Nejmladší vesnice v okolí Uničova. Vznikla severně od města v rámci tzv. raabizace roku 1779 na pozemcích uničovského dvora a rybníka. K obci patřily dva mlýny: Fojtský a Valchovní. Z rybníka u Fojtského mlýna byly napájeny vodou uničovské kašny. V obci se nachází kaple Panny Marie z roku 1931 a kamenný kříž....
Obec přidružena k Uničovu od roku 1976. Založena byla ve 13. století a zmiňuje se o ní listina z roku 1327. Od nepaměti obec patřila k uničovskému panství. Obyvatelstvo se živilo výhradně zemědělstvím. Později vznikly v obci dva malé závody na instalaci bleskosvodů a výrobu okapových žlabů. Již v roce 1788 byla v obci zřízena farní škola. Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází z roku 1790,...
Součástí Mladče je od roku 1848 osada Nové Zámky, kde byla postavena klasicistní dvoupatrová budova Nových Zámků. S objektem zámku souvisí drobná empírová stavba Chrámu přátelství a empírový obelisk Komín v přírodním parku, který citlivě zapadá do okolní krajiny....
Obec Střeň leží v hanácké pánvi cca 7 km jihovýchodně od Litovle a cca 16 km od okresního města Olomouc. Je dopravně snadno přístupná po silnici I.tř. a navíc prochází kolem železniční trati ve směru Olomouc - Praha.
První zmínky o obci Střeň pochází z roku 1249. Za nejstarš&ia...
Město Žamberk vzniklo ve 2. polovině 13. století na místě původní slovanské osady při důležité obchodní cestě spojující Moravu s Kladskem. O kolonizaci zdejšího kraje se zasloužili příslušníci rodu Půticů, původem z Plzeňska, kteří získali zdejší hvozdy koupí od českého krále Přemysla Otakara II. Ten podporoval vznik sídelních středisek a měst, která by sloužila obraně země, stala se útočištěm oby...
Malá obec Žárová, která je součástí lázeňské obce Velké Losiny, má 75 domů. Rozkládá se v údolí přítoku Račinky na jižním úpatí Žárovce (793 m). Obec je známá především svým dřevěným roubeným kostel&ia...
Obec leží v severním podhůří pohoří Hrubý Jeseník (nejvyšší hora Praděd – 1492 m n. m.), v údolí řeky Bělé, v nadmořské výšce kolem 400 m. Jižní část obce přímo navazuje na okresní město Jeseník, severně je vzdálena od státní hrani...
Obec Vápenná se až do roku 1949 jmenovala Zighartice a německy Setzdorf. Nové české označení je spojeno se zdejším vápenictvím, původní německý název Setzdorf nelze spolehlivě vysvětlit, snad vznikl přetvořením nějakého osobního jména typu Siecich či Siecik (proto Seczikisdorf), Setěch nebo Secech; dřívější české úřední označení Zighartice vzniklo až po roce 1918 a je asi spojeno s německým osobní...
Spíše německý název Kunzendorf napovídá, že šlo původně asi o Konrádovu ves; pravděpodobné je však také spojení s českým osobním jménem Kuňata. Přívlastek Velké (Gross) se začal užívat postupně k odlišení od Suchých Kunětic (dnes Konradów v Pol...
Místní jméno Vlčice (v množném čísle) je samozřejmě odvozeno od vlka, ale protože je spojováno s názvem místního potoka, byl vysloven i názor, že jde o metaforu k označení "jako vlk divoké, rychlé vody". Německý název Wildschütz i jeho různé dřívější podoby sv...
Podle tvrzení historiků je nutné počátky starého Jablunkova hledat pravděpodobně v místech, kde dnes leží vesnice Hrádek. Tam uprostřed divokých houštin panenských lesů a borů, založila těšínská knížata varovné hradiště, střežící jihovýchodní hranici kn&iacu...
Petrovice jsou nejseverozápadnější obcí Moravskoslezského kraje. Leží ve Zlatohorské vrchovině, která je předhůřím Hrubého Jeseníku ve střední nadmořské výšce 470 m. Rozprostírá se v malebném údolí říčky Osoblaha. Ze západní strany souse...
Údolí na horním toku říčky Osy bylo až do poloviny 13. století pustým, souvisle zalesněným územím, které protínaly jen řídce ojedinělé horské stezky a které mohl obývat jen nepatrný počet lidských bytostí, snad někollik osamělých dřevorubců pálících zde dřevěné uhlí. Možná zde nacházeli úkryt před zákonem. i někteří provinilci či loupežníci . Z přítmí dějin se tento kraj vynořuje až v období kolon...
Obec Vysoká (německy Waissak) se nachází v okrese Bruntál, kraj Moravskoslezský. Ke dni 25. 3. 2010 zde žilo 351 obyvatel.
Poloha
Obec Vysoká sousedí na severu s Polskem (gmina Lubrza), na východě s Dívčím Hradem, na jihu s Liptaní a ...
Osada Masnice - Místo zvané "Masnice" nese název odvozený z hlíny, kterou zde dolovali žadlovičtí, loštičtí a pavlovští hrnčíři. První zmínka o hrnčířích v Žadlovicích je z roku 1131. Slávu středověkého loštického hrnčířství založila hlína dobývaná u Svínova, odkud jí hrnčíři brali a mísili s hlínou masnickou. Roku 1567 bylo hrnčířům na přímluvu pana Jindřicha Podstatského z Prusinovic obnoveno pr...
Obec Štěpánov leží v severní části rovinaté Hané, přibližně 10 km od města Olomouce. Jde o vesnici liniového typu v délce 5 km. S ní tvoří jeden celek další přidružené části obce Březce, Moravská Huzová, Benátky a Stádlo.Na jihu sousedí s Olomoucí, na východě se Šternberkem, na severu s Uničovem a na západě s Litovlí. Rozkládá se na čtyřech katastrech Štěpánov, Moravská Huzová, Stádlo a Březce. S ...
Senice na Hané je název obce, který se poprvé - ve tvaru Scennicze - objevuje v zakládací listině kláštera Hradisko u Olomouce v roce 1078. Klášter, zasvěcený sv. Štěpánovi Prvomučedníkovi, založil bratr tehdejšího českého knížete Vratislava II. olomoucký údělný kníže Ota I. Sličný s manželkou Eufemií jako rodinnou knížecí fundaci. Při této příležitosti byla sepsána zakládací listina, která nese d...
Horní Heřmanice jsou vesnice, která je částí obce Bernartice. Vesnice Horní Heřmanice se poprvé připomíná roku 1266. V roce 2001 zde žilo 55 obyvatel. V roce 2010 zde bylo evidováno 34 domů.
...
Červený Důl (do roku 1924 Červený Grunt, něm. Rothengrund) je malá vesnice (osada), která je částí obce Uhelná. Leží v Rychlebských horách, 6 km jihozápadně od Uhelné na horním toku Červeného potoka.
Osada náležela od počátku obecního zřízení roku 1850 vždy k Novým Vilémovicím, s nimiž byla roku 1949 připojena k Uhelné. Po odsunu původních obyvatel v letech 1945-1946 byla nejprve částečně dosídle...
Nedaleko Krnova leží středisková obec Rusín. Její katastr se skládá ze tří částí: Rusín o rozloze 517 ha, Hrozová jež má 534 ha a Matějovice se svými 377 ha. V obci dnes žije okolo 150 obyvatel - 90 chatařů a chalupářů.
V závěti biskupa Bruna z roku 1267 je Rusín citován mezi obcemi při přebírání enklávy Osoblaha/Hotzenplotz. V roce 1290 byl jejím vlastníkem Gischo z Rusína a o 40 let později byl...
Matějovice jsou obdobně jako ostatní části obce součástí moravské enklávy, která se rozkládá mezi 17. a 18. stupněm východní délky a 50. a 51. stupněm severní šířky.
Přírodní zajímavostí obce je Matějovická jeskyně, která je v pískovcové...
Nevelká obec Jílovec leží v Moravskoslezském kraji, oblast Opavsko- Krnovsko. Patří k územně správnímu celku města Fulnek a první písemná zpráva o obci pochází z roku 1293.
Nadmořská výška obce se pohybuje kolem cca 320 m.n.m.. Nedaleko obce protéká Děrenský potok, který je přítokem řeky Odry. Obec má vlastní kapli. Pokud patříte k milovníkům cykloturistiky, vydejte se po silnici z Jílovc...
Nevelká obec Pohořílky leží v Moravskoslezském kraji, oblast Opavsko - Krnovsko, mezi městy Fulnek a Bílovec. Obcí prochází hlavní silnice vedoucí z Ostravy směrem na Olomouc.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1329. Nedaleko obce je vrch Kamenná hora s nadmořskou výškou 336 m. Na jeho úbočí pramení Pustějovský potok, který je jedním z přítoků řeky Odry. Vyznavači cykloturistiky mají ...
Údolní vesnice na horním toku Husího potoka asi 3 km západně od Fulneku, kterou tvoří dvě původně samostatné obce Moravské a Slezské Vlkovice, sloučené v roce 1956.
Na okraji vesnice se nachází rekreační středisko Dětský mlýn (škola v přírodě), který je zrekonstruován ze starého vodního mlýnu do moderní podoby ubytovacího zařízení pro děti. Vesnici obklopují zalesněné kopce. Lokalita je velmi...
Karlovice se v písemných pramenech poprvé připomínají v roce 1514 resp. 1543. V roce 1541 shořely na Pražském hradě Zemské desky, které byly vzápětí obnoveny a v následujících letech byly znovu zapisovány dřívější vklady. Tak byl v roce 1543 obnoven zápis o vkladu na pans...
Ves zmiňována v 13. století, v roce 1437 jako poplužní dvůr, patřící od roku 1487 ke krupskému pantsví. Dvůr založili němečtí kolonisté. V roce 1580 získal ves s Habarticemi císařský dvorní rada Melchior z Breitenbachu, a po jeho smrti přešla ves k zboží Kölblů z Geisingu k panství Všebořice a po pobělohorské konfiskaci převzala ves Kölblova žena Ester. Panský dům stával na horním konci (č. 7) a...