První zmínky o zdejším osídlení jsou z 15. století, kdy vesnice patřila Berkům z Dubé, pak krátce Mikešovi Pancířovi ze Smojna z hradu Sloup. V 16.století patřila k zákupskému panství a spolu s ním se měnilo i zdejší panstvo. Až roku 1850 byl Dobranov po územn&iacu...
Nejstarší písemná zpráva o naší obci pochází z roku 1294, kdy bratři Hartleb a Vítek z Dubňan darovali její polovinu velehradskému klášteru. Ze zemských desek se dovídáme, že v roce 1348 byl Vlkoš podle majitelů rozdělen na tři části: velehradskou, ovesnou&nb...
Starý Klíčov je vesnice, část obce Mrákov v okrese Domažlice. Nachází se asi 0,5 km na východ od Mrákova. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1325.
...
Lisovice leží západně od Zlonic podél Zlonického potoka. Na návsi je rybníček. Na vznik názvu obce existují dva názory, jak uvádí Libor Dobner ve Slánských listech: ves čeledi Lisových (Ant. Profous: Místní jména v Čechách) nebo lisování vína (Jindřich Hulinský). Archeologické nálezy. Na katastru Lisovic byo objeveno několik lokalit, které dokládají osídlení od doby bronzové až do časného středov...
Obec Louka Tvarem návesní silnicovka na stráni pod vrcholem kopce Hradisko (635 m.n.m.), na kterém jsou zbytky hradu Louka. Jméno Louka je místní jméno znamenající osadu vystavěnou na louce u Olešnického potoka (též Hodonínky). Obec leží na silnici z Olešnice do Rozseče postavené...
Jezernice leží v Moravské bráně, která byla svou strategickou polohou odedávna předurčena k trvalému osídlení. Potrvzují to archeologické nálezy již z mladší doby kamenné, z období 3000 let před Kristem – pazourkové nástroje, sekery, šípy, hroty oštěpů...
Tato obec se nachází 10 km jihozápadně od Jemnice na Rancířovském potoce. Ke dnešnímu dni osidluje 41 domů obce 126 obyvatel. Název vznikl z osobního jména Ranožir, člena rodu erbu jeleního parohu, jenž měl statky ve 13. století v okolí Jihlavy a Jemnice. Rancířov se poprvé uvádí v roce 1257, kdy Smil, Markvart a Ratibor z Bílkova darovali patrimonium v Rančířově premonstrátskému klášteru v Geras...
Obec leží 11,5 km jižně od Jemnice na Hranici s Rakouskem. V současné době má obec 20 domů a 52 obyvatel. Do roku 1846 nesla obec německý název Tiefenbach, český název Hluboká vznikl z německého překladu. Hluboká se poprvé připomíná v roce 1312, kdy se dostala jako dar Izoldy, manželky Matěje z Fulštejna, ke klášteru cisterciaček Vallis sanctae Mariae v Oslavanech. Hlavním zaměstnáním zdejšího oby...
Obec se rozprostírá 7 km jihozápadně od Jemnice. Ves se poprvé připomíná v roce 1353 kdy náležela místnímu vladykovi Volfu z Bělčovic. V té době zde patrně stála tvrz, která zanikla v 16. století. Název znamená ves lidí Bělčových. Byla to rovněž malá německá ves s českou menšinou. Z místních památek lze uvést kapli....
Obec leží na pravém břehu řeky Radbuzy a od sousedního Chotěšova je oddělena pouze mostem. První zmínka je z roku 1272 (obec spadající pod klášter Chotěšov). Mantov je známý jako hornická obec – po roce 1850 zde byly otevřeny malé šachty Josef a Mariahilf. Následovaly šachta Hermann (1862), Austrie (1889) a Ruska (1912). V obci působí Tělovýchovná jednota Baník Mantov, která na svém fotbalovém sta...
Obec se nachází jižně od Chotěšova, nedaleko Mantova. První zmínka je z roku 1272 (taktéž obec spadající do majetku kláštera Chotěšov). V obci byl v roce 1856 otevřen důl Hůrka, další důl stejného jména byl pak otevřen v roce 1921. Od roku 1929, kdy byla ukončena těžba uhlí, je obec čistě zemědělská. Typicky vesnickou obec zkrášluje krásný park, který zde vznikl aktivitou místních občanů. Ráz obce...
Obec leží severně od Chotěšova. První zmínka je z roku 1272, kdy se obec připomíná jako majetek chotěšovského kláštera. Obec je od počátku čistě zemědělská. Její dominantou je patrová budova bývalé školy, postavené v roce 1912. v Současné době je budova pronajata Mysliveckému sdružení Hubert Kotovice, které ji využívá ke svým aktivitám. Uprostřed malebné návsi je kaple z roku 1926 a upravený rybní...
Obec leží severně od Chotěšova. První zmínka je z roku 1236 v souvislosti s majetkem chotěšovského kláštera. Jednalo se vždy o typicky zemědělskou obec, kde se dosud dochovalo několik větších selských usedlostí. V obci nalezneme fotbalové hřiště využívané především Sokolem Záluží, ve kterém působí i fotbalisté z Hoříkovic. Společně s fotbalisty se na kulturním a sportovním vyžití v obci aktivně po...
Jméno obce vzniklo od keře, který zde hojně rozkvétal narůžovělými květy. Klokočí už v roce 1235 náleželo k Doubravnickému újezdu a bylo majetkem kláštera. Poté přešlo přímo pod správu Pernštejnů. V roce 1415 upsal Lev z Náchoda 50 hřiven grošů Bernardovi z Klokočí a jeho dědicům. V roce 1487 byli zdejší obyvatelé zbaveni povinnosti konat hlásku na hradě Pernštejně. Zachovala se starobylá pečeť s ...
Místní část obce Suchdolu. Byla nazvána podle kláštera Klárova v Olomouci. Jemu náleželo před 200 lety panství ptenské a dvůr suchdolský. Roku 1785 byl suchdolský dvůr rozdělen a kolonie domků ve dvoře nazvána Klárkami. V německých dokladech mají Klárky toto pojmenování: roku 1793 Klarendorf, Klarek, roku 1846 Klaradorf, roku 1872 Klarsdorf, Klárky, Němci za Protektorátu nazvali osadu Klaradorf. ...
Městys Hustopeče nad Bečvou leží v nejvýchodnějším výběžku Olomouckého kraje, na půli cesty mezi Hranicemi a Valašským Meziříčím, na pravém břehu řeky Bečvy v nadmořské výšce 275 m. Městys se skládá ze čtyř částí, Poruby , Vysoké , Hranických Louček a Hustop...
Poprvé se o Semtěši dovídáme z listiny Boreše z Rýsenburku r. 1366. V roce 1474 byla do Zemských desek zapsána jako "Semtěš" patřící žlutickému špitálu. Zástavba je tvořena nepravidelnou okrouhlicí, s nezvykle rozsáhlou návsí, na které je zachována kaplička z 1. pol. 19. století. Trvale je obydlen i nedaleký Semtěšský mlýn....
Sám název obce dokládá její hornický původ. V Rudném se kromě železné rudy těžil také cín. Písemně je dolování cínu doloženo záznamem z roku 1556. Těžba tohoto kovu zde měla specifický způsob - rýžování. Dokonce i původní německý název "Trinksaifen" vycházel z této činnosti. Je těžko přeložitelný doslova, ale znamenal asi to, že voda používaná při rýžování cínu (saifen - rýžovat), která by měla bý...
První písemná zmínka z r. 1362. R. 1353 patřila obec Zoswitzerovům, r. 1362 byla lénem Leuchtenbergů. Původně stála na místě zámku tvrz. V 17. stol. byl Mostov v držení hrabat Zedwitz, což dokazují sochy svatých s Zedwitzovským znakem. Sochy se nalézaly na okoln&iacu...
Břešťany leží východně od Zlonic v údolí Zlonického potoka. První zprávy o vsi nemusí být věrohodné, protože existují obce podobného jména. Archeologické nálezy: Ve sbírkách Vlastivědného muzea v Slaném je spodní část poháru z pozdní doby kamenné (kultura se šňůrovou keramikou, 3.tisíciletí př.n.l.), která pochází nejspíše z hrobu. V padesátých letech XX. století byla při hluboké orbě pro novou c...
Archeologické nálezy: Ojediněle nalezené broušené kamenné nástroje svědčí o osídlení okolí dnešního Vyšínku již v mladší době kamenné. Mezi významné archeologické nálezy patří kostrové hroby ze starší doby bronzové (kultura únětická, asi dva tisíce let př.n.l.), odkryté jižně od obce na pozemku č. parc. 40 v kamenolomu v r. 1904 . Hrob částečně zapuštěný do pískovcové skály obsahoval skrčenou kos...
Tmáň leží východně od Zlonic. Protéká jí Zlonický potok. Archeologické nálezy: V r.1952 byla při zakládání chmelnice „ v nároží silnic Tmáň – Beřovice a Tmáň – Hobšovice“ porušena skupinka několika žárových hrobů z pozdní doby bronzové. Hroby obsahovaly kromě spálených kůstek i keramiku, zlomky bronzového drátu, zlomek bronzového nože a bronzovou jehlici. První písemná zmínka o obci je ze 14.stol...
Osada Ostružno se první písemnou zmínkou připomíná roku 1450. Ale krajina kolem Ostružna byla osídlena již v 1. století před n.l. V roce 1645 čítala ves asi 15 usedlostí. V minulosti se zde pálilo vápno, lámal mramor a pálily cihly. Škola zde byla postavena v roce 1874. V tomto roce přichází do Ostružna také vídeňská společnost a v lomu Kokšových se začínají lámat malé kvádry určené k výrobě pomní...