Kostel Nanebevzetí Panny Marie - Velké Pavlovice (kostel) [25159]

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je postaven v barokním slohu. Nechal jej zde vystavět majitel velkopavlovického a hodonínského panství, hrabě Bedřich z Oppersdorfu (r.1670–80). Kostel byl původně bez věže, v pozdějším období měl pouze menší dřevěnou věž, až v roce 1883 byla postavena dnešní 35 m vysoká věž a byly zavěšeny zvony. Nad vchodem kostela je dodnes k vidění reliéf hrabat z Oppersdorfu. Oltářní obraz Nanebevzetí Panny Marie je kopií obrazu slavného italského mistra Domenicheniho. Klenba kostela spočívá na osmi pilířích. V bezprostřední blízkosti sousedí tento svatostánek s novorenesančním hřbitovem. Vlastníkem kostela je římskokatolická církev.

Do třicetileté války, před bitvou na Bílé hoře, stával na stejném místě gotický kostel zasvěcený sv. Kateřině, ten byl však na počátku třicetileté války r. 1623 úplně zničen. Současný kostel stojí na stejném půdorysu jako kostel zpustošený. Ten byl cca o dvě třetiny menší než dnešní.

Připomíná-li se k roku 1355 kostel, musela v té době existovat i fara. Protože v 16. století držel Pavlovice rod pánů z Lipé, který patřil k nekatolíkům, postavili si zde příslušníci jednoty bratrské svůj sbor, který byl vysvěcen v roce 1581. Nový sbor pak byl postaven v roce 1592. V roce 1545 se tu usadili také novokřtěnci, kteří však ves záhy opustili. Už na počátku třicetileté války byla fara opuštěna a farnost byla spravována z Podivína. Teprve v roce 1686 byla obnovena a byl zde usazen katolický farář. Nekatolíci se zde udrželi poměrně dlouho, neboť se uvádí, že Bedřich z Oppersdorfu, který se Pavlovic ujal v roce 1676, vypověděl odtud ještě zbytek nekatolíků. Dnes je fara součástí děkanství klobouckého.

Svátek Nanebevzetí Panny Marie, ke kterému je Velkopavlovický kostel zasvěcen, je odpradávna datován k 15. srpnu. Tento den představoval jeden z hlavních a současně nejstarších svátků mariánského kultu, slaveného již ve 4. století v Římě, Cařihradu a dokonce i arménské církvi. Toho dne se v kostele světily byliny, plody a semena (proto taky svátek Panny Marie kořenné), jimž se v lidovém léčitelství připisovala zvláštní moc. Liturgické svěcení květin je známo již z 9. a 10. století a navazovalo snad na dávný svátek plodů.

Poloha

přidat fotografie