Město Kadaň - Osídlení kadaňské kotliny, jejíž osou je životodárná Ohře, sahá do velmi dávné minulosti. Během staletí temného a neznámého dávnověku se zde střídala řada etnických skupin a rozličných kultur. Archeologické nálezy dosvědčují na Kadaňsku např. kulturu knovízskou (Úhošť 13. - 18. století př. Kr.), bylanskou, halštatskou (Úhošť, Kadaň - Jezerka, 7. - 6. století př. Kr.) a také kulturu l...
Městské hradby a opevnění - Z městského opevnění ze 14. století se dochovala Mikulovská (Svatá) brána, barbakán z roku 1458, gotická fortna (Katovská branka) a zbytky hradeb. ...
Ze stanice jezdí osobní vlaky směr Kadaň-Prunéřov, Klášterec nad Ohří, Žatec, Poláky sobota, Chomutov sobota, Podbořany, Kadaň, Kadaňský Rohozec a Radonice u Kadaně.
...
Počátky mlýna spadají do 2. poloviny 14. století. V roce 1923 zde byla zřízena hydroelektrárna, vybavená dvěma turbínami, která dodávala elektřinu pro Mokropsy a Všenory. Svůj název mlýn získal po Bohumilu Kadečkovi, který jej vlastnil od roku 1927.
...
Za dob dávno minulých (11 - 12. či dokonce v 10. století), zde byla původně osada tkalců a tkadlen a nesla tedy jméno Tkadlín ( Profous Antonín: Místní jména v Čechách). Občané Tkadlína měli specializovanou služebnost k některému hradu (traduje se hrad Kamenec, vždyť Kadlín patřil do děkanátu Kameneckému).
Se zánikem služebnosti tkalcovské změnilo se i její jméno na Kadlín a občané začali se věno...
Obec Kadolec leží v zemědělské oblasti, obklopen lesy a rybníky, které jsou typické pro oblast Křižanovska. V okolí obce je devět rybníčků,z nichž čtyři jsou obecní, tři jsou pronajaté soukromým osobám a dva rybníčky u letiště patří rybářům. Na katastru obce se nachází křiž...
Obec leží na táhlém hřbetu 511 m vysokém. V obci spojuje se silnice blatenská spolu se silnicí do Horažďovic, 9 km jz. od Blatné. Ve 14. století stávala zde tvrz, na níž sídleli vladykové z Kadova, jako Vintíř a Jaroslav r. 1362, Vintíř a Jan Šelmber 1380, a r. 1395 vdova jeho Markéta....
Počátky obce Kadov úzce souvisejí se založením tamních železáren v pol. 17, století. Avšak již v odhadu novoměstského panství z r. 1587 bylo u obce Fryšava uvedeno, že v místě "Na Kadowie" má 6 fryšavských osadníků louky a obec pastvisko. Toto místo podle nejnovější...
Kadov leží v mělkém údolí Míšovického potoka v závětrné poloze. Má vynikající podmínky pro rozvoj zemědělství a sadařství. Ve středověku zde bylo také rozvinuté vinohradnictví.
Kadov náležel k německé jazykové oblasti. Před rokem 1945 zde žilo převážně německy mluvící obyvatelstvo. Také jméno obce pochází zřejmě z německého "der Kot" = bláto, bahno. Pojmenování snad souvisí se středověkou cestou ...
Zásadně ta Kačice (singulár). V Kačici, do Kačice atd. Jméno odvozeno od vodní drůbeže - od kachen. Možná, že mívala zprvu název jiný (snad obdoba chodského Mrákova?). Místní nezaručená pověst mluví o přestěhování Kačice z jiného místa, snad ze zaniklé Německé Lhoty (proti nádraží Kamenné Žehrovice). Polesí Mrákavy má někdy název Mrákov. Kačice - z dějin Připomíná se již r. 1319. V 16. stol. koupi...
Historie obce spadá do 13. června roku 1399. Tehdy dostal obec darem špitál u sv. Jana Křtitele v Jindřichově Hradci. Oblast ležela na strategické hranici tří území ( Čech, Moravy a Vitorazska.) Tvořily ji neprostupné lesy a bažiny. Dle ústního podání zde ještě před rokem 1300 stály tři spalovny dře...
1699–1720
Barokní přestavba dvou původně gotických domů zahájená Helfriedem z Kaisersteinu a dokončená Petrem Radeckým z Radče.
1859
Odhalen pomník maršála Radeckého. Dnešní Malostranské náměstí nese až do roku 1918 jeho jméno.
1866
Palác od Radeckých získal hoteliér Václav Petzold, který zde zřídil restauraci. Paláci se na dalších sto let začalo říkat „U Petzoldů“.
1904–8
V této době zde m...
Po roce 1666 byla usedlost Kajetánka přestavěna na malý klášter s kaplí, který se stal vyhledávaným poutním místem. Za Josefa II. roku 1783 klášter zrušen. Kaple chátrala a část byla zbořena. Koncem 18. století koupil Kajetánku svobodný pán zemský podkomoří Jan Hennet a objekt přestavěl v zámeček. Po jeho smrti byl zámeček majetkem Kouniců. V roce 1881 zde vypukl požár a objekt byl zničen....
O původu názvu poutního místa Kájova se vyprávějí jen legendy, spolehlivý písemný pramen se nezachoval. Název se tak např. odvozuje od slovesa „káti se“, kdy Kájov značí místo, na kterém se usadil poustevník (v původně dřevěném kostelíku) a kál se ...
Z historie Kakejcova
Ze starších dob nenalézáme o Kakejcově zmínky a je tedy viděti, že povstal teprve v době pozdější. Kde dnes stojí dvůr Kamínky stávala tvrz Kamýk, k níž náležela ves stejného jména. Páni z Kamýku byli z rodu vladyků Drslaviců a měli v erbu vztyčeného...
Kakovice jsou místní částí obce Předslavice, nacházejí se v její nejsevernější části 6 km východoseverovýchodně od Volyně, 3 km severovýchodně od Předslavic. V roce 2011 zde trvale žilo 32 obyvatel. Na návsi stojí kaple sv. Anny rekonstruovaná v roce 1995. Na stodole stavení č. ...
O vzniku Kalku se nám bohužel nedochovaly žádné zprávy. Víme však, že na místě dnešní obce původně stálo několik stavení dřevorubců a uhlířů. Pozdější osídlení této oblasti je pak spojeno s těžbou a zpracováním železných rud. První dochovaná zm...
Obec Kalenice se nachází v předhůří Šumavy v nepatrné vzdálenosti od řeky Otavy. Podél ní bývala sídla rýžovačů zlata, kteří se živili lovem a zemědělstvím. Kalenice se rozkládaly v Prácheňském kraji. Sídlili zde snad i keltské kmeny. Později se zde usadili Slované...
Obec Kalhov se nachází 16 km od krajského města Jihlavy v nadmořské výšce 660 m.n.m. První písemná zpráva o obci se objevuje v r. 1226. Katastrální výměra půdy přináležející k obci v hektarech je celkem 485 ha, z toho zemědělské půdy 349 ha, lesní půdu tvoří 110 ha...