Kadov (obec) [8054]

Počátky obce Kadov úzce souvisejí se založením tamních železáren v pol. 17, století. Avšak již v odhadu novoměstského panství z r. 1587 bylo u obce Fryšava uvedeno, že v místě "Na Kadowie" má 6 fryšavských osadníků louky a obec pastvisko. Toto místo podle nejnovějších poznatků je třeba hledat na území fryšavského katastru, a to pod Fryšavou po levé straně silnice ve směru z Kadova.

Toto územé těsně přiléhá k hraničnímu lesu na hranici obou katastrů. Areál případné zaniklé vesnice zahrnoval nejen výše uvedenou louku, nýbrž také hraniční les a snad i část pozemků u Kadůvku. Není vyloučeno, že již dříve bývala v tomto místě zaniklá stejnojmenná vesnice (14. stol.), jejíž název sem byl přenesen osadníky povolávanými z jižní Moravy. Obec stejného jména leží na Znojemsku asi 8 km JZ od Moravského Krumlova.

Na tomto pustém místě v zalesněné oblasti nechal majitel novoměstského panství F.M. Kratzer ze Schönsberka postavit v rozmezí let 1646/1651 a 1660 dvě vysoké pece na výrobu železa (na Kadově a patrně u Podmedlovského mlýna). Při této huťi si začali dělníci stavět domky a obhospodařovat vymýcené paseky. Tak začala vznikat obec Kadov, uváděná podle lánského rejstříku novoměstského panství poprvé v roce 1656. Kadov zůstal trvale u novoměstského panství. V r. 1749 dostala obec pečeť, ve znaku má beránka s křížem. K obci patří samoty Kadůvek (bývalý Josefský panský dvůr založený v r. 1720/1727), Podmedlovský mlýn, kde v roce 1723 stála také pila a Kadovská pila (mlýn založen v r. 1760). V letech 1850 až 1870 patřila ke Kadovu Krátká. Kolem r. 1860 měla politická obec Kadov (i s Krátkou) 750 obyvatel, ředitelství hutí, školu, 2 mlýny, 3 hospody, 1 pekárnu, 3 řeznictví apod.. V roce 1976 byl Kadov přičleněn ke Sněžnému, od roku 1990 je samostatnou obcí.

Kadovská železářská huť, založená v roce 1651, byla v provozu až do roku 1874, kdy byla zrušena. Železná ruda pro huť se těžila v mnoha okolních vesnicích, ale také na několika místech přímo na Kadově. Jedním z těchto míst je poloha "Vápenice“ (v Mostinkách) při silnici na Nové Město na Moravě, kde se těžil i vápenec (při výrobě železa rovněž nutný) a Rovné doly situované u novoměstské silnice ¨naproti Vápenici. Na výrobu surového železa navazovaly zkujňovací výhně, které železo zušlechťovaly a které byly zpočátku na Kuklíku, ve Vříšti a v Líšné, později i na jiných místech (Křižánky a Milovy). V roce 1741 je jedna výheň uváděna také přímo na Kadově. Řízení těchto podniků měl v rukách tzv. šichtmistrovský úřad, který sídlil na Vříšti (nyní penzion Panský dům) a od r. 1864 přímo na Kadově (dnešní Kadovský dvůr). Kadovské železárny vyráběly užitkové i ozdobné předměty. Užitkové předměty především pro zemědělství, řemesla i stavebnictví (litinové potrubí, sloupy, litinové střešní tašky). Z ozdobných předmětů zejména známé kadovské litinové kříže, dezertní talíře, ale i náramky, prsteny, náušnice aj. Mezi r. 1685 a 1699 se tu vyráběla i munice (dělostřelecké granáty a koule). Největšího rozmachu dosáhla výroba železa v 18. a v 1. pol. počátku 19. století. V roce 1783 byl kadovský podnik objemem výroby druhý největší na Moravě (18 % celozemské produkce) a zdejší železo bylo označováno za nejlepší na Moravě. Některé výrobky kadovských železáren je možné zhlédnout v Horáckém muzeu v Novém Městě na Moravě a litinové kříže porůznu v okolí (např. u kostelů na Fryšavě a ve Sněžném, v Novém Městě na Moravě, na rozcestí u Vříště aj.). Železná huť stála na návsi po pravé straně silnice na Herálec u říčky Fryšávky. V době největší slávy pracovali při huti 80 dělníků (stav 1848). Ještě dnes lze v tomto místě nalézt zbytky zdiva. V nízkém domku před kamenným mostkem bývala tzv. šlosárna, kde se upravovaly odlitky železárny. Za bývalou školou v lese se ještě dnes nacházejí zbytky dřevěného uhlí, které zde bylo páleno v milířích.

Při silnici do Herálce u rozcestí na Devět skal stojí železný sloupek, těžký asi 180 kg. Byl vyroben rovněž v kadovských železárnách a váže se k němu pověst "O Honzovi z Bříště" (patrně Honza Staněk z vříšťské hospody podle pamětí dědouška Ondráčka z Maršovic). Ještě za doby poddanství (před r. 1848) se nemohli radní z Kadova a Herálce dohodnout o hranicích katastru obcí, a tak bylo ujednáno, že hranice budou tam, kam až donese známý silák Honza z Vříště těžký sloupek z Kadova na ramenou. Honza by patrně sloupek donesl téměř až do Herálce, ale v půli cesty se u něj dostavily neodkladné střevní problémy a sloupek shodil v místě, kde dnes stojí. V r. 1994 byl ale sloupek ukraden a v minulém roce byla na jeho místě vztyčena betonová imitace.

Nedávnou historii Kadova proslavily lyžařské závody (1969-1988), na kterých startovali významní reprezentanti Böhm, Jarý, Georgiev a tehdy jako žáci a dorostenci Koukal nebo Buchta. A totéž můžeme říct i o rázovité kadovské hospodě, která byla vyhledávána mnohými návštěvníky a kde se podává místní likér „Kadovánek“.

Bližší inforace o minulosti naší obce může zájemce získat četbou publikace „Kadov 1651 - 2001“.

strana 1