Jestliže kostely ukazovaly na bohatství bohabojných měšťanů a radnice coby sídla úřadů zase na bohatství města jako takového, budovy jako rýmařovské lékárna reprezentovaly bohatství plynoucí z průmyslu, řemesel a obchodu. V klasicistní budově lékárny totiž dlouho sídlila kavárna. Tam chodili rýmařovští strávit volný čas a utratit peníze těžce vydělané (nikoliv však nuzné) v místní brokátce a jinýc...
Původní, pozdně barokní mobiliář lékárny náležel brněnskému řádu alžbětinek. Alžbětinky přišly do Brna z Vídně dne 2. dubna roku 1750, rok po založení řádu (19. 9. 1749). Řádové sestry patřily k řeholi sv. Františka III. řádu (odtud pojmenování františkánky), avšak své obecné pojmenování „alžbětinky“ – získaly tím, že jako řádovou světici uctívaly Alžbětu Durynskou.
Nově zbudovaný klášter alžběti...
Nejstarší známá podoba názvu obce byla tehdy pochopitelně poněkud jiná. Psala se u jmen majitelů panství - "...de Lelechwyze". Postupně se název obce mění na Lelecouicz v roce 1361, Lelcowicz 1368, Lelecowicz 1373 a Lelekowicz v roce 1412. Od roku 1674 se název obce píše Lelkowitz, v roce 1718 Lelekowitz. Vývojem se název mění na Lelekowice od roku 1846 a konečná podoba Lelekovice se používá od ro...
Pozůstatky po hradu, odkryté až nedávným archeologickým výzkumem, v blízkosti kostela ve stejnojmenné obci. Před výzkumem nebyly patrné žádné náznaky zdiva ani příkopy, které by objekt oddělovaly od kostela a chránily po stranách. V písemných pramenech je hrad poprvé zmiňován r. 1358, r. 1401 byl s použitím palných zbraní dobyt a již nebyl obnoven.
Hrad byl založen ve čtyřicátých letech 14. stole...
První zmínky o Lenešicích jsou za krále Přemysla Otakara asi kolem roku 1226, kdy jsou uváděny jako majetek kláštera v Doksanech. Název jména obce je dle některých historiků odvozován od jména Leník. V letech 1324 jsou již Lenešice uváděny jako majetek Postoloprtského kláštera. Lenešice v minulé historii mnohokrát změnily majitele. Mezi nejvýznamnější patří Jan Klary Aldringen (obnova zámku 1698, ...
Historie Lenory je velmi těsně spjata s historií zdejší sklárny. Sklárna v Lenoře byla založená jako jedna z posledních na Šumavě. Je jedinou, která má vlastní huť. Šumava nabízela dobré podmínky pro zakládání sklářských hutí, především dostatkem dřeva. Sklářská výroba se na Šumavě uchytila již ve 14. století. Lenorskou sklárnu založil Jan Meyer v roce 1834, nejmladší ze synů Josefa Meyera, který...