Děkanský chrám sv. Martina - Sedlčany (kostel) [11484]

Vystavěn byl ve slohu gotickém ve XIV. stol. od pánů z Rožmberka na místě starého kostela, z něhož malý zbytek, kamenná růžice, je zazděna ve stěně schodiště u velkého kůru. Ve svornících žeber v klenbě nad presbytářem je znak Rožmberků a města. Chrám je 20m 60cm dlouhý, v presbytáři 7m široký, 9m a 10cm vysoký, v lodi 11m 55cm šir. A 12m vysoký. Má tvar obdelníkový. Presbytář má 4 okna, loď s rovným stropem 2 okna s gotickou kružbou. Sakristie byla rozdělena ve 2 části. V hořejší její části byla skrýš pro drahocenné nádoby a kostelní roucha, městská privilegia a důležité listiny. V r. 1817 byla tato skrýš proměněna v oratoř. Když za děkana Fr. Dresslera se klenutí sesulo, bylo odstraněno a sakristie tak zvětšena. V průčelí chrámu při severozáp. rohu je čtyřhranná věž, jejíž dolejší část je románská, hořejší gotická. Na temeni je ohnivzdorný jehlan, kolem zubovité cimbuří s ochozem. V roce 1864 na severní straně sakristie přistavěna nová kaple, kde je oltář sv. Cyrila-Metoděje od Jana Herzoga. Kolem chrámu bývala původně silná, 9m vysoká hradební zeď s dřevěným podsebitím a arkýřovými vížkami. Na malém hřbitově u kostela se pochovávalo do r. 1821. U vchodu do sakristie ze hřbitova stávala zděná kostnice a nynější kostnice bývala branou, kudy se mostem přes hradební příkop přicházelo ke kostelu. Zvonice vyhořela r. 1802 a v roce 1811 byla vystavěna v nynější podobě. R. 1680 zničil požár děkanství a radnici se všemi knihami, hodiny ve věži, shořelo i dřevěné podsebití hradební. Hradby nebyly opravovány, sesouvaly se a r. 1860 byly úplně zbořeny a odstraněny; hradební příkop zasypán, zřízen tam park, který po válce světové byl znova zřízen. Při kostele stojí kamenný kříž s letopočtem 1728, kdy prý odpočívají kosti padlých husitů. Snad v tom trocha pravdy. Soudíme tak podle listu, jímž Oldřich z Rožmberka obnovuje městu výsady proto, že list Oldřichův byl zkažen, když jsou jich Táboři na kostele dobývali. Nad chrámovým presbytářem bývaly věžičky, které při větru opěrnými pilíři otřásaly, a proto byly odstraněny r. 1754 i se štíhlou věží „sanktusník“. Hlavní barokový oltář, pěkně řezaný byl pořízen z pozůstalosti JUDra Ferdinanda Čedíka , děkana v letech 1704 – 1706. Oltářní obraz „Sv. Martin, biskup“ od malíře Umlaufa pořízen r. 1882 nákladem Fr. Špale ze Sedlčan. Na postranném oltáři P. Marie s Jezulátkem z 1778, malovaný Theodorem Šmejkalem z Krupé a darovaný děkanem zdejším Antonínem Fischlerem. Na bočním oltáři je obraz sv. Josefa od malíře Umlaufa z r. 1882. Po obou stranách lodi visí obrazy: Srdce Pána Ježíše a Srdce Panny Marie od akad. malíře Ludvíka Bernarda z r. 1865 – 66. Cínová křtitelnice je vzácná památka ze XVI. století. Na zvonici byly 3 krásné zvony z r. 1807: Martin, Florián a Václav. Byly odevzdány k válečným účelům. Jen umíráček zůstal z r. 1698, malý zvonek na věži z r. 1804 a cimbál. Uprostřed kostelní lodi r. 1713 zřízena zděná hrobka; je tam pochováno několik šlechticů z okolí. Byly tu i hrobky, kde je pochováno i několik děkanů (1626 – 1810). Mezi nimi 1706 JUDr. Čedík z Eisenberka.

(Zdroj: KRATOCHVÍL A., DĚJINY MĚSTA SEDLČAN. KNIHTISKÁRNY STANĚK A SPOL., 1938.)

Poloha

přidat fotografie