Vyhledávání lokalit (cílů)
Vysočina » okres Žďár nad Sázavou » město, městys » Bystřice nad Pernštejnem (město)

www.krasnecesko.cz/lokality/8026-bystrice-nad-pernstejnem-mesto.html

Bystřice nad Pernštejnem (město)

[ ID: 8026 ]         


HODNOCENÍ
0%
hodnotitelů: 0


  Vlajka města

vlajka Bystřice nad Pernštejnem (město)

Turistický cíl Bystřice nad Pernštejnem (město)


Sdílej s přáteli: Facebook Twitter Google+

foto Bystřice nad Pernštejnem (město)
pohled z Nádražní ulice (Jirka Tur)

Vložení nových fotografií přidat fotografie

Historie Bystřice „blíž hradu Pernštejna“, jak praví staré označení, vypovídající o přináležitosti městečka k tomuto panství, začíná středověkou kolonizací této části Vysočiny na přelomu 12. a 13. století. Název osady vypovídá, že byla založena na místech, kde se zrychloval tok říčky zařezávající se hlouběji do paroviny. Bylo to proto místo, kde přechod přes údolí byl vhodnější než kdekoliv níže po toku: tam je již údolí hlubší a stráně příkřejší. Navíc energetický potenciál toku v těchto místech umožnil v budoucnosti vybudovat na krátké vzdálenosti osm vodních děl – mlýny a valchy, případně barvírny a další řemesla náročné na vodu, tedy předpoklad pro hospodářské centrum.

Kolonizaci zde organizovali pánové z Medlova na jižní Moravě, později přejmenovaní na Pernštejny. Lze předpokládat, že po první třetině 13.století již byla Bystřice farní osadou, jakkoliv první doloženou písemnou zmínku máme až z roku 1298 v listině, která se odvolává na její předlohu z roku 1238. V průběhu 14.století střídala Bystřice často majitele, v roce 1348, kdy již měla pravděpodobně statut městečka, patřila moravskému markraběti. Z té doby pochází obecní pečeť, na které je moravská orlice – její nejstarší známá podoba je z roku 1490. Jedna z větví Pernštejnů nakonec v průběhu 1.poloviny 15.století spojila ve svých rukou celý kraj, včetně panství bystřického, což jim do dědičného užívání potvrdil roku 1446 Jiří z Poděbrad. Díky podpoře Pernštejnů se v té době městečko prudce rozvíjelo. Obdrželo celou řadu privilegií (nejstarší listina městského archivu z roku 1403 uděluje právo odúmrti) a právo na pořádání výročních trhů. Rozvoj řemesel, zejména soukenického (cech ustaven roku 1555) předznamenal, že Bystřice bohatla a mohla půjčovat i svému majiteli Vratislavovi z Pernštejna. Ten jim jako splátku dluhu vymohl povýšení na město císařem Rudolfem II. 11.dubna 1580. Tehdy město obdrželo i svůj dodnes používaný znak: půl hlavy zubra a půl orla dělené „štrychem“ modré barvy na zlatém podkladu.

Se zapadající slávou Pernštejnů se blížil i úpadek města, předznamenaný v roce 1585 velkým požárem celého města a dovršený loupeživými průtahy vojsky císařskými i švédskými za třicetileté války. Ještě v roce 1679 bylo ve městě 34 pustých domů – požářišť. V té době neměli bystřičtí štěstí ani na své majitele, kteří s nimi zacházeli značně nelidsky a hrdí měšťané jen těžce hájili svá minulá práva až u samotného císaře. A opět při velkém požáru v roce 1666 shořelo celé náměstí včetně kostela a fary.

Nového rozmachu dosáhlo město po reformách Marie Terezie a Josefa II. Bystřice se stala jednou ze tří nejdůležitějších oblastí výroby sukna na Moravě. Rozvoj byl však postaven pouze na ruční soukenické výrobě – bylo zde 230 soukenických mistrů (1834). Velký požár 18.září 1841, kdy shořelo 116 domů, 60 plných stodol, radnice a kostel a následný rozvoj tovární výroby jinde přivodil hluboký úpadek města a postupný úbytek obyvatel.

Praktický do začátku 50. let 20.století nemělo město významnější průmyslový podnik a obyvatelstvo se živilo drobným podnikáním a zemědělstvím. Rozvoj Bystřice je spojen se zavedením železnice do města v červnu 1905 a pak především s rozmachem uranového průmyslu v Dolní Rožínce od poloviny 50. let. Díky uranovému průmyslu zde vyrostla dvě velká sídliště a počet obyvatel vzrostl na 8 600.

Vzhledem k třem pustošivým požárům není město bohaté na historické památky. K těm nejvýznamnějším patří farní kostel sv. Vavřince. Zasvěcení napovídá, že jeho počátky spadají do doby kolonizace. Původně raně gotický kostel ze 13. století prošel několika přestavbami. Koncem 15.století byl kostel opevněn a postavena samostatná věž. K zásadní přestavbě kostela došlo v letech 1751 – 1754, kdy dosavadní jedna věž byla zbořena, loď prodloužena a zvýšena, v průčelí postaveny dvě věže a po stranách boční lodě s kruchtami. Po velkém požáru města byla v roce 1873 provedena úprava průčelí do dnešní podoby, kupole věží jsou z let 1979 – 1981 a kopírují ty z poloviny 18.století. Mobiliář kostela dal na své náklady zhotovit farář František Dominik Pomesián, nejvýznamnější postava náboženských dějin města.


strana 1

Vložení nových fotografií přidat text nebo poznámku







Města, obce se stejným, nebo podobným názvem
Typ Název Vl. Zn. Okres
město, městys Bystřice nad Pernštejnem (město) Žďár nad Sázavou

NALEZNETE V OKOLÍ


restaurace hotely, penziony, chaty a kempy
sportovní zařízení kulturní zařízení
památky a zajímavosti cyklotrasy



Přidat akci Přidat akci

Aktuální místní akce:


Nebyla nalezena žádná aktuální místní akce. Pokud nějakou veřejnou akci pořádáte, můžete ji zdarma propagovat.


Akce v okolí

odrážka Zámek Žďár nad Sázavou
datum: 01.03. 2019
odrážka Letní dětské prohlídky
datum: 01.07. 2019


http://www.alpina.cz







(c) 2003-2018 M.Kamler - KrásnéČesko.cz   *  Kopírování obsahu a fotografií jen se souhlasem autorů!   *  Mobilní verze