Obec Michalovice je v historických pramenech poprvé připomínána v roce 1720 na Müllerově mapě Čech. Poměrně pozdní zmínka však nijak nesvědčí o stáří vsi. Zachované čtvercové okénko gotického typu v budově bývalého hostince je důkazem o existenci vsi přinejmenší...
První písemná zmínka o Měcholupech spadá do konce 13. století. Dále, před rokem 1332 pobíral vyšehradský kanovník Jan Olbramovec poplatky ze svého majetku v Měcholupech. Deset let se majitelé Měcholup často měnily. Například král Vladislav, rod Sekerů ze Sedčic, ...
Vznik osady "Mědník", později přejmenované na Měděnec byl úzce spojen s důlní činností, která na zdejším stejnojmenném pahorku probíhala pravděpodobně již od 10. století. První doložené zprávy o těžbě pochází až z roku 1449. V této době se zde dobývaly hlavně stříb...
První dva hutníci přišli do míst kde se nachází dnešní obec v roce 1404 a začali zde s kutáním v jámě Všech svatých. Když skutečně rudu našli prodali kutací právo tehdejšímu knížeti Lobkowiczovi. Ten postavil v Mikulově pět domů a pojmenoval toto místo ¨Neuschelenberg¨. Časem se ovšem toto sídliště zmohlo, přibylo domů a obyvatel, kteří byli jen kovkopové a nelíbil se jim tento název obce. Požáda...
Obec slovanského původu z 11 stol., kdy tudy vedla stará zemská solná cesta ze Saska přes Nakléřov, Ústí a Stebno do Prahy. V roce 1564 patřilo devět domů k Horním a jedenáct domů k Dolním Trmicům. V roce 1850 byla osadou obce Stebno, v roce 1980 integrovala k obci Řehlovice jako její část, ale v r. 1992 se stala částí obce Stebno. Farnost Stebno....
První písemné zmínky o Měrunicích pocházejí z 12. století, kdy obec patřila k teplickému klášteru zasvěcenému Janu Křtiteli,jehož zakladatelkou byla královna Judita, manželka krále Vladislava I.Nejstarší osídlení je známo již o mnoho dříve. Již v 8.stolet&ia...
Osídlení okolí dnešního Místa není doloženo téměř až do konce středověku. Jsou sice známy pověsti, vyprávějící o obydlích, vznikajících na pozemcích dnešní Vysoké Jedle, Místo však tehdy ještě neexistovalo. Ve 14. století v&nbs...
Obec leží v Máchově kraji, polabské nížině lemované vrcholky Českého středohoří. Blízké okolí, díky své úrodnosti, je a vždy bylo známo pod názvem "Zahrada Čech". Stejně se jmenuje i proslulá pěstitelská výstava každoročně pořádaná v jen několik málo ...
Dle údajů, uvedených v německé kronice obce Mlékojedy, byla uvedená kronika založena v roce 1926. Dějiny a události obce Mlékojedy jsou zapsány ponejvíce dle údajů v kronice města Litoměřic. Tyto údaje zapsal tehdejší kronikář v Litoměřicích Julius Lippert a městský archivář Heinrich Ankerl, částečně z matričního úřadu kostela v Litoměřicích a dále podle výpovědí starousedlíků obce Mlékojedy. Uved...
Obec Mlýny jsou převážně rekreační ves, malebně rozložená v zalesněném údolí říčky Kamenice, asi 3 km západně od Kytlic. Dříve se jmenovala Hillův Mlýn (Hillemühl) podle starší pily, kterou zde vybudovali Vartenberkové již někdy kolem poloviny 16. století. O půl století později se...
Obec Mnetěš leží v nejjižnější části okresu Litoměřice v Ústeckém kraji v nadmořské výšce 212 m, na úpatí národní kulturní památky Říp. Tato kulturní památka patří do katastru obce. Svým katastrálním územím sousedí se Středočeským krajem. Je první obcí Ústeckého kraje na cestě z Prahy po silnici Praha-Teplice. V bezprostřední blízkosti obce vede dálnice D 8. Sjezd z dálnice do obce je směrem od Pr...
První zpráva o existenci obce je dokládána z roku 1328. Obec měla původní charakter zemědělský. Zemědělské usedlosti byly volně rozptýleny podél potoka a hlavních silnic. Náves byla v nejnižší části obce, obdélníkového půdorysu a také podél tohoto prostoru by...
Obec Moldava se nachází na staré solné stezce z Hrobu na Frauenstein v Sasku. Vývoj Moldavu rozdělil na horní a dolní. Horní Moldava se rozkládá u hraničního přechodu a železničního nádraží, dolní Moldava je okolo bývalých dolů a kostela.
Stáří osídlení v okolí Moldavy dokládají nálezy z mladší doby kamenné. Krušnohorský pomezní hvozd lákal svým přírodním bohatstvím již odedávna skláře. Ke sklář...
Mšené-lázně je převážně zemědělskou obcí, rozprostírající se na samém okraji litoměřického okresu. Leží v údolí Mšenského potoka 220 – 260 m nad mořem. Počet obyvatel se pohybuje kolem 1600. Rozloha celé obce činí 3722 hektarů. K jádru obce byly v průběhu historického vývoje připojeny původně samostatné obce Podol a Vrbice, v době nedávné pak Ředhošť s osadou Loucká, Ječovice s osadou Bohdal, Podb...
Území dnešní mítinky, dříve nazývané Rődling, původně patřilo k panství Horní Hrad - Nebesa. S ním bylo spojeno až do 30. let 16. století. V té době bylo panství pod správou Šliků, kteří roku 1532 získali od Ferdinanda I. zástavní právo na statek Vintířov, ke kterému Rődling pro jeho výbornou zalesněnost a tedy i možnost zásobovat statek dřevem, připojili. Později v tomto lese, nebo pod ním, vznik...
Obec Nakléřov - Nakléřov (Nollendorf) (Nakleri villa) 670 - 684 m n. m. Ves s rozptýlenou zástavbou vznikla ve l3. století. Písemně doložena byla roku l382, kdy jsou zde uvedeni bratři Hyldan, kanovník pražského hradu v roce 1393, dále Reinhold, Vigand a Děpold z Lungvic jako patroni zdejšího kostela. Roku 1400 se stal majitelem Václav z Vartenberka. Ves l405 připojil k panství Blansko a jmenoval...
První písemná zmínka o Neštěmicích je z r. 1188 v listině českého knížete Bedřicha, kde je obec uvedena pod názvem NESCHEMICI. Prakticky až do konce 19. století byly Neštěmice nepříliš významnou obcí, zabývající se spíše zemědělskou činností. Teprve v důsledku postavení cukrovaru v období 1890 – 1893 a Solvayovy továrny na výrobu sody v letech 1905 -1908 se z obce, která do r. 1894 neměla ani svou...
Nezabylice, německy Neosablitz, leží v údolí Chomutovky, která kousek za obcí přijímá z pravé strany potok Hačku, protékající Hořencem. Od Chomutova jsou Nezabylice vzdáleny 6 km na JV a jejich nadmořská výška je 270 m. Zatímco obec leží v...
První písemná zpráva pochází z roku 1347.
Na území žije 108 obyvatel.
Občanská vybavenost
knihovna,
posilovna,
multifunkční hřiště,
dětské hřiště,
veřejný přístup k Internetu,
kulturní dům, ZŠ a MŠ.
...
Nová Ves v Horách, Gebirgsneudorf, také Rottendorf. První písemná zmínka o obci je z roku 1564 v Hamfeštu vystaveném na mosteckém hradě. Rostoucí těžba mědi a stříbra v této oblasti Krušných hor dala patrně hlavní impulz ke vzniku obce a přilehl&...
Nejstarší zmínka o obci se datuje 13. února 1249, kdy král Václav I. Vyhotovil v Žatci dokument, kterým klášteru Waldsassen věnuje za škody utrpěné válkou tvrz Sedlo s honitbou, rybolovem a lesy. Jak dlouho zůstalo Sedlo v majetku kláštera Waldsassen, o tom chybí další zpr&aacut...
O Novosedlicích se vyskytuje bájná zmínka již z roku 1126 v souvislosti s dvorcem Novosedským. Ves potom vznikala postupně na pravém břehu potoka Bystřice. V nejstarších záznamech je ovšem ves nazývána jako Bausandof či Bohosudov, německy Weiskirchlitz. Roku 1352 se o starém Bohosudovu, neboli dnešních Novosedlicích, píše jako o farní vsi. O starém kostele sv. Valentína se poprvé dozvídáme roku 1...
Leží na levém břehu řeky Labe, v rovinaté krajině s převahou zemědělské půdy. První zmínkou o existenci obce je ve 12.století. z nálezů vykopávek je patrná existence vsi daleko před touto první oficiální zmínkou (už v polovině 1.tisíciletí). Ves v blízkosti řeky bývala často vyplavována, proto byla přestěhována do částečně vyšší polohy, odpovídající zhruba dnešní lokalizaci. V letech 1848 – 1850 p...
Nejstarší písemná zmínka o obci Obora pochází z roku 1263, kdy ji Přemysl Otakar II. postoupil pražskému biskupovi Janovi III. z Dražic. V majetku biskupů zůstala až do roku 1347; tehdy ji vyměnili za polovinu Rožmitálu se Sezimou z Rožmitálu. Krátce před husitskými válkami koupil Oboru pražský arci...
Obec Obrnice se rozkladá v malebném údolí Českého středohoří - Chráněné krajinné oblasti. Kotlina, v níž obec leží, je naplavenina řeky Bíliny, kdysi mohutnější nežli dnes. Krajina měnila svůj vzhled vlivem eruptivní činnosti, změnami zemské kůry, kdy některá místa byla vysoko vyzdvižena, jako např. náplav nad cihelnou, či pískovce nad Sedlecem.
Zdejší krajina byla pokryta hustými lesy, kterými v...
Kdy vzniknul Očihov není dostatečně známo. Nynější Očihov leží na obou březích Zlatého potoka (Blšanky), ale ve směru západním u Valovského potoka, či spíše nad ním na ostrohu se dosud říká „na staré vsi“. Z tohoto vyplývá, že pravděpodobně původní ves byla tam, ale z neznámého důvodu se později (možná po požáru, moru, či vyplenění) obyvatelé přestěhovali a postavili vesnici novou, asi na místě dn...
První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1404. Obec se nachází na území okresu Teplice a náleží pod Ústecký kraj. Příslušnou obcí s rozšířenou působností je město Bílina. Obec Ohníč se rozkládá asi sedm kilometrů jižně od Teplic a...
O vzniku obce se nám bohužel nedochovaly žádné záznamy. O době, kdy Okounov vznikl, se tak můžeme pouze dohadovat, pravděpodobně však vznik obce spadá do období 13. až počátku 14. století. Název obce je odvozen přivlastňovací příponou -ov od mužského osobního jména Okún - Okoun a znamenal Okounův dvůr. Tento název se v průběhu staletí příliš neměnil - v polovině 14. století je ves označována jako ...
Jak dokládají archeologické nálezy, byl kraj kolem Opočna osídlen již v dobách pravěku - východně nad obcí na Holém vrchu byly nalezeny zlomky halštatské keramiky, pocházející z období 750 - 400 př. n. l.. Další nálezy pak dokládají os&ia...
První písemná zmínka o obci pochází z roku 1143, kdy nově zakládanému klášteru premonstrátů na Strahově daroval kníže Vladislav v Orasicích čtyři popluží. Její název pochází pravděpodobnně ze srbochorvatského vlastního jména Oras-snad připom&iac...