Poskytujeme informace o Bělé pod Pradědem i našem regionu, ubytovacích možnostech, kulturních a sportovních akcích, památkách, přírodních scenériích.Doporučíme Vám trasy na výlet, zajímavé atrakce. Prodáváme turistickou známku Bělá pod Pradědem č.1536, turistické mapy, cyklotrasy, pohledy, odznaky a další upomínkové předměty. Vyberete si i z nabídky výrobků místní likérky Bairnsfather.Doporučíme v...
Zámek Jánský Vrch, tvoří spolu s krajinářským parkem výraznou dominantu městské památkové zóny. Vypíná se na skalnatém kopci nad městem Javorníkem a svým umístěním spadá do nejsevernějšího cípu severomoravského kraje, téměř na hra...
městečko Javorník - V nejsevernějším cípu Moravy navazuje Hrubý Jeseník na Rychlebské hory, ale ráz krajiny se téměř nemění. Každý průsmyk otevře další panorama většinou zalesněných kopců, dál čiré potoky a říčky přeskakují navalené balvany a věrně doprovázejí každý zákrut silnice. Turista si už zvykl držet hlavu vzhůru a tak mu ani nepřijde, když na strmém vrchu objeví zámek. Má stejné jméno jako...
Kostel sv. Kříže patří ke stejnému typu kostelů, které na Vidnavsku, Javornicku a sousedním polském území vznikaly s největší pravděpodobností těsně po polovině 13. století. Otázkou se zabývala M. Filipová, která provedla některá srovnání s polskými stavbami. Na našem území lze k těmto stavbám řadit kostely v Bernarticích, ve Staré Červené Vodě a patrně také gotické jádro farního kostela ve Vidnav...
Vážení návštěvníci, bohužel Vám musíme oznámit , že v letošní sezóně 2015 bude městské koupaliště mimo provoz z důvodu rekonstrukce bazénové technologie a bazénových van. Věřím , že tento nepříjemný, ale nutný zásah do městského koupali&...
Současnost
Dne 1.7.1960 se doposud samostatný okres Jeseník v rámci dělení územního uspořádání začlenil do okresu Šumperk.Revoluci v listopadu 1989 přivítali proto občané města rovněž s nadšením a na tradičním místě, kterému vrátili původní název – Ma...
Jeseník Stezka Vincenze Priessnitze v okrese Jeseník
STEZKA VINCENZE PRIESSNITZE Jeseník - lázně (Gräfenberk)
Stezka Vincenze Priessnitze tvoří okruh 7 km trasy, který začíná úvodním informačním panelem v Lázních Jeseník na konečné MHD – stanice Sanatorium Priessnitz a opět se k němu vrací. Na stezce je umístěno 9 informačních panelů jejichž texty přibližují návštěvníkům významné historické období, které ovlivnilo Jesenicko až do dnešních dnů – ...
Jeskyně Na Pomezí leží 2 km severně od obce Lipová-lázně. Jeskynní systém byl zčásti znám již v roce 1936. Teprve v roce 1949 byla jeskyně prozkoumána v celém rozsahu. Zpřístupňovací práce byly provedeny v roce 1950 a dokončeny v roce 1955. Celková délka návštěvní trasy č...
Jeskyně Na Špičáku patří k nejstarším písemně doloženým jeskyním ve střední Evropě. První zmínka pochází z roku 1430 (Anthonius Wale). Jeskyně sloužila často jako úkryt, o čemž svědčí četné historické nápisy na stěnách (nejstarší z roku 1519). V letech 1884 - 1885 byla primitivně zpřístupněna pro veřejnost Sudetským horským spolkem, do dnešní podoby je jeskyně zpřístupněna od roku 1955. Přes 400 m...
Od rozcestí Jitřní pramen příjdeme k samotnému prameni po značené cestě.
V roce 1842 byl v lese nad Gräfenberkem českými lázeňskými pacienty vystavěn pramen. Na jejich počest byl pak pojmenován Český (Böhmische). V této době se zde např. léčili hrabě Karel Nostic, hrabě Thun-Hohenstein s manželkou, z Moravy pak hrabata Vilém a Vladimír Mitrovští, snad se tedy i oni na financování nebo sam...
K Josefově prameni dorazíme po modré turistické značce vedoucí z gräfenberských lázní na Pomezí. Na rozcestí U Mnicha se vydáme vlevo. Po třech stovkách metrů odbočíme na první cestičku vpravo a stoupáme do kopce. Potůček překonáme po můstku a poté pohodlně dojdeme až k prameni.
Jeho minulost neznáme, jediná zmínka o něm, kterou najdeme v knize Gräfenberk a okolí od Emanuela Kappera, poch...
Zřícenina raně gotického hradu z konce 13. stol. na osamělé kupě u Černé Vody ve Slezsku. Vystavěli jej odpůrci vratislavského biskupa, nebo mu hrad přímo zabrali. Kolem r. 1300 biskupovi navrácen, v té době byl správním střediskem kraje. Když se jej v r. 1441 zmocnil dobrodruh Zikmund Rachna, oddíly biskupa hrad následně dobyly a Zikmund a jeho bratr podstoupili mučednickou smrt. Provizorně opr...
Ves Javorná je zmiňována roku 1531 jako součást ondřejovického panství, za třicetileté války patrně zanikla (1687 se ještě zmiňuje ves s kaplí, ale roku 1801 jen samota s kaplí).
...
Novogotická kaple z r. 1897. V interiéru se nachází oltář s obrazem sv. Rocha, obrazy Srdce Pána Ježíše a Panny Marie s dítětem aj. V kapli se nachází také pamětní deska obětem 1. svět. války.
Bohoslužby se konají v neděli v 15:30 hodin.
...
Na vrcholu hory (1424 m.n.m.) se nachází svorové skály, z nichž je kruhový rozhled do dalekého okolí. Za dobré viditelnosti lze spatřit i Krkonoše se Sněžkou. Od počátku století je oblast okolo Keprníku přírodní rezervací. Je tvořena pralesem na rašelinném podkladu s loukami, tů...
Koberštejn - Zřícenina hradu na vysunutém skalním rulovém výběžku Zámeckého vrchu asi 9 km severoseverozápadně od dnešního Vrbna, necelé 4 km od hradu Quinburgu a Drakova a nedaleko osad Horního Údolí a Rejvízu, v dominantní poloze nad Údolím Černé Opavy, kt...
Postaven v 2. polovině 16. století pravděpodobně Mikulášem Niemetzem v renesančním slohu. Na počátku 19. století za pánů ze Skal (1768 - 1945) upraven klasicisticky....
Dřívější úřední název této obce zněl česky Kobylá nad Vidnavkou, německy Jungferndorf České jméno označuje místo, kde se chovaly kobyly, ale německý termín ve smyslu ves panen, tj. jeptišek, nemá reálný základ, protože zde nikdy nebyl žádný klášter a také ves nepatřila nějakému klášteru. Ke Kobylé patřila osada Annín (německy Annaberg). V roce 1976 byla celá obec připojena jako část k Žulové. Rozs...
Kostel Jména Panny Marie na Rejvízu pochází z let 1808-1809. Vznikl formou sbírky na podnět jesenického (frývaldovského) děkana a biskupského komisaře Johanna Rothera. Byl postaven v klasicistním slohu.
Původním záměrem byla jen kaple, ale štědří dárci umožnili postavit menš&iac...
Kostel Nanebevzetí Panny Marie je trojlodní barokní stavba a patří svoji rozlohou k dominantám města Zlaté Hory. Historie kostela sahá již do poloviny 13. století, zmínky pochází z let 1339 a 1377....
Barokní architektura postavená podle návrhu stavitele M. J. Kleina v letech 1716 až 1718, věž dokončena v roce 1723. Boční kaple z roku 1755. Věž obnovena v roce 1836, dnešní podobu dostala v roce 1866 podle plánů stavitele Schwarzera.
...
Novogotický Kamenný kostel v Travné překvapí návštěvníka svou velikostí dnes téměř v pusté osadě. Dokládá velikost, jakou Travná měla před odsunem německého obyvatelstva. Kostel je významným poutním místem Slezska. Byl vybudován v l. 1878-82 v kombinaci novorom&aac...
Kostel sv. Jana Křtitele z roku 1888 - dominanta obce - je postaven z lomového kamene a jeho vnitřní vybavení je dílem místního řezbáře a malíře Reimunda Kutzera a jeho syna. Koncem 20. století přestal kostel sloužit věřícím a byl zcela uzavřen. Dřevěný mobiliář, varhany a věžní hodiny jsou poznamenány přetrvávající vlhkostí kostela, zatékáním poškozenou střechou i vandalismem.
...
Římskokatolický farní kostel stojí v Horním Domašově (kulturní památka) – klasicistní stavba z let 1797–1798, postavená podle návrhu Johanna Grögera, v něm obraz Stětí sv. Barbory od Felixe Ivo Leichera.
...
Římskokatolický farní kostel sv.Petra a Pavla (původně byl zasvěcen P. Marii) - patří k nejstarším na Javornicku. Je příkladem slezské středověké architektury. Absolvoval však řadu přestaveb, např.postranní kaple a sochy pochází z 19. století. Patří ke stejnému typu kostelů, ...
Kostel sv. Tomáše, který se nachází v dolním Domašově je barokní stavbou realizovanou v letech 1726-30. Postaven byl jezuitským stavitelem Christophem Tauschem z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina, který kostel dne 8.10.1730 zasvětil sv. Tomáši Apoštolovi. Vysvěcen byl dne 28.9.1731 světícím biskupem Elias von Sommerfeldem. Obraz na hlavním oltáři je dílem vidnavského mal...
Římskokatolický farní kostel stojí v Dolním Domašově (kulturní památka). Vrcholně barokní stavba z let 1726–1730, postavená z podnětu vratislavského kanovníka Karla Maxmiliána Fragsteina jezuitským stavitelem Christophem Tauschem. Obraz hlavního oltáře pochází z rok...