Nápaditý projekt, na který přispěl Olomoucký kraj i město, nabízí lidem ze Zábřeha i návštěvníkům seznámit se s krajinou, kterou důvěrně znají, ze zcela nového úhlu pohledu. Oblíbená trasa pod Amerikou je zajímavým koutem přírody, s jehož vývojem seznamují oba autoři odborné části projektu – ekolog František John a geolog Bohdan Koverdynský.
...
Památku objevíme u rozcestí nazvaného Ripperův kámen, půjdeme-li po červeně značené cestě z jesenických lázní směrem na zříceninu hradu Kaltenštejn u Černé Vody.
Původně zde ležel kámen pojmenovaný po jistém básniku - Všetiškovi. Jediná zmínka o tomto kameni pochází z roku 1870. Jakákoliv podoba památky se však nedochovala. Není ani zcela jasné, proč ji v roce 1890 nahradil právě tzv. Rip...
Pramen nalezneme nad chatou Senebojka (SE NE BOJ) u vodárenské jímky severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní.
Polští návštěvníci nechali tento pramen vystavět v roce 1869. Měl obdélníkový tvar a na mramorové desce oznamoval jeho jméno nápis: Polskie źródlo 1869. Přesně o devět let později nastal čas jeho první renovace. Mohylu pramene zpevnil beton, vrchol zkrášlil mramorový pomn...
Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo sam...
Mariin pramen objevíme padesát metrů před chatou Senebojkou (SE NE BOJ) severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní. Z lesní cesty se k němu dostaneme po schodech.
Marien-Quelle nechal postavit v roce 1862 porýnský aristokrat Augustin von Niemann na počest Marie Buschové - Nipschové, ctihodné choti pruského velvyslance v Římě, která ho na Gräfenberku léčila. Co jihoněmeckého šlechtic...
K Josefově prameni dorazíme po modré turistické značce vedoucí z gräfenberských lázní na Pomezí. Na rozcestí U Mnicha se vydáme vlevo. Po třech stovkách metrů odbočíme na první cestičku vpravo a stoupáme do kopce. Potůček překonáme po můstku a poté pohodlně dojdeme až k prameni.
Jeho minulost neznáme, jediná zmínka o něm, kterou najdeme v knize Gräfenberk a okolí od Emanuela Kappera, poch...
Nalezneme jej na modře značené cestě, půl kilometru za Žofiiným pramenem.
Rumunský pramen nechal za čtyři tisíce zaltých postavit Josefu Schindlerovi z vděčnosti za uzdravení rumunský král Karel I. z rodu Hohenzollernů, jenž se na Gräfenberku léčil. Dílo provedla v roce 1888 kamenická dílna Schindler & syn z Velkých Kunětic podle návrhu Eduarda Zelenky. Ke stavbě byl použit mramor právě z...
Pražský pramen objevíme v lese pod asfaltovou silnicí vedoucí z lázní do České vsi, asi 150 metrů od rozcestníku po modře značené cestě.
První zachovalou zmínku o něm lze nalézt v knize Johanna Carla von Walterskirchena z roku 1851. Autor píše o Kuchyňkově Cizineckém pramenu (Fremden-Quelle), který se ukrýval hluboko v lese pod Žofiiným pramenem. Svůj název dostal podle toho, že ho přespo...
Ekostezka je vhodná pro pěší, případně i na koni, v zimě vhodná i na běžkách. Začátek stezky je u turistické základny Švagrov, pod masivem Mravenečníku, 2 km od obce Vernířovice. Trasa tvoří okruh. Na stezce nejsou informační tabule, pouze kůly s názvem zastavení, trasu je možno procházet na požádání s průvodcem ze Střediska ekologické výchovy při Domě dětí a mládeže Vila Doris Šumperk.
L...