Hrad přestavěný na zámek nad levým břehem Sázavy nedaleko Chocerad. Založen jako nástupce hradu Čejchanova, který se nacházel níže asi 200 m západním směrem, na základě povolení vydaného Václavem IV. r. 1412. Nová poloha zčásti eliminovala nevýhodu původního místa spojenou s pokračujícím stoupáním ostrožny nad původním hradem Čejchanovem. Komorní Hrádek, nazývaný tehdy ještě pouze Hrádek nebo Vese...
Hrad Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem r. 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem.
Po vymření Be...
Původně zde byla tvrz (před polovinou 14. století), která zpustla během 16. století. Panské sídlo obnoveno počátkem 17. století a z něho vyrostl dnešní zámek....
Dominantou zámku gotická věžovitá tvrz z 1. poloviny 15. století, postavená pány z Veitmile. Věnem přešla koncem 15. století rodu pánů z Kolovrat, kteří v 2. polovině 16. století přistavěli boční renesanční křídla. V jejich držení byl zámek až do počátku 20. století....
Původně renesanční tvrz byla postavena v letech 1560 - 1570. Později došlo k přestavbě podle plánů architekta G. B. Alliprandiho na barokní zámek (1697 - 1709), který byl upravován empírově roku 1836 a modernizován začátkem 20. století....
Když gotický hrad v roce 1549 vyhořel, začala v rámci rekonstrukce pod vedením italského stavitele Hanse Tyrola jeho přestavba na renesanční zámek. V započaté práci pokračoval také italský stavitel Ulrico Aostalli, který po vzoru italských kastelů postavil pro Jaroslava Smiřického čtyřkřídlý ...
Současná dvoupatrová budova zámku se nachází na místě bývalé tvrze, která měla zřejmě středověký původ. Nejstarší zmínka o tvrzi v deskách zemských je z roku 1554, kdy panství Kounice vlastnil Jířík Wachtl z Pantenova. Ten také zahájil výstavbu (nebo ...
Zříceniny hradu na skalnatém hřbetu v krčku meandru potoka Mastníku, blízko Radíče. Poprvé se připomíná k r. 1369, nalezená keramika však dokládá jeho existenci již ve 13. stol. Zanikl na přelomu 15. a 16. stol., r. 1541 se uvádí poprvé jako "zámek pustý"....
Zříceniny hradu, prvně připomínaného r. 1318, nedaleko obce Tisem na Benešovsku. Počátkem jeho úpadku bylo připojení k blízkému Konopišti ve 2. pol. 15. stol., zanikl patrně v bouřlivé době poděbradských válek; ještě r. 1495 při dělení konopišťského panství se však připomíná jako tvrz. Patrně se jedná o nejstarší příklad využití dvoupalácové dispozice mezi českými hrady.
...
Hrad Krakovec byl vystavěn kolem roku 1383 pro předního muže královského dvoru,oblíbence Václava IV, Jíru z Roztok.tento velmi výstavný hrad je znám především jako poslední útočiště Jana Husa před jeho odchodem do Kostnice.Hrad byl v 16 stol.renesančně upraven a ještě počátkem 2 pol.17...
V 16. století začala šlechta opouštět nehostinné hrady a budovat pohodlnější sídla - zámky. Této proměny se dočkal i původní královský kamenný dvůr, tehdy v majetku Lobkoviců. V roce 1585 ho nechali přestavět v renesančním slohu v uzavřený čtyřkřídlý zámek s vnitřním nádvořím. Interiér zámku by vyzdoben četnými freskami zejména s loveckými výjevy. V této podobě vyhovoval reprezentačním nárokům vys...
Na základech původní tvrze byl postaven v 1. polovině 18. století zámek, upravován roku 1817 za Fürstenberků.
Do roku 1945 patřil Fürstenberkům, dnes je součástí krušovického pivovaru. Veřejnosti je nepřístupný.
...
Drobné pozůstatky hradu na zalesněném návrší u Křince. Vznikl před r. 1470, r. 1638 se uvádí jako "zámek pobořený". V letech 1659-80 byl v areálu hradu postaven zámek, zbořený r. 1891. Dochovány rozsáhlé zbytky sklepů, jež mohou být pozůstatkem původního hradu. Hrad měl mohutné zemní opevnění (příkop, val), jež náleží k vrcholným projevům pasivní obrany v 15. stol.
...
Dochovaný hrad s nejvýznamnější středoevropskou mincovnou ve stejnojmenném městě, při městských hradbách. Založil jej Václav II. r. 1300, krátce poté, co střední Evropu zachvátila "stříbrná horečka" související s objevem bohatých nalezišť v Kutné Hoře. V letech 139...
Křivoklát je jedním z nejstarších a nejvýznamnějších hradů českých knížat a králů, jehož počátky sahají do 12. století. Za panování Přemysla Otakara II. vznikl rozsáhlý, velkolepý královský hrad, jenž byl výrazně přestavěn Václavem IV. a později velkoryse dobudován Vladislavem Jagellonským. Křivoklát byl nekolikrát těžce poškozen požárem. Stal se obávaným vězením a jeho význam prudce poklesl. Roma...
Zbytky arcibiskupského hradu ve stejnojmenné obci nedaleko Čechtic, pohlcené a zdevastované mladší zástavbou. Hrad založen ve 2. pol. 13. stol., od r. 1307 až do počátku husitských válek byl majetkem pražských biskupů. Zpustl během 15. stol., jako "zámek pustý" se uvádí poprvé r. 1550. Na místě hradu byla r. 1770 vystavěna mohutná barokní sýpka (s využitím dochovaných zdí), po požáru r. 1928 zbo...
Zámek Lány je veřejnosti nepřístupný. Návštěvní doba parku (zpřístupněn od roku 1990): středa a čtvrtek od 14.00 do 18.00 hodin, sobota, neděle a o svátcích od 10.00 do 18.00 hodin každoročně v období od soboty před velikonočními svátky do 2. listopadu a ve výroční dny narození a úmrtí prvního prezidenta republiky T. G. Masaryka (7. března a 14. září - v těchto dnech je otevřeno od 10.00 do 18.00 ...
V roce 1683 se majitelem původní tvrze stala kapitula sv. Víta na Pražském hradě, která zde nechala postavit zámek. Je to jednopatrová čtyřkřídlá budova s uzavřeným nádvořím, které lemují arkády. Severní průčelí má střechu zakončenou hranolovou věží. Po 2. světov&eac...
Nepatrné zbytky hrádku neznámého původu, pravděpodobně z konce 13. nebo počátku 14. stol., na vysoké skále nad Vltavou u Libčic nad Vltavou. Poprvé se uvádí r. 1532 bez určení tehdejšího stavu, r. 1541 je připomínán jako zřícenina; pravděpodobně zpustl již delší dobu předtím. Velká část byla zničena v 19. stol. odstřelem skály při výstavbě železnice Praha – Kralupy nad Vltavou....
Zámek nechal postavit hrabě Arnošt Josef Pachta z Rájova v letech 1699 - 1706 podle návrhu G. B. Alliprandiho a původních předloh vídeňského architekta J. B. Fischera z Erlachu. Výzdoba doplněna v 2. polovině 18. století. Od konce 19. století do roku 1945 v majetku Thun-Hohensteinů....
V roce 1738 získal panství hrabě Jan Michal Althan. V roce 1750 přestavěl tvrz na zámek a do roku 1923 v něm sídlil lesní úřad svojšického panství. Adolf Bauer, místní žid, získal zámek při první pozemkové reformě a změnil ho na hospodářskou budo...
Jednoduchý zámek byl vystavěn na konci 18. století na místě zaniklé tvrze. Budova má valbovou střechu s drobnou věžičkou. Nikdy nesloužila panstvu - jednalo se o obydlí pro správce a úředníky zdejšího statku. Podle pověsti jsou v zahradě zakopány pozůstatky husitského vojevůdce Prokopa Holého...
Hrad přestavěný na zámek nedaleko Bystřice u Benešova. Založen po r. 1367, r. 1420 neúspěšně obléhán husity; r. 1467 po dvouměsíčním obležení dobyt vojsky Jiřího z Poděbrad. Po r. 1478 pozdně goticky přestavěn, renesanční přestavba následovala po r. 1536. Od poč. 17. stol. nebyl zámek obýván, některé stavby byly hospodářsky využívány. Na zříceninách vybudoval v letech 1873-84 své sídlo továrník ...
Původně tvrz, na jejím místě postaven v 18. století barokní zámek, který přestavěn v letech 1843 - 1846. Čtyřkřídlý patrový objekt okolo obdélného nádvoří s věžičkou nad vstupním křídlem. Okolo zámku park se zajímavou salou terrenou z 2. čtvrtiny 18. století (západ...
Zámek v horní části vsi, barokní z r. 1654, přestavěn r. 1724 a 1883. Po 2. světové válce rehabilitační odbočka pražské léčebny neuróz, po r. 1989 zámek vrácen původním majitelům (rodina Šimonkova)....
Sídlem vladyků z Lošan byla tvrz, pravděpodobně pochází z 2. pol. 14. stol. Je to mohutná čtyřhranná věž o čtvercové základně 8.2 x 8.3 m, zbudovaná z domácího lámaného kamene. Nejníže je klenutý sklep se zdmi 1,82 m silnými. V horní místnosti se zdi zeslabují na 1,42 m. Celá věž je vysoká 16,5 m, před požárem r. 1867 byla o málo vyšší. Patrná je nástavba z jiného typu světlejšího kamene. Typologi...
Zámek postavil roku 1704 zřejmě F. M. Kaňka na místě tvrze (původní připomínána rokem 1223, v 16. století byla znovu postavena). Upraven ve 2. čtvrtině 18. století F. I. Préem. Zámecký kostel Nanebevzetí Panny Marie z let 1710 - 1713 je rovněž dílem Kaňkovým. ...
Budova zámku byla postavená kolem roku 1600 na místě, kde dříve stávala středověká tvrz. Budova byla přestavěná barokně koncem 17. století a dále upravená roku 1910. První zmínka o Loukovci pochází z roku 1225, kdy byl zámek ve vlastnictví křižovníků sv. Jana v Praze, v jejichž majetku zůstal až do husitských válek. Dalšími majiteli byli Kryštof Šof z Helfenburka, Petr Zvířetický z Vartemberka, V...
Postaven kolem roku 1760, kdy byl v majetku Scherzerů z Kleinmühle, na místě tvrze při kostele sv. Martina, původně gotického, pozdně zbarokizovaného.
Trojkřídlý patrový objekt na půdoryse U. Na hlavní západní fasádě dvoupatrové rizality, střední trojosý, nárožní jednoosé. Mansardové střechy s vikýři.
Dnešní luštěnický zámek patří k nejlepším ukázkám pozdního baroka. Postupem času ale začal upad...
Bývalá tvrz, dnes dům čp. 13, byla dle písemných pramenů nově vystavena, případně radikálně upravena kolem roku 1599. V tomto roce byla prodána Jaroslavu Bořitovi z Martinic. Při příležitosti prodeje je o stavu tvrze zmínka v pramenech. Dva renesanční portály se znakem Žďárských pocházejí z d...