Obec leží 4 km severně od Bechyně v pruhu krajiny, kterou na východní straně ohraničuje řeka
Lužnice a na straně západní říčka Smutná. První obecní kronikář - pan učitel František Kvičinský popisuje nejranější dějiny obce takto: “Lhota či lhůta jest smlouvou, neb právem učená do...
První písemnou zmínku o obci čteme v archivním zápisu z roku 1389, jako o součásti hradeckého panství. Hatín dostal své jméno nepochybně od hatí, které kladli zde usídlení kolonisté, nebo již zde narození obyvatelé na bažiny před tím, než zde byl založen rybn&...
Uprostřed lesů na hoře Malošíně vzdálené asi necelých pět kilometrů od městečka Bavorova, se vypínají rozsáhlé zbytky gotického hradu. Hrad byl založen čtyřmi bratry z Rožmberka v II. polovině 14.století. Zakládací listinu datovanou 21.května roku...
První písemná zmíňka o obci Heřmaneč pochází z roku 1350, kdy obec patřila k majetku vladyků z Heřmanče. Po velmi častém střídání majitelů se roku 1638 stává součásti dačického panství. Od roku 1990 je obec Heřmaneč samostatnou obcí.
K přírodním zajímavostem patř&...
První písemná zmínka o obci je z roku 1400, oficiálně byla obec založena roku 1787.
Heřmaň je vesnička na kopci nad Malší. Lze se do ní dostat z Vidova, nebo z Plava, další cesta odtud vede už rovněji do Nové Vsi nebo Střížova.
Jižně od obce, na kraji lesa, vybudoval v roce 1921 zdejší rodák Josef Krátký se spoluobčany pamětní pomník na počest vyhlášení samostatné Československé republiky. Na 4 ...
Dům byl pravděpodobně postaven v první polovině 19. století, hospodářská část později, zřejmě ve druhé polovině 19. století. Nástěnné malby od Josefa Krejsy byly pravděpodobně zhotoveny ve 30. letech 20. století.
Dům čp. 126 v ulici P. Chelčického se nachází v JV části obce, v těsné bl&iac...
Vesnička Hladná asi 2 km východně od Albrechtic. Dnes část obce Albrechtice nad Vltavou v okrese Písek. Původně ležící na obou březích a rozdělena na na čtyři části podle okolních obcí: Hladná Albrechtická, Pašovická, Hostecká a Doubravská. Hladn&aacu...
Hlasivo je poprvé písemně připomínáno již v roce 1315. Zdejších osm kmecích dvorů tehdy držela jistá Dobronyha či Dobroně z Kamberka. Měla je v zástavě a o ně se s ní soudil jakýsi pan Dobeš z Lopřetic, protože nechtěla dobrovolně od zástavy odstoupit, ani přijmout 33 hřiven a 20 g...
Hlásná Lhota je malá osada patřící pod obec Záblatí v okrese Prachatice. Nachází se asi 1 km na jihozápad od Záblatí. Je zde evidováno 22 dmů. V roce 2011 zde trvale žilo dvacet obyvatel.
...
Hlavatce se připomínají již od roku 1250. Ve 14. století zde bylo vladycké sídlo a roku 1354 jsou a archivních materiálech uváděni bratří Adam, Filip, Bernard, Bohuněk a Oldřich z Hlavatec jako patroni zdejšího kostela. Vladyka Ctibor z Hlavatec dostal příjmení „Roubík“ a jeho potomci už...
Východně od Č. Budějovic v sousedství starého města Rudolfova leží přímo pod hřebenem Kněžského vrchu (Pfaffenbergu) stará ves, dnešní Hlincová Hora. V nejstarších dokladech nazývá se česky „Nícovou horou“ , německy Pfaffendorf. Už k roku 1398 je v Liber losungarum města Budějovic...
Obec leží 11,5 km jižně od Jemnice na Hranici s Rakouskem. V současné době má obec 20 domů a 52 obyvatel. Do roku 1846 nesla obec německý název Tiefenbach, český název Hluboká vznikl z německého překladu. Hluboká se poprvé připomíná v roce 1312, kdy se dostala jako dar Izoldy, manželky Matěje z Fulštejna, ke klášteru cisterciaček Vallis sanctae Mariae v Oslavanech. Hlavním zaměstnáním zdejšího oby...
Město Hluboká nad Vltavou leží na obou březích řeky Vltavy. Jeho historie je spjata s královským hradem Hluboká. Hrad založil spolu s nedalekými Českými Budějovicemi v polovině 13. století král Přemysl Otakar II., jako oporu své moci na skalnatém ostrohu, pod nímž opouští řeka Vltava rybniční Českobudějovickou pánev. Osada vzniklá v podhradí Hluboké, s původním názvem Podhrad, byla povýšena na měs...
Původně královský hrad ze 13. století prošel několika stavebními úpravami, ale teprve přestavba z let 1840 - 1871 mu vtiskla jeho známou novogotickou podobu. Někdejší rezidence knížecí rodiny Schwarzenbergů má 11 věží a 140 místností, z nichž jsou některé přístupné veřejnosti.
Bývalá jízdárna, stáje a kočárovny byly v polovině 20. století upraveny na Alšovu jihočeskou galerii se stálou expozicí j...
První písemná zmínka o obci Hlupín je z roku 1382. Majitelem byl Martin z Mladíkovic a Hlupína. Lze předpokládat, že již několik staletí předtím zde žili zemědělci, řemeslníci, možná i obchodníci se solí.
Obec leží v malebném podhůří Šumavy, svým osobitým c...
První písemná zmínka o vesnici Hněvanov pochází z roku 1379. Nachází se asi 3 km na jihovýchod od Rožmitálu na Šumavě jehož je dnes částí. Na 24 adresách tu dnes žije 38 obyvatel. Katastrální území obce má rozlohu 13,8 km² a leží zde i obec Michnice.
...
V 16. stol. náležela polovina obce ke škvořetickému statku a polovina k Blatné. V roce 1701 byla polovina škvořetická přikoupena k blatenskému panství. Kaple na návsi je zasvěcena Panně Marii, nad obcí se vypíná lesnatý kopec Chocholka (535 m.n.m.), odkud je pěkný rozhled na Blatnou. Neméně r...
Asi 4 km jihovýchodně od Týna nad Vltavou byl tok řeky Vltavy přehrazen hrází Hněvkovické přehrady, která zde byla jako víceúčelové vodní dílo postavena v souvislosti s výstavbou Jaderné elektrárny Temelín. Hlavním cílem, který byl sledován výstavbou vodn&ia...
Hodětín je obec v Jižních Čechách, v srdci krásné krajiny, v jižním cípu okresu Tábor.
Roku 1888 bylo v č.p.8, zvaném U Martínků, nalezeno pohanské pohřebiště. Dá se tedy předpokládat, že toto území bylo obýváno již ve starověku. Jedna z prvních zmínek o Ho...
Ves Hodonice leží jihovýchodně od Bechyně na silnici, jež spojuje silnici Tábor a Týn n. Vlt. a jest od Bechyně 4,6 km vzdálena. Leží na rovině 419 m nad mořem, nemá mimo nepatrné strouhy, která se vlévá západně do Židovy strouhy, žádné větší a stálejší vody. Praho...
Asi 1,5 km na sever od Velešína je malá vesnice Holkov, část města Velešín v okrese Český Krumlov. První písemná zmínka o vesnici pochází z roku 1378 a leží v katastrálním území Prostřední Svince-Holkov o rozloze 1,63 km². Prochází tudy železničn...