Bystřice se nachází jižně od okresního města Benešova. Když nahlédneme do vzdálené historie, procházela tudy jedna z nejstarších dálkových komunikací v Čechách, zvaná Gmundská stezka. Ta se stala páteří pozdějšího osídlení i nejstarších dějin Bystřice. Půdu rozděloval panovník odměnou za válečnou pomoc nebo jinou prokázanou službu zpravidla členům své družiny. Mezi obdarovanými šlechtici vynikali ...
Bystřice leží na hlavních dopravních tepnách ve vzdálenosti 5 km od města Třinec, na soutoku řek Olše, Hluchové a Kopytné. Zabírá území o rozloze 1 609 ha, na němž žije více než pět tisíc obyvatel. Ze všech stran obec obklopují t&a...
Na území obce je doloženo intenzivní osídlení z mnoha úseků staršího pravěku, rané doby dějinné a středověku. Přírodní prostředí, v němž leží i dnešní obec, vytváří vhodné podmínky pro lidská sídliště již 7000 let. V polohách &bdq...
Historie Bystřice „blíž hradu Pernštejna“, jak praví staré označení, vypovídající o přináležitosti městečka k tomuto panství, začíná středověkou kolonizací této části Vysočiny na přelomu 12. a 13. století. Název osady vypovídá, že byla založena na místech, kde se zrychloval tok říčky zařezávající se hlouběji do paroviny. Bylo to proto místo, kde přechod přes údolí byl vhodnější než kdekoliv níže p...
První archivní zmínka je z roku 1339 , kdy Sezema, syn Protivův z Dolan kupuje toto panství. Zřejmě již tehdy stála v místě dnešního zámku rozsáhlá tvrz. Její ochranná funkce na důležité obchodní stezce z bavorského Zwieselu přes Železnou Rudu do Klatov doplňovala spolu s blízsk...
Město Bystřice pod Hostýnem leží na úpatí Hostýnských vrchů v nadmořské výšce 308 metrů. V současnosti žije ve městě 8 757 obyvatel. Nejstarší zpráva pochází z roku 1368. Titul "město" však dostala Bystřice až o necelých 500 let později, roku 1864. V jeho historii se vystřídalo ...
Zámek je ojedinělou ukázkou toho, jak se šlechtická sídla v průběhu času měnila. Zatímco jiní svá sídla přestavovali a modernizovali, v Bystřici byly staré stavby ponechány a k nim přistavovány budovy nové, pohodlnější. Staré budovy se pak užívaly k administrativním a hospodářským účelům. V zámku naleznete gotické sklepy, budovy renesanční, nádech baroka i křídla klasicistní.
V první polovině 15....
Obec se nachází jihovýchodně od Uherského Brodu v podhůří Bílých Karpat, v nadmořské výšce 365 metrů. Je rozložena v úvalu řeky Bystřičky. Nejstarší písemné záznamy sahají do roku 1374, kdy však byla osada ještě součástí sousedního Bánova a od roku 1405 je, spolu s tvrzí Ordějov, samostatnou obcí. Na celkové rozloze obce 1 343 ha se podílí téměř 700 ha (52%) zemědělská, 537 ha (39%) lesní půda, 12...
Obec Bystřička, ležící v okrese Vsetín na stejnojmenném přítoku Vsetínské Bečvy, vstoupila do obecného povědomí převážně díky údolní přehradě, vystavěné v letech 1908 1912. Do té doby šlo spíše o nevýznamnou ves bývalého vsetínsk&eacu...
Obec Býšť leží 9 km severozápadně od Holic na křižovatce Hradec Králové – Holice a Pardubice – Třebechovice p. O obklopená lesy. V letech 1360–1371 patřila Býšť vladyckému rodu z Černčic, kolem roku 1360 je také datována první písemná zmínka o obci. Dalš&iacut...
Arcibiskupská parní pila byla postavena okolo roku 1895 na místě starší vodní pily z roku 1858. Nechal ji postavit olomoucký arcibiskup Theodor Khon a měla za úkol zpracovávat efektivně nejen dřevo pro běžné užívání, ale především dřevo určené pro provoz arcibiskupských železáren ve Frýdlantě nad Ostravicí....
Hrušovanská cukerní rafinerie byla založena roku 1881, v roce 1915 ji zachvátil požár a v roce následujícím již byla postavena znovu. V této době byl ředitelem cukrovaru dr. Viktor Bauer. Na projektu přestavby se s největší pravděpodobností podílel i Adolf Loos. Čtyřpodlažní budova s novým st...
Bývalá vojenská hláska pohraniční stráže se nachází uprostřed pole a je volně přístupná. K rozhledně nevede cesta. V závislosti na polních pracech se k ní lze dostat pěšky.
...
Bez povšimnutí zůstává být v této kapitole nenápadný jednopatrový dům s balkónem a převyšující kulatou věží s kopulí u hlavní silnice, na protější straně kostela sv. Mikuláše. Většinou jen starší občané vědí, že zde byla v ...
KAPLE NA VŘESOVÉ STUDÁNCE
Kníže Lichtenštejn, jemuž zdejší kraj patřil, upravil pramen na Vřesové studánce a nechal zde postavit kapli. Císař Josef II. dal později kapli uzavřít a známý obraz "Pět ran Krista Pána" byl z kaple přenesen do kostela ve Velkých Losinách. Ale již kolem roku 1800 b...
Nevelká jednolodní zděná stavba s obdélnou lodí a půlkruhovým závěrem. Barokní kaple z konce 17. stol. (snad ještě staršího původu) byla zrušena r. 1786, kol. pol. 19. stol. přistavěn z boku obytný dům a ve druhé pol. 19. stol. adaptace kaple na kovárnu.
Nepatrná zděná om&iacut...
Bývalá kaple je barokní centrální jednolodní stavba z let 1717 až 1719, která byla postavena na místě morového hřbitova. Hřbitov byl zrušen v roce 1842. Za francouzské okupace Prahy v letech 1741 až 1742 zde bylo pohřbeno několik tisíc francouzských vojáků. Dnes se zde nachází kon...
Nárožní dvoupatrový objekt s osmibokou věží v nároží a s mansardovou střechou, zaujímající na náměstí dominantní postavení, byl postaven v neobarokním stylu s interiéry s prvky geometrické secese v letech 1901-1906 jako městská spořitelna.
Nárožn&iacu...
Městská vodárna ve svahu u řeky Dyje vznikla už v roce 1877 na místě mlýna. Současná budova byla postavena a uvedena do provozu v roce 1911, byly vybudovány usazovací nádrže a dva rychlofiltry. K další modernizaci došlo v roce 1928.Objekt fungoval až do roku 1996. Dnes slouží jako sklad a také je zde um&ia...
Kvalitně architektonicky pojatá veřejná budova menšího města, vystavěná v závěru 19. století na místě druhé nechanické tvrze, zaniklé výstavbou vrchnostenského hostince.
Jednopatrová zděná budova v řadové zástavbě s nízkou sedlovou střechou, podélně orientovan&aac...
V roce 1837 byla postavena v obci Lenora veřejná pec na pečení chleba. Méně majetní občané této sklářské obce se tehdy rozhodli, že si postaví v samém centru obce pec veřejnou. V peci se peklo ještě několik let po druhé světové válce, ale pak už jen strádala. Až když byla prohlá&scaron...
Prostá přízemní budova bývalé obecní školy vystavěná v roce 1893 představuje charakteristický typ venkovské školské architektury a významnou kulturně-historickou památku spjatou s osobou básníka V. Nezvala, který v dětství navštěvoval zdejší jednotř&i...
Dnešní podoba radnice je klasicistní, její vznik však může sahat až do 16. století. Horní město Adamov bylo založeno v letech 1547 - 1550 na panství Hluboká nad Vltavou, které tehdy patřilo Ondřejovi Ungnadovi ze Suneku (původní název města zněl Ungnadovské Hory). Půdorys městečka prozrazuje charakter s&ia...
Bývalá radnice čp. 124 je součástí městské památkové zóny Chvalšiny. Patrový dům vystupuje svou hmotou z uliční čáry domů na západní straně náměstí. Přízemí předstupuje formou podloubí, které svou konstrukcí nese hmotu předsazeného první...
Objekt z konce 16. století se nachází v čele nálevkovitě se rozšiřujícího hlavního náměstí, kde současně vymezuje jeho východní frontu. Volně stojící dvoukřídlý objekt, složený z obdélné dvoupatrové a čtyřtraktové části původní radnice, ...
Bývalá městská radnice s městským znakem nad vchodem je stavba pozdně gotického založení, upravovaná v 16.-19. stol. po požárech.
Zděný, omítaný, jednopatrový nárožní objekt o 7 x 3 okenních osách. Hlavní průčelí do náměstí má v přízemí...
Masarykovo náměstí 71, parc č. 124 st.
Nárožní jednopatrový dům z 1. poloviny 16. století s čtyřbokou pětipatrovou věží s renesančním ochozem. Úpravy v 19. století.
Budova staré radnice patří k nejkrásnějším projevům stavebního ruchu 16. století. Hvězdicová klenba pozdněgotického sálu je z roku 1528. Stavba nárožního domu byla dokončena v roce 1544, jak potvrzuje i renesanční portál s le...