Kounice (zámek) [10536]

Současná dvoupatrová budova zámku se nachází na místě bývalé tvrze, která měla zřejmě středověký původ. Nejstarší zmínka o tvrzi v deskách zemských je z roku 1554, kdy panství Kounice vlastnil Jířík Wachtl z Pantenova. Ten také zahájil výstavbu (nebo přestavbu) renesanční tvrze.1) Stavba probíhala v letech 1567 - 1593 a byla pravděpodobně dokončena Jiříkovým synem Joachymem, který panství zdědil. 
V letech 1612 - 1634 nevyhovující tvrz nechává přestavět Jan Rudolf Trčka z Lípy v prostorný reprezentativní trojkřídlý renesanční zámek. Během této přestavby došlo 
k podstatnému rozšíření původních prostor a určení základních dispozic dnešní stavby. Zámek byl roku 1634 společně s celým panstvím zkonfiskován.

 

Stav po třicetileté válce komentuje August Sedláček takto: "Za těchto dob byla tvrz ve tři úhly pokojův zvýši od kamene dobře vystavěna a ve čtvrtém úhlu toliko kuchyně jest, však v pokojích větší díl kamen a oken potlučeno a pobráno jest." 2)
Ve 2. polovině 17. století začíná se stavitelskými aktivitami hrabě Arnošt Ferdinand Leopold de Suys. Stavbu vedl pro Ferdinanda de Suys a jeho manželku Kláru Františku roz. hraběnku z Thunu hradčanský stavitel Kryštof Lehner. Po smrti hraběte Ferdinanda stavbu dál financuje jeho manželka, která na kounickém zámku pobývá se svým nezletilým synem. Kryštof Lehner stavbu obnovil a rozšířil o čtvrté křídlo, ale dílo úplně nedokončil.

 

1) kol. autorů: Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, Východní Čechy,Praha, Svoboda 1989, s. 221-222. Kolektiv autorů této publikace vychází z toho, že v Kounicích tvrz nebyla, a Jiřík Wachtl započal s úplně novou stavbou. Vyloučit to nemůžeme, protože první písemná zmínka a o tvrzi pochází právě z tohoto období. 

K tomuto názoru se také přiklání Pavel Vlček ve své knize.
2) Sedláček, A.: Hrady, zámky a tvrze království Českého,díl XV., Praha 1927,s. 178-179.

 

 

To se podařilo až Václavovi hraběti z Morzina v letech 1706 - 1739. Předtím roku 1693 nechal jeho otec Jan Rudolf hrabě z Morzinu postavit ohradní zeď se třemi branami, zrušil příkop okolo zámku a na jeho místě nechal založit zahradu. K celkovému dokončení stavby, upravené v barokním stylu, došlo až kolem roku 1719. Toto datum udává chronogram v ozdobné kartuši umístěné nad portálem. Portál je pískovcový 

s volutovými konsolemi, nahoře s prohnutou římsou na níž po stranách stojí vázy. 
V této době pro hraběte Morzina pracoval stavitel Jan Blažej Santini - Aichl, je možné, že se na úpravách zámku také podílel. Další významnou osobností, která obohatila svými uměleckými díly zámek v Kounicích, byl Ferdinand Maxmilián Brokoff. Ten zhotovil dvě sochy mouřenínů, které byly umístěny při vjezdu do zámku.1) Během těchto stavebních úpav v 18. stol. byl zámek také opatřen barokní hranolovitou věží s hodinami a lucernovou střechou. Ve vnitřním dvoře zůstal zachován pouze na jedné straně přízemní renesanční arkádový ochoz, s klenutými, valenými klenbami.V průběhu let 1772 - 1924 příslušel zámek Liechtensteinům. Zámek byl obýván jen výjimečně, sloužil hlavně pro hospodářské úřady velkostatku. V tomto období nebyly zaznamenány významné stavební úpravy. K větším adaptacím došlo v letech 1912 - 1913. Provedl je architekt Alfons Wertmüller.

 

K znehodnocujícím úpravám pro potřeby školy, která byla v zámku zřízena, došlo v roce 1949. Dále byla roku 1963 neuváženým způsobem snesena věž. O pět let později došlo k rekonstrukci, při níž byl zámek ochuzen o zbytky cennější architektury. Na jaře roku 1990 budova vyhořela. Byly zničeny střechy, těžce poškozeny fabionové stropy 
s geometrickými štukaturami, zejména různě tvarovanými zrcadly.1) Po požáru obec nechala zámek znovu zastřešit a do průčelí byla znovu umístěna věž. Pro nedostatek financí byla rekonstrukce zastavena a k dalším pracím nedošlo. Velký barokní dvůr za zámkem byl ve 20. století ve značné míře nahrazen novostavbami.

 

V rámci konkurzní podstaty byl zámek navrácen obci a v roce 2003 o něj projevil zájem nový majitel. 19. 2. 2004 obec uzavřela kupní smlouvu se společností Castle Kounice, kterou vlastní Dán Michal Agerled. Na zámku začaly již první práce a časem by tu podle nového majitele měl vyrůst komplex luxusních bytů se společenským a sportovním zázemím.

 

1) V roce 1965 byly sochy uloženy do sbírek Národní galerie v Praze a na zámku nahrazeny kopiemi. Během těchto stavebních úprav v 18. století byl také zámek opatřen barokní hranolovitou věží s hodinami a lucernovitou střechou, která byla umístěna nad vstupním portálem, a sdruženými pravoúhlými okny. Ve vnitřním dvoře zůstal zachován pouze na jedné straně přízemní arkádový ochoz, sklenutý valenými klenbami.