metrů za dnešním Bezručovým pramenem na druhé straně potoka.
Pramen byl důkladně sestaven z lomového kamene a zpevněn maltou v roce 1874. I přesto, že byl alespoň jednou přestavován, dodnes si zachoval původní tvar užší pyramidy nahoře zploštělé. Uprostřed měl mramorovou desku s nápisem: Traute Quelle ein bleibend Denk...
Pražský pramen objevíme v lese pod asfaltovou silnicí vedoucí z lázní do České vsi, asi 150 metrů od rozcestníku po modře značené cestě.
První zachovalou zmínku o něm lze nalézt v knize Johanna Carla von Walterskirchena z roku 1851. Autor píše o Kuchyňkově Cizineckém pramenu (Fremden-Quelle), který se ukrýval hluboko v lese pod Žofiiným pramenem. Svůj název dostal podle toho, že ho přespo...
Ekostezka je vhodná pro pěší, případně i na koni, v zimě vhodná i na běžkách. Začátek stezky je u turistické základny Švagrov, pod masivem Mravenečníku, 2 km od obce Vernířovice. Trasa tvoří okruh. Na stezce nejsou informační tabule, pouze kůly s názvem zastavení, trasu je možno procházet na požádání s průvodcem ze Střediska ekologické výchovy při Domě dětí a mládeže Vila Doris Šumperk.
L...
Ves Polná leží 2 km od Hazlova v nezalesněné rovině na okraji přírodního parku Smrčina, v nadmořské výšce 535 m. Od roku 1307 spolu s Lipnou, Podílnou a Skalkou tvoří součást panství Zedwitzů z Libé. Při sčítání lidu v roce 1990 bylo zapsáno 26 domů a 11 chalup s 64 obyvateli. Ze středověku pocházejí smírčí kříže. Polná patří do území nedotknutelného reformací. V roce 1930 bylo obyvatelstvo kato...