Vesnice po stranách Husího potoka, 2,5 km od Fulneku. První dochovaná zmínka o vesnici je roku 1293. Dříve náležela k panství fulneckému.
V Moravskoslezském kraji, oblast Oderské vrchy leží nedaleko města Fulnek vesnice Stachovice. Obcí Stachovice protéká potok nazvaný Husí, který pramení na svazích Oderských vrchů a v CHKO Poodří se vlévá do řeky Odry. Obcí vede značená cyklotrasa č. 6131. P...
Nevelká obec Pohořílky leží v Moravskoslezském kraji, oblast Opavsko - Krnovsko, mezi městy Fulnek a Bílovec. Obcí prochází hlavní silnice vedoucí z Ostravy směrem na Olomouc.
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1329. Nedaleko obce je vrch Kamenná hora s nadmořskou výškou 336 m. Na jeho úbočí pramení Pustějovský potok, který je jedním z přítoků řeky Odry. Vyznavači cykloturistiky mají ...
Nevelká obec Jílovec leží v Moravskoslezském kraji, oblast Opavsko- Krnovsko. Patří k územně správnímu celku města Fulnek a první písemná zpráva o obci pochází z roku 1293.
Nadmořská výška obce se pohybuje kolem cca 320 m.n.m.. Nedaleko obce protéká Děrenský potok, který je přítokem řeky Odry. Obec má vlastní kapli. Pokud patříte k milovníkům cykloturistiky, vydejte se po silnici z Jílovc...
Osada Jestřabí je místní částí města Fulnek a leží jihozápadním směrem od města. Osada se rozkládá v jižní části přírodního parku Oderské vrchy. Osadou prochází červená turistická trasa vedoucí z města Fulnek kolem Stříbrného jezírka do města Odry.
Jižním směrem od osady se zvedají zalesněné stráně Po horských vrchů. Osadou prochází silnice vedoucí z města Fulnek k rekreační oblasti u malé vo...
Obec Dolejší Kunčice je místní částí města Fulnek a leží severozápadním směrem od města.
Obec se rozkládá v severní části přírodního parku Oderské vrchy, protéká jí Husí potok, do kterého nedaleko jižního okraje ústí potok Červenka. Krajina v okolí obce je zalesněná a kopcovitá. V jižní části obce je rozcestí a orientační místo na zelené turistické trase nesoucí název Kamenný potok. Po zelené...
Podélný jednolodní orientovaný gotický kostel (1853)
Podélný jednolodní orientovaný gotický kostel s pravoúhlým závěrem presbyteria
a hranolovou věží představenou v ose západního průčelí.
Původní kostel je poprvé písemně zmiňován v roce 1293, jádro stavby pochází tedy z konce 13. století.
Barokní kostel byl přestavěn ve stejném období jako klášterní kostel sv. Josefa ve Fulneku (kol...
Jednolodní orientovaná stavba s protáhlým, polygonálně uzavřeným kněžištěm a renesanční věží, ukončenou lunetovým cimbuřím. Kostel byl vybudován (patrně na místě starší dřevěné svatyně) v roce 1316. Z doby stavby se kompaktně dochovalo presbyterium kostela a malá obdélná sakristie s pultovou střechou při jeho evangelijní straně. Loď byla upravována v 2. polovině 17. století, věž kostela získala ...
Ves leží na jižním svahu Děrenského kopce; je vzdálena 3 km od Fulneku; náležela již roku 1293 k fulneckému panství, od roku 1389 byla majetkem augustiniánského kláštera ve Fulneku.
Osada Děrné je místní částí města Fulnek a rozkládá se nedaleko severovýchodního okraje města. Severním směrem od osady se rozprostírají lesy. Severně se nad obcí zvedá Děrenský kopec ( 395 m.n.m.). V blízkosti ...
Ves založena ve 2. pol. 13.století při Husím potoku, rozkládá se na západně od Fulnek. Dnes je obec spojená s Fulnekem. Její zástavba navazuje na fulnecké předměstí.
Jerlochovice jsou tzv. rozcestníkem červeně a žlutě značeného vycházkového okruhu. Rozcestník je umístěn v blízkosti recepce autokempu Fulnek - Jerlochovice. V autokempu najdeme vybudované chatky, prostor pro postavení stanu ...
Guntramovice jsou nejvýše položenou místní částí Budišova nad Budišovkou, která vznikla sloučením dvou osad – Dolních Guntramovic a Horních Guntramovic.
Leží na silnici z Budišova do Dvorců 6 km západně od města, v závětří Červené hory a v pramenné oblasti říčky Budišovky.
Přestože se ves Guntramovice poprvé jmenuje až roku 1456 v zástavní listině Biskupa Bohuše ze Zvole, tak je velmi...
Podlesí je místní částí Budišova nad Budišovkou, ležící 5 km jihozápadně od města. Jde o typ lesní lánové vsi, která se nachází v táhlém hlubokém údolí potoka Aubach – Podlesný potok v nadmořské výšce 540-600 m. Okolí vyplňuje zvlněná parovina Nízkého Jeseníku a nad horním koncem vesnice se vypíná Červená hora. Západní hranici katastru tvoří horní tok Lazského potoka. Půda je málo úrodná a nikdy...
Zříceniny hradu Vildštejna se dochovaly na skalnatém ostruhu nad říčkou Lomnicí severozápadně od Budišova. Místo je dnes zarostlé hustým mladým lesem a zasypané množstvím sutě, takže o celkovém uspořádání hradu si nelze učinit přesnou představu. I tak je však možné konstatovat, že šlo o hrad značně velký a pevný, který měl dvě části. Protože stával na odlehlém místě v lesích, nebyly jeho zříceni...
Dříve v těchto místech stávala výletní restaurace, břidlice se zde těžila již koncem minulého století. Válka práce zastavila a i po válce se ihned s těžbou nezačalo.
Poněvadž jsou všechny historické budovy pokryty břidlicí, bylo třeba břidlice na opravy a břidlicový důl byl opět uveden do provozu. Stalo se tak zhruba před 20ti lety. Břidlice se získává odstřelem v tunelu. Z tohoto materiálu l...
Staré Oldřůvky jsou nejjižnější místní částí Budišova nad Budišovkou, která se nachází 4 km jižně od města v údolí stejnojmenného potoka v nadmořské výšce 509m. Jižní hranici katastru tvoří pravý břeh řeky Odry, severovýchodní hranici levý břeh říčky Budišovky.
V okolí se vyskytuje tuha a olověné rudy: síran olovnatý, uhličitan olovnatý a sulfid olovnatý (galenit). Ložiska galenitu navazují ...
Na pomezí Moravy a Slezska byla patrně koncem 13. století založena hornická osada u naleziště stříbrných a olověných rud. Již v roce 1301 je jmenována jako město olomoucké kapituly. Název města Budišov může údajně pocházet i od nepravidelné zástavby města, od bud havířů (viz Jar.Novák 1977). V širším okolí byla v minulosti provozována rozsáhlá těžba zvláště v okolí Starých Oldřůvek, Barnova a Ru...
Nejvýznamější rezervace Jeseníků. Nachází se na svazích Vysoké hole a tvoří ji prudké skalnaté srázy, po kterých stéká řada bystřin tvořících malé vodopády. Pramení zde řeka Moravice. Skalnaté srázy poskytují kotlině zajímavou akustiku. V rezervaci se nachází kolem 300 druhů unikátních rostlin, z nichž mnohé nerostou nikde jinde v Čechách ani na Moravě. Prolíná se zde horská a nížinná květena, p...
Vrch (1204 m.n.m.) ve stejnojmenném masívu vedoucím od Pradědu k Rejvízu. Masív tvoří zalesněné horské pásmo s vrcholy Zámecký vrch, Slídový vrch a další....
V letech 1925 až 1934 bylo na řece Chrudimce mezi skalními boky zřícenin hradů Oheb na pravém břehu a Vildštejn na levém břehu vybudováno vodní a energetické dílo Seč.
Účel vodního díla:
-Ochrana níže ležícího území před povodněmi.
-Nalepšení průtoků v suchých obdobích.
-Zdroj pitné vody pro Chrudimsko.
-Využití vody pro výrobu elektřiny.
-Zdroj užitkové vody pro zemědělské závlahy.
-Rekr...
Jeskyně, ležící na pravém břehu potoka Hrozová leží ve špatně přístupné lokalitě, která není turisticky značená.
Matějovické jeskyně jsou tzv. pseudokrasovými jeskyněmi. V křídovém pískovci se zde vyvinuly podzemní chodby, které mají chodby dlouhé 11 a 23 metrů a široké i vysoké přibližně 4 metry....
Patzeltova jeskyně se nachází v krystalických vápencích masivu Králického Sněžníku, na jihozápadním svahu Podbělky. Jde o jednu ze dvou větších jeskyní na tomto svahu.
Vchod do jeskyně je v nadmořské výšce 874 metrů. Jeskyni tvoří šikmá chodba a malá síň s několik metrů hlubokým jezírkem na dně. Celková délka jeskyně je asi 70 metrů.
Jeskyně byla objevena v roce 1864. Vznikla na styku kryst...
Tvarožné díry jsou veřejnosti nepřístupné, ale pozoruhodné krasové jeskyně v masivu Králického Sněžníku, při levém břehu Moravy, na severním úbočí Uhliska, 2,5 kilometru jižně od vrcholu Králického Sněžníku.
Jeskyně ústí při staré lesní silnici nad levým břehem Moravy pod chatou Vilemínou v nadmořské výšce asi 840 metrů. Soustava úzkých a nízkých chodeb v krystalických vápencích (mramorech) j...
Nezalesněný vrchol (943 m.n.m.) nedaleko obce Kunčice v oblasti Staroměstska. Z vrcholu hory jsou zajímavé výhledy, především na oblast hlavního hřebene Hrubého Jeseníku s Pradědem a na masív Králického Sněžníku....
Prudký potok vytéká z mokřin pod horou Sušinou a ústí do Krupé. Na horním toku vytváří kaskády a peřeje. Tvoří překrásnou přírodní scenérii. Výchozí místo do kaňonu Prudkého potoky je z obce Vysoké Žibřidovice. Cesta však není doporučována za deštivého počasí....
Nejvyšší hora Rychlebských hor (1125 m.n.m.). Blízko vrcholu se nalézá menší rašeliniště s výskytem několika vzácných druhů rostlin. U státní hranice s Polskem je na křižovatce turistických cest historické trojmezí Moravy, Slezska a Kladska....
Vrch (989m) na státní hranici s Polskem a významná křižovatka turistických cest. Ze skal na jejím vrcholu, tzv. mrazových srubů z tonalitu, je krásný výhled do Kladska a na Žulovsko a polské Góry Bialske...
Osada Travná, patřící k Javorníku, leží na samém výběžku Jesenického okresu. Osada byla založena kolem roku 1290. Po období rozmachu v 19. století a na začátku 20.století, přišla krize po 2. světové válce. Dnes zde bydlí především chalupáři.
Farní kostel Panny Marie - tento mohutný kostel s farou byl postaven z malého kostelíka v letech 1878-1882. Jako jeden z mála kostelů, nemá z důvodů pros...
V roce 1908 měl za sebou již 49 let svého života významný ústecký podnikatel a obchodník kovovým zbožím pan Heinrich Lumpe. Byl náruživým přítelem přírody a ptactva, uznávaným ornitologem nejen v Ústí nad Labem a v dalších městech, ale dokonce i daleko za hranicem, např. v některých italských krajích. Od obce Ústí nad Labem odkoupil na místě bývalé cihelny na svahu Mariánské skály pozemky, o který...
Terénní pozůstatky po hrádku hejtmana Poberty z Lomu na nevýrazné ostrožně u stejnojmenné obce, jižně od Tábora. Zachován místy hluboký příkop, vlastní areál hradu je hustě zarostlý mladým listnatým lesem.
...
Hrad přestavěný na zámek nedaleko Bystřice u Benešova. Založen po r. 1367, r. 1420 neúspěšně obléhán husity; r. 1467 po dvouměsíčním obležení dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Po r. 1478 pozdně goticky přestavěn, renesanční přestavba následovala po r. 1536. Od poč. 17. stol. nebyl zámek obýván, některé stavby byly hospodářsky využívány. Na zříceninách vybudoval v letech 1873-84 své sídlo továrník ...
Zřícenina hradu, původně zvaného Langenberk, na skalnaté ostrožně nad kaňonovitým údolím Oslavy poblíž Náměště nad Oslavou. Připomíná se v 2. pol. 14. stol., na přelomu 14. a 15. stol. byl základnou vojenských rot Jana Sokola, jenž z hradu podnikal soukromé kořistné výpravy, ale byl především nájemným vojevůdcem středoevropského významu. Zbořen byl pravděpodobně za feudálních rozbrojů kolem r. 1...
Terénní pozůstatky po hradu na nevysoké ostrožně nad Vrbeckým potokem, SV od Souboře nedaleko Ledče nad Sázavou. Poprvé se připomíná v pol. 14. stol., zanikl za husitských válek kolem r. 1420, jako pustý se uvádí r. 1457. Dochovaly se příkopy, val a výrazné stopy po zástavbě v prostoru hradního jádra. Lacembok patřil s největší pravděpodobností k hradům bergfritového typu.
...