Nově opravená Bismarckova věž stojí na 637 metrů vysoké Zelené Hoře asi sedm kilomtrů západně od Chebu, poblíž hraničního přechodu Pomezí nad Ohří. První doloženou stavbou na tomto místě byla ale dřevěná trámová věž z roku 1891. Ta sloužila občanům Chebska až do přelomu 19.století, kdy musela...
Krumvald zřícenina hradu v okrese Jindřichův Hradec
Výrazné terénní pozůstatky po hradu pod vrcholem Zelené hory u Budíškovic. Hrad byl vybudován v nezvyklé poloze na projmutém místě hřbetu kopce, což spolu se zalesněním a zničením příkopů a valů na obou přístupných stranách při stavbě lesní cesty stěžuje jeho nalezení. Hrad se připomíná v letech 1302, 1310 a naposledy r. 1399, v té době již mohl být opuštěný. Pokud tomu tak nebylo, zanikl brzy pot...
Galerie U Bílého jednorožce prošla úpravami. Zpočátku se vystavovalo pouze v přízemí a v prvním patře, časem bylo upraveno podzemí se zajímavými sklepními prostory a v r. 1992 i druhé patro. Na jaře roku 2008 byla v přízemí otevřena galerijní kavárna, v níž se konaj&iacut...
Terénní stopy po hradu na vrchu Strážný nad obcí Mojžíř nedaleko Ústí nad Labem. Existoval krátce, zřejmě od 2. pol. 13. stol. do počátku 14. stol.; historické zprávy o něm mlčí, ztotožnění lokality s hradem Weisenštejnem, o kterém je zmínka při koupi Děčína r. 1534, je nepravděpodobné.
...
Vznik současného kostela sv. Mikuláše, koncipovaného na způsob římské baziliky, je poměrně přesně doložen archivními prameny v roce 1672. Byl postaven na místě staršího středověkého kostela, rovněž zasvěceného sv. Mikuláši, jehož dobu založení nemůžeme s jistotou říci, ale s největší pravděpodobnosti to bylo někdy v 2. polovině 13. století, spíše však až ve století 14. Stejně tak nelze jednoznač...
Zříceniny hradu na kopci mezi Třebušínem a Liběšicemi. Založen Zikmundem z Vartemberka po r. 1420 jako ochrana proti nedalekému Žižkovu Kalichu, poprvé se uvádí r. 1432; opuštěn v 1. pol. 16. stol., r. 1544 se už připomíná jako pustý. Dochovány poměrně mohutné zbytky zdí a příkop.
...
Nejstarší dochované zmínky o Krásném Dvoře pocházejí ze 14. století. Postupně se na tomto panství vystřídala celá řada feudálů (Fremutové, Kolovratové, Šimon Karel Oudrcký, Václav Michna z Vacínova a další). Největší měrou se však do historie Krásného Dvora zapsal šlechtický rod Černínů, kteří (Heřman Černín z Chudenic) zakoupili panství v Krásném Dvoře v polovině 17. století. Z nich se pak Franti...
Dříve v těchto místech stávala výletní restaurace, břidlice se zde těžila již koncem minulého století. Válka práce zastavila a i po válce se ihned s těžbou nezačalo.
Poněvadž jsou všechny historické budovy pokryty břidlicí, bylo třeba břidlice na opravy a břidlicový důl byl opět uveden do provozu. Stalo se tak zhruba před 20ti lety. Břidlice se získává odstřelem v tunelu. Z tohoto materiálu l...
Zříceniny hradu Vildštejna se dochovaly na skalnatém ostruhu nad říčkou Lomnicí severozápadně od Budišova. Místo je dnes zarostlé hustým mladým lesem a zasypané množstvím sutě, takže o celkovém uspořádání hradu si nelze učinit přesnou představu. I tak je však možné konstatovat, že šlo o hrad značně velký a pevný, který měl dvě části. Protože stával na odlehlém místě v lesích, nebyly jeho zříceni...
Jednolodní kostel nesoucí výrazné prvky venkovského pozdního baroka, pravoúhle uzavřeným presbyteriem a věží v ose průčelí z roku 1780. Ráz průčelí kostela určuje předsazená hmota hranolové věže, spojená s lodí konkávně probranými plochami zdí. Fasáda věže j...
Hrad vybudovala ve 14. století lysická větev pánů z Kunštátu, kterým náležel až do zpustnutí. Od počátku 15. století náležel k Lysicím. Naposledy připomínán roku 1437, příčinou jeho zániku bylo asi to, že majitelé od počátku 15. století sídlili na lysické tvrzi. Zachovány příkopy, na předhradí (západní část) patrny základové zdi, ve vlastním hradě trosky paláce, odkryté v roce 1959....
Hrad vznikl v 1. polovině 14. století. Jeho opevnění navazovalo na opevnění města, založeného roku 1359 markrabětem Janem Jindřichem, bratrem Karla IV. Vybudování hradu mělo posílit markraběcí moc v této oblasti a zesílit obranu hranic země. Od Janova syna, markraběte Jošta, dostal panství jako léno Vok z ...
Karlův most je 515 m dlouhý, jeho šířka kolísá mezi 9,40 až 9,50 metry. Překonává Vltavu i její umělé rameno - Čertovku. Běžná doprava vozidel je přes Karlův most dnes už vyloučena, avšak v minulosti přes něj vedladokonce dvoukolejná městská dráha. Ve svém půdorysu je most třikrát znat...
Radošovský kostel je jedním z nejstarších v kraji. V minulosti byl mnohokrát přestavěn. Dnes je vnitřní zařízení kostela převážně barokní. Dřevěné oltáře z 18. století byly v 19. století významně upraveny, přičemž portál hlavního oltáře je završený sl...
Raně barokní kostel v Rájci nad Svitavou stojí pod zámkem nedaleko náměstí na místě staršího kostelíka ze 14. století a je zasvěcený Všem svatým . Je středem římskokatolické farnosti Rájec-Jestřebí a spadá pod děkanství blanenské , brněnského biskupství , založeného 5. 12. 1777 .
První písemná zmínka o faře v Rájci pochází ze 14. století , z roku 1350, když rájecký farář Václav byl přeložen do ...
Kostel nahradil původní gotickou svatyni ze 14. stol. Zbudován na počátku 20. stol. podle návrhu arch. Krcha. Jednolodní novogotická stavba s pětibokým závěrem a hranolovou věží při nároží.
V kostele se nekonají pravidelné bohoslužby.
...
Synagoga byla postavena roku 1907 v kombinaci secesního a tzv. orientálního slohu. Jako jedna z mála přečkala II. světovou válku bez větší úhony. Po roce 1945 byla využívaná jako archív. Od roku 1996 patří synagoga opět Židovské obci, která ji zrekonstruovala.
...
Vystavěn byl ve slohu gotickém ve XIV. stol. od pánů z Rožmberka na místě starého kostela, z něhož malý zbytek, kamenná růžice, je zazděna ve stěně schodiště u velkého kůru. Ve svornících žeber v klenbě nad presbytářem je znak Rožmberků a města. Chrám je 20m 60cm dlouhý, v presbytáři 7m široký, 9m a 10cm vysoký, v lodi 11m 55cm šir. A 12m vysoký. Má tvar obdelníkový. Presbytář má 4 okna, loď s rov...
Původně gotický kostel Sv. Václava stojí v centru návsi.
Jako farní byl připomínán již k r. 1352. R 1734 vyhořel a o rok později byla postavena nákladem Marie Terezie, hraběnky z Vrtby, rozené ze Steinau, zcela nová barokní svatyně. Architektonický návrh je přisuzován staviteli F.J. Préemu. Unikátní bohatou sochařskou výzdobu stavby a kostelního areálu vytvořil proslulý L. Widmann....
Kostel Nanebevzetí Panny Marie pochází ze 17 stol. Je jednolodní, obdélný. Presbytář a sakristie mají valenou klenbu Věž je masivní hranolová, na západní straně zakončena bání. Kostel byl původně gotický. Barokní přestavba pochází z 2 čtvrtiny 18.stol. Zařízení kostela je převážně z konce 17 stol. Oltář z roku 1661. Až do konce 19 stol.byl kolem kostela hřbitov.
...
Nejvýznamnější památkou je klášter Nanebevzetí Panny Marie náležící řádu poustevníků sv. Augustina (OSA), jenž od svého založení "prožil" mnohé dramatické okamžiky. Za husitských válek byl opuštěn, počátkem 16. století obnoven a nový rozkvět klášter opět dostihl až ve století 17. Počátkem 18. století prošel značnou přestavbou pod vedením slavného barokního stavitele Giovanni Santiniho. V roce 1745...
Významnou historickou pamětihodností je Kostel sv. Anny. Na místě současného kostela se pravděpodobně nacházel dřevěný gotický kostelík zasvěcený také sv. Anně, uváděný v kronikách z roku 1362. Právě že byl dřevěný, nedochovala se na něho žádná památka, některé his...
Pseudogotický kostel byl založen na místě bývalé kaple, připomínaný kolem poloviny 14. století.
Bohoslužby se konají:
SO 11:00 mše sv. - poslední sobota v měsíci
...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je barokní kostel, nacházející se ve městě Přeštice v Plzeňském kraji. Nahradil malý gotický kostel z roku 1245 postavený řádem sv. Benedikta z Kladrub, který městečko zakoupil od Anežky Přemyslovny. V první pol. 18. stol. však přestal stačit zástupům věří...
Asi dva kilometry od města Jevíčko se nachází zajímavý, původně gotický, kostelík sv. Bartoloměje. Je ze 14. století a vznikl na místě slovanské osady, která snad byla předchůdcem dnešního Jevíčka. Kostel v roce 1936 vyhořel, byl sice znovu vybudován, některé části areálu by ovšem znovu potřebovaly opravit (zejména zeď areálu). Okolo kostela se rozprostírá malý hřbitov pro vsi Bělá a Víska....
První písemná zmínka o faře, tím i kostelu a vsi, je z roku 1306, kdy sem opat Sedleckého kláštera dosadil kněze Jindřicha. Další zpráva o kostelu pochází až z roku 1616, kdy 24. března vyhořel spolu s celou vsí. Již před rokem 1619 byl sice kostel obnoven, ale po roce 1623 zaniká trvale fara. Kostel v nadcházejícím období chátral, proto musel být 17. června 1895 zbořen. Vzápětí byla zahájena stav...
Kostelík sv. Kosmy a Damiána na Slovanech (Emauzy) je poprvé připomínán k roku 1178. Stojí na tzv. břežské skále, která již dneska není téměř znatelná, ale přesto vidíte, že stojí na její hraně a odtud se skála sklání k Vltavě. Břežská skála se nazýv&...
Hlavní památkou obce je kostel sv. Vavřince (pův. P. Marie, nad sv. okrajem obce) - pozdně románského půdorysu z doby po polovině 13. stol. Kostel má zajímavé zařízení, například heraldický náhrobník "bojanovického souseda" Michala Waihmara(?).Na věži jsou zavěšeny dva renezanční zvony....
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním slohu. Nechal jej zde vystavět majitel velkopavlovického a hodonínského panství, hrabě Bedřich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl původně bez věže, v pozdějším období měl pouze menší dřevěnou věž, až v roce 1883 byla postavena dnešní 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k vidění reliéf hrabat z Oppersdorfu. Ol...
Původní kostel se v Herálci připomíná k roku 1587. Byl zasvěcen sv. Kateřině a po silném poškození bleskem v roce 1785 byl o dva roky později postaven kostel nový, v klasicistním stylu a díky své poloze na kopci tvořící výraznou dominantu obce. Roku 1879 byly přestavěny obě věže a ke stavebním úpravám došlo ještě několikrát....
Původní zámeček byl roku 1790 přestavěn na pozdně barokní zámek s klasicistními prvky. Přestavbu provedl stavitel Johann Amon pro hraběnku Marii Brigitu z Canalu. Dva velké zámecké sály jsou zdobeny freskami významného moravského pozdně barokního malíře Josefa Winterhaltera. Součást...
Ve dvou sálech historického domu v Rytířské ulici na vás ve 43 výstavních expozicích čeká přes 1.000 panenek a 2.000 jejich doplňků. Součástí galerie je také sbírka 333 sběratelských Barbie s takovými skvosty, jako je například Barbie jako císařovna Josefína vyrobená v limitované edici 4.500 kusů pro celý svět.
Mezi sběratelskými panenkami uvidíte známé postavy z řad hudebních i filmových hvězd B...