Původně se ves nazývala Hlávecko. A to nejspíše proto, že přípona -sko se používala pro zaniklé a po čase obnovené osady. „Tvar Hlávecko se změnil na Hlavečník již ve 13. století, nejspíše v době, kdy ves držel Sezima z Hořepníka (Sezema d...
Místo, kde leží dnešní obec Hlavenec, bylo lidmi osídleno již v dávné minulosti. Dle archeologických nálezů - úlomky kostí a nádob (únětická kultura), zde bývalo sídlo již v době bronzové (~2000 let př. n. l.).
Obec Hlavenec se v historických písemných pram...
Obec Hlavice leží při okresní silnici Český Dub – Mnichovo Hradiště. Sousedí s okresem Mladá Boleslav a Česká Lípa. Krajinu kolem obce tvoří podhorní návrší, které je na severu ohraničené mírným zvýšením k Jelínce (502 m), na vý...
Hlávkův most je dvanáctý most přes Vltavu na území Prahy (počítáno po proudu řeky). Podnětem pro jeho stavbu bylo vybudování Ústředních jatek Pražské obce v Holešovicích (1890 - 94). Nad ostrovními pilíři spatříte přes 2,5 m vysoké reliéfy mužských torz, kte...
Plzeň tvoří významný železniční uzel, ve kterém se sbíhají trati ze šesti hlavních směrů: od Prahy, Chebu, Českých Budějovic, Domažlic, Železné Rudy a Žatce. Počátky železničního spojení Plzně se světem spadají do roku 1861, kdy byl postaven první úsek tzv. České západní dráhy z bavorského Brodu nad Lesy do Plzně - Skvrňan. Plzeňské hlavní nádraží je umístěno téměř ve středu města a 9 menších stan...
Hlavňov (německy Groß Labany) je vesnice, dnes část města Police nad Metují. Nachází se asi 3 km na severovýchod od Police nad Metují. Hlavňov je také název katastrálního území o rozloze 4,36 km2.
...
Pro využití volného času je v obci k dispozici další sportoviště. Dále bychom v obci našli knihovnu, kostel a hřbitov. Místní obyvatelé mohou využívat veřejný vodovod.
Vesnice Hlavňovice leží v průměrné výšce 687 metrů nad mořem. První zmínku o obci nalezneme v historických pramenech v roce 1428. Celková katastrání plocha obce je 2510 ha, z toho orná půda zabírá pouze osmnáct procent. Asi jedna t...
Obec Hlína leží severovýchodně od města Ivančice, na vrcholové části Hlínské vrchoviny v nadmořské výšce 451 m. Má 126 domů ve kterých žije 269 obyvatel. Obec Hlína je přístupná po silnici č. II/395 vedoucí z Neslovic do Dolních Kounic. Leží na trase pěších ...
První dochovaná zmínka o obci Hlince pochází z roku 1361. K tomuto datu ji vlastnil Oldřich z Hlohovic. Během husitských válek byla velká část rozvíjející se vsi zničena, po válce se pak Hlince musely z prožitých útrap pozvolna vzpamatovávat. Během 15. a 16. století byla ves rozdělena mezi několik světských feudálů, např. bratry Lažanské na Chříči, Markétu z Holovous nebo pány z Landštejna.
V prv...
Východně od Č. Budějovic v sousedství starého města Rudolfova leží přímo pod hřebenem Kněžského vrchu (Pfaffenbergu) stará ves, dnešní Hlincová Hora. V nejstarších dokladech nazývá se česky „Nícovou horou“ , německy Pfaffendorf. Už k roku 1398 je v Liber losungarum města Budějovic...
První písemná zmínka o obci Hlinka, německy Glemkau, je z roku 1267. tehdy se nazývala Glynik. Pramen z roku 1389 již uvádí název Hlinka. Obec dostala svůj název v souvislosti s místní těžbou hlíny. Hlinka byla součástí osoblažského panství olomouckých biskupů. Tvrz, která...
Hlinná (Hlinai, Hlinay)- 420 m n. m. - Obec v závěru údolí Tlučeňského potoka při úpatí vrchu Hradiště (545 m n. m.) je prvně zmiňována k roku 1337. Náležela pražskému arcibiskupství, záhy přechází výměnou do majetku roudnického augustiniánského kláštera. Později jsou části vsi jmenovány jako součást majetku příslušníků rodu Kamýckých ze Lstiboře. Dále ves zakupuje město Litoměřice. Po pobělohorsk...
První písemná zmínka z r. 1606. Na Müllerově mapě z l. 1714 - 1742 Hlinovou nezmiňuje, je zakreslena až na josefínské z r. 1782 - mohlo to být asi 6 - 8 budov. Další mapy obec opět nezmiňují, až Woerlova mapa z r. 1842.
1821 přešla doména Mostov na Podiviny,...