Zříceniny královského hradu, založeného v souvislosti s objevením nalezišť cínových rud na poč. 14. stol. Dobyt husity v letech 1429 a 1433 a poškozen, obnoven r. 1436 a za pozdně gotické přestavby (1471-1482) nově opevněn. Na počátku 30-leté války opuštěn a rychle zpustl. Zdivo bylo již v průběhu 17. století rozebíráno na stavební kámen, přímo v areálu byla r. 1695 vystavěna budova horního úřadu,...
Zříceniny hradu, založeného zřejmě (podobně jako nedaleký Střekov či Kamýk) z iniciativy Jana Lucemburského, poblíž Krupky. Připomínán prvně r. 1319, stal se majetkem pražských biskupů, později arcibiskupů; významně přestavěn za Jana z Jenštejna. Od r. 1415 šlechtický majetek, obléhán husity v letech 1428 a 1433, ve druhém případě dobyt; nákladněji udržován ještě na poč. 16. stol., ve 20. letech 1...
První dva hutníci přišli do míst kde se nachází dnešní obec v roce 1404 a začali zde s kutáním v jámě Všech svatých. Když skutečně rudu našli prodali kutací právo tehdejšímu knížeti Lobkowiczovi. Ten postavil v Mikulově pět domů a pojmenoval toto místo ¨Neuschelenberg¨. Časem se ovšem toto sídliště zmohlo, přibylo domů a obyvatel, kteří byli jen kovkopové a nelíbil se jim tento název obce. Požáda...
O Novosedlicích se vyskytuje bájná zmínka již z roku 1126 v souvislosti s dvorcem Novosedským. Ves potom vznikala postupně na pravém břehu potoka Bystřice. V nejstarších záznamech je ovšem ves nazývána jako Bausandof či Bohosudov, německy Weiskirchlitz. Roku 1352 se o starém Bohosudovu, neboli dnešních Novosedlicích, píše jako o farní vsi. O starém kostele sv. Valentína se poprvé dozvídáme roku 1...