Počátky osídlení Hradce sahají hluboko do pravěku k době cca 3000 až 2700 př. n.l. Na sklonku 8. století se na ostrožné, sevřené řekou Moravicí a potokem Hradečná, usadili Slované. Zdejší hradisko kmene Holasiců patřilo do předsunutého strážního systému Moravanů. Po zániku Velké Moravy náležel Hradec i nadále k moravskému státu, vpád Boleslava Chrabrého přinesl zemi na kratší čas polskou nadvládu....
Na vrchu Osule nad obcí Vítějovice zbytky nedostavěného hradu z doby před r. 1300, velmi protáhlého půdorysu. Založil jej zřejmě Přemysl Otakar II., po jeho smrti se stavba zastavila a rozestavěný objekt byl částečně užíván snad ještě na počátku 14. stol. Nejpozději kolem roku 1350 byl hrad ve svých vystavěn&yacu...
Monumentální architektura slohu Ludvíka XVI. , s bohatým vnitřním vybavením, s francouzským a anglickým parkem.Zámek ve Vizovicích nechal vystavět v polovině 18. století Heřman Hanibal z Blümegenu architektem F. A. Grimmem v tehdy moderním francouzském způsobu. Bohaté zámecké interiéry jsou zařízeny nábytkem ve stylu baroka, rokoka empíru i biedermeieru, s množstvím porcelánu, rozsáhlou obrazovou ...
Hrad založili pravděpodobně na počátku 14. století páni z Velhartic. Vybudovali tu mohutný věžovitý palác sloužící bydlení i obraně a opatřili jej jednoduchou hradbou a schodišťovou věží. Jejich nástupci se stali ve 2. polovině 14. století páni z Rýzmburka. V nejisté době kolem roku 1400 bylo Rabí rozšířeno a znovu opevněno. V letech 1420 a 1421 hrad obléhal Jan Žižka a při druhém útoku zde přiše...
Písemných zprávách je roku 1407 uváděn jako majitel Václav Herynek ze Slupna. V roce 1464 se již hrad připomíná jako pustý.
Ostoh se strmým svahem na levém břehu Říčky byl osídlen již v době kamenné. Na místě pravěkého hradiska vyrostl ve středověku hrad. Účelem bylo strážit obchodní cestu vedoucí údolní nivou Říčky. Hradní sídlo bylo vybudováno na ploše cca 1,2 ha. Byl chráněn palisádovou hradbo...
Tvrz doložena rokem 1492 jako majetek pánů z Víckova. Na přelomu 16. a 17. století ji Zahrádečtí ze Zahrádky přestavěli v renesanční zámek. V letech 1679 - 1825 patřil Rodenům z Hirzenau a Hagendorfu. V 2. polovině 18. století upraven barokně (hlavně fasády a interiéry). Po roce 1825 se majitelé, kteří již...
Vznikl pravděpodobně v 2. polovině 14. století (poprvé doložen roku 1411). Zpustl za válek ve 2. pololetí 15. století. (jako pustý se připomíná poprvé roku 1508). Byl vybudován na ostrohu vybíhajícím k severu a tím byl určen jeho půdorys.
Na jihu se zachoval zbytek příkopu, na severu zbytek hradební zdi a přilehlém parkánu, na západě část obvodového zdiva obytné budovy.
Přístup odbočkou ze zelen...
Tvrz ze 14. století doložena rokem 1437, kdy ji získali Zástřizlové. V 16. století upravena renesančně. V polovině 17. století za Pazmányů začala stavba barokního zámku v místech tvrze, ukončená roku 1667. Od roku 1713 náležel Thonsernům, od roku 1778 spřízněnému rodu Podstatzkých z Prusinovic a Thonsernu (do roku 1948). Na konci 18. století pozdně barokní úpravy interiérů, na počátku 19. století ...
Na místě dnešního zámku stávala tvrz ve 12. století přestavěná na hrad. V druhé polovině 16. století, za vlády Pertolda z Lipé, byla zahájena přestavba hradu na zámek v renesančním slohu. Nádvoří obstupují tři etáže arkád, které řadí zámek ke skvostům zaalpské renesance na Moravě. Objekt zámku v současné době vlastní soukromá společnost a je v dosti špatném technickém stavu....
Jeden z nejcennějších moravských zámků se nachází v městecku Rájec-Jestřebí. Zámek je cenný zejména tím, že o něm nejde jednoznačně říct, že by byl barokní nebo klasicistní. Nese totiž rysy obou slohů. Vznikl v podle projektu vídeňského architekta Isidora Canevaleho v roce 1769, přičemž stavba trvala šest let. Nový zámek vznikl na místě staršího renesančního zámku, který se tedy sice nedochoval, a...
Tvrz postavili pravděpodobně v 2. polovině 14. století Pluhové z Nesovic (v okolí tvrze byl objeven klenák s erbem Pluhů). V 15. století náležela vladyckému rodu užívajícímu přídomku z Řimic. V 2. polovině 15. století zpustla, roku 1495 ji získali páni z Vlašimi. V 16. století však byla obnovena v renesančním slohu jako obytná budova největší poddanské usedlosti ve vsi.
Ves byla z počátku rozděle...
Stařechovice ležící pod horou Velkým Kosířem jsou velmi starou sídelní lokalitou. V obci stávala při Českém potoku tvrz, která se poprve připomíná r.1347. Tehdy ji získal Arkleb z rodu Kunštátů. Podle ní se tituloval a byl zakladatelem významné šlechtické rodové větve stařechovicko-skalské. Protože však získal značné majetky v okolí Jimramova, přesídlil na svůj budovaný hrad Skály. Po celý život s...
Velká Bystřice-tvrz a zámek Bystřice byla rozdělena ve 13. stol. na několik panství. Z duchovních vrchností to byl biskup a olomoucká kapitula. Ze světských držitelů se připomíná v r. 1222 Bojna. V r. 1276 je jmenován vladyka Lambert z Bystřice a v r. 1282 Bořuta. K r. 1330 se připomíná Hynek z Bystřice, po kter&...
První zpráva o tvrzi ve Štěměchách sice pochází až z r. 1378, ale vznikla asi dříve jako sídlo vladyků ze Stěměch. Ve zmíněném roce ji Jan Tluksa postoupil Hechtu z Rosic. Hechtové z Rosic vlastnili zboží až do poloviny 15. století.
Před r. 1409 Hynek z Valdštejna tvrz pobořil, za což jej Vznata He...