Břešťany leží východně od Zlonic v údolí Zlonického potoka. První zprávy o vsi nemusí být věrohodné, protože existují obce podobného jména.
Archeologické nálezy:
Ve sbírkách Vlastivědného muzea v Slaném je spodní část poháru z pozdní doby kamenné (kultura se šňůrovou keramikou, 3.tisíciletí př.n.l.), která pochází nejspíše z hrobu. V padesátých letech XX. století byla při hluboké orbě pro novou chmelnici východně od dvora (č.parc.137) porušena část sídliště z období kultury laténské (3.stol.př.n.l.) se stopami po výrobě sapropelitových (švartnových) náramků.
Písemně jsou Břešťany doloženy k roku 1282 jako zboží vyšehradské kapituly, ale v 15.století církev o zdejší zboží přišla. Část obce nejspíš sdílela osudy se Zlonicemi (počátek 15.století a stol.16.,majetek Valkounů z Adlaru, pak Kolovratů a od r.1721 Kinských – znaky některých majitelů vsi jsou v příloze).
Stavby. V soupisu draženého majetku Václava Jana Vojtěcha Valkouna se uvádí: „Dvůr Břešťany vystavěn od kamena, někdy tvrz. Nahoře ratejna, dva špejchárky, komora a řezárna, suchý sklep, dvě maštale, kurníky,… chlévy,… kravíny, sklep podzemní s komorou, stodola o dvou mlatech“.
Roku 1730 byla majiteli panství (rod Kinských ) postavena sýpka, která je dnes evidována v seznamu památkové péče. Datace je na vstupním portálu, pod římsou je umístěn znak Kinských. Budova má podlaží a je dlouhá asi 60 metrů. Hladké průčelí prolamují řady obdélných oken, která opatřil kameník jednoduše profilovaným ostěním. Náročněji byl řešen pouze vstup – jednoduchým kamenným portálem…nejzajímavější je však dřevěná konstrukce interiéru, skvělý příklad tesařské práce. Musel to být opravdu koncert barokního řemesla, když mistři a tovaryši opracovávali hlavatkami a širočinami části konstrukce. Tesařské vazby jsou důmyslné a nemají na kladenském okrese obdoby.Vynikající ukázkou jsou také zhraněné sloupy s vydutým dříkem, které podpírají průvlak sýpky.
Dnes je sýpka v havarijním stavu - tak je hodnocena v seznamu nemovitých kulturních památek Slánska roku 2004.
Obec má také kapličku z r.1890 a hřbitov s křížkem, datovaným rokem 1897. Počet domů: po třicetileté válce tu jsou jen čtyři statky obydlené, dva statky a tři chalupy jsou pusté.
r.1887 : 40 domů, poplužní dvůr, cihelna, mlýn,
1904: 49 domů, 1930: 69 domů, 1999: 82 domů
Železniční zastávka se původně jmenovala Břešťany, v letech 1882 – 1950 Břešťany – Tmáň, nyní jen Tmáň.
Obyvatelstvo:
V písemných dokumentech jsou uvedena tato jména:
Martin, pán na dvorci (r.1208), Bušek a Ludmila (r.1396), Přiben –Přibík?(1403), Vaněk (1460). Rok 1616: Marek Hostek, Duchek Mutl, Matouš Beran, Duchek Vondráček, Jan Novák, Bartoň Minář, Pavel Dinauš.
Ve „Výhostech zlonických“ na přelomu 16. a 17. století jsou uvedena jména:
Petr Humhal, Jan - syn Matěje Vocáska, Marta - pozůstalá dcera po Jiříkovi Dynoušovi, Kateřina - pozůstalá dcera po Joachymovi, Barbora a Kateřina, dcery mlynáře Bartoloměje a Martin,syn mlynáře , Kateřina - dcera Jana Berana, Anna – pozůstalá vdova po Jiříkovi Tkadlci, Kryštof Hybner, Jakub a Mikuláš Jordán,
R.1868 byl vězněn místní občan František Hora spolu s dalšími z okolních obcí za podpis memoranda proti zatýkání českých národovců.
Města, obce se stejným, nebo podobným názvem | |||||
---|---|---|---|---|---|
Typ | Název | Vl. | Zn. | Okres | |
![]() |
Břešťany (osada) | Kladno |