Nové Lublice leží v západní části Opavska na rozhraní Hornobenešovské vrchoviny a Červenohorské plošiny v nadmořské výšce přibližně 518 m n. m. pod 569 m n. m. vysokým Dvorským vrchem. Obec se rozprostírá na celkové ploše o rozloze 685 ha a žije zde přes dvě stě obyvatel.
První zmínka o Nových Lublicích pochází z roku 1588, kdy je uváděn kostel Nejsvětější Trojice. Název poukazuje na skutečnost, ...
První písemná zpráva o obci pochází z roku 1626. V té době byla obec ještě pouhou osadou jménem "Hutě", kterou tohoto roku tvořilo pouze 8 chýší a patřila k Železnému Újezdu, který byl založen v roce 1349. Jak sám název napovíd...
V roce 1960 došlo k připojení této sousední obce, která se stala místní částí Přítluk.
V době náboženské tolerance v 16. století se rozmohlo protestanství a usadili se tu i novokřtěnci. Z historie víme, že v místech starého mlýna, který příslušel k D...
Nové Sady, do r.1900 Novosady, něm.Neustift se 14 472(2005) obyvateli, od r.1919 městská část Olomouce je vzdálena asi 0,5 km jižně od centra města. Probíhá jí ulice vedoucí nedaleko Moravy, která několikrát mění název a po 2,5 km vás vyvede z města směrem na Tovačov. Nové Sady byly založeny v r.131...
Historie
Původní název obce byl Nebštych z německého Neustift, který značí nově vysazenou ves.V roce 1896 se obec jmenovala Novosady a od roku 1925 Nové Sady.První písemná zmínka o obci je z roku 1426.Osada Březina (název podle březového porostu) byla založena kolem roku 1765 jako dominikální...
Jména naší obce - Neuštift, Neostych, Nebštych, Nové Sady.
Jména povstala od německých osadníků v starých dobách zde obývajících. V starých záznamech v archivu v Brně jest jméno německého osadníka Körber. V roce 1630 již tato obec psána Nebštych...
Malá obec v údolí na Úsobrnském potoce, severně u Horního Štěpánova, asi 8 km od Konice. Na návsi stojí kaplička. Při potoce leží chatová oblast. Je spravována obcí Horní Štěpánov.
...
Dříve též Novosady, Nová Ves, Němštěch, Nebštych (něm. Neustift) je ves rozkládající se na návrší nad levým břehem Dyje. Výraznou dominantou vsi je kostelík, který je viditelný i z některých míst v Písečném. O Nových Sadech je první zmín...
Nejstarší zmínka o obci se datuje 13. února 1249, kdy král Václav I. Vyhotovil v Žatci dokument, kterým klášteru Waldsassen věnuje za škody utrpěné válkou tvrz Sedlo s honitbou, rybolovem a lesy. Jak dlouho zůstalo Sedlo v majetku kláštera Waldsassen, o tom chybí další zpr&aacut...
Bylo to někdy ve 4. nebo 5. století našeho letopočtu, kdy z rodiny vyvinul se rod, který si náš kraj zvolil za stálé obydlí, jež tu zůstal, zde zmohutněl a se zakořenil. Později tu postavil první dům, asi dvůr. Kdy to bylo, nemožno bezpečně odhadnout, ale asi v 9. nebo 10. století, kdy zakládány po způs...
Obec Nové Valteřice, dnes místní část Moravského Berouna, byly až do roku 1945 součástí Lichtenštejnského Panství Karlovec (Herrschaft Karlsberg). Lichtenštejnové jej získali koupí od hrabat Strattmann. V roce 1924 zde žilo 404 obyvatel, z toho 402 Němců a 2 Češi. Samostatná obec...
Součástí Mladče je od roku 1848 osada Nové Zámky, kde byla postavena klasicistní dvoupatrová budova Nových Zámků. S objektem zámku souvisí drobná empírová stavba Chrámu přátelství a empírový obelisk Komín v přírodním parku, který citlivě zapadá do okolní krajiny....
Dějiny obce jsou v počátečním období spojeny s tvrzí Mutěnice. První zpráva o zemanech z Mutínska je z roku 1324. Kdy vznikla tvrz Nepokojnice není přesně známo. Při dělení majetkuKřineckých z Ronova v roce 1519 dostal tvrz Nepokojnici s příslušenstvím Vil&eac...
Území pod horou Ralsko (696,1 m n.m.) se ve středověku vyvíjelo v závislosti na zeměpisné poloze, hospodářském zázemí a mocensko-politickém zabezpečení. Vrch obcházela stezka zvaná Záhvožďanská, spojující Prahu s Žitavou. Od Bezdězu směrem k starodávným Kuřivodům, ...
Jižní část obce Přemyslovice je zvaná Novosady. Vznikly r.1786 po parcelaci panského dvora a ovčírna. Původní jméno bylo Nové Sady. Když byly r.1794 prohlášeny za samostatnou ves, dostali pečetní razítko. Ve znaku měla paseku vyklučeného lesa. Na pravé straně strom a tři hranečníky(sády) a na levé dva domky. Na pozemcích Nových Sadů stojí větrný mlýn holandského typu. V r.1921 zde žilo 409 obyva...
O Novosedlicích se vyskytuje bájná zmínka již z roku 1126 v souvislosti s dvorcem Novosedským. Ves potom vznikala postupně na pravém břehu potoka Bystřice. V nejstarších záznamech je ovšem ves nazývána jako Bausandof či Bohosudov, německy Weiskirchlitz. Roku 1352 se o starém Bohosudovu, neboli dnešních Novosedlicích, píše jako o farní vsi. O starém kostele sv. Valentína se poprvé dozvídáme roku 1...
Už samo jméno obce, které zní německy Neusiedel, naznačuje, že se jedná o typickou kolonizační vesnici, založenou pravděpodobně v první púli 13. století. Poprvé se v písemných pramenech připomíná v roce 1276, kdy ji staroboleslavská kapitula předává dolnokounickému klá&sc...
Novosedly patřily patrně mezi tehdejší rýžovnické osady, neboť sejpy, vznikající z vyrýžovaného písku, sahají až k Novosedlům. U Novosedel byl nalezen poklad zlatých keltských mincí, tzv. duhovek.
Název obce je zřejmě odvozen od pojmenování Nová sídla, neb...
Ves byla založena v r. 1358. Obytné objekty jsou soustředěny okolo velké obdélníkové návsi, na které byla ve 2. pol. 19. století postavena kaple zasvěcená sv. Martinovi. Východně od Novosedel leží dvůr Víska, původně prastará ves Ostrov, raně feudálního původu, založena r. 1168. Na nevysok&ea...
Obec Novosedly nad Nežárkou (lidově Novosedla) je poprvé zaznamenána v roce 1359, kdy patřila k panství Strážskému. Tehdy již podle záznamů v knihách prvního arcibiskupa pražského Arnošta z Pardubic měla vlastního faráře Mikuláše, který zde právě v roce 1359 zemřel. Jméno...
Obec leží v severozápadní části okresu Beroun. Katastrální území obce tvoří hranici mezi okresy Beroun a Rakovník. Okrajem obce protéká Habrový potok, na němž vznikla kaskáda třech rybníků. Dva,Prostřední a Monstranský rybník, jsou na katastru a ve vlastnictví...
Obec Nový Jimramov je roztroušena na širokém území v údolí řeky Fryšávky a na přilehlých, zejména jižních stráních. Nachází se 18 km severovýchodně od Nového Města na Moravě. Obec vznikla v průběhu 17. a 18. století tzv. pozdní horskou kolonizac&iacut...
Nový Kostel byl založen v 17. století. Svůj název "Nový Kostel" získal zajímavým způsobem. V době reformace (17. století) bylo téměř všechno obyvatelstvo lutheránského vyznání. V jedné z obcí patřící pod správu Klinghartu (Křižovatky), žila jedna katolická r...
Ves Nový Kramolín leží 3,5 km jižně od Poběžovic a 11 km západně od Domažlic, v nadmořské výšce 462 metrů. Původní jméno obce – Gramatin, bylo zaznamenáno v roce 1654. Od roku 1854 se vesnice jmenuje Kramolín a současnou podobu získal název teprve roku 1886. Samotný vznik obce lze klást...
Nový Malín leží necelý jeden kilometr od okresního města Šumperka. Katastr obce o výměře 1.980 ha se nachází většinou v Šumperské kotlině a zalesněným výběžkem zasahuje až do kopců Hraběšické hornatiny ke Kamennému vrchu (952 m). Pod ním pramení potok, který teše do řeky Desná a podle něj se táhne obec, jejíž nadmořská výška je 340 metrů. Na západní okraj Nového Malína souvisle navazuje osada Plec...
Nový Oldřichov vznikl nedlouho po polovině 18. století na pozemcích, které původně patřily k Mistrovicím. Tato obec byla založena ve 14. století a již v 15. století u ní byl samostatný dvůr. Zde se vystřídalo několik majitelů, z nichž Siegmund z Weissenbachu si nechal krátce po roce 1598 postavit ve vsi zámeček. ...
Vznik obce Nový Ples je úzce spojený se vznikem nedaleké pevnosti Josefov na místě původní obce Ples. Císař Josef II dal r.1780 na soutoku řek Metuje,Úpy a Labe na vojensky strategicky důležitém místě vybudovat novou pevnost po ztrátě pevností v Kladsku. Ale už od 12.století se zde nacházela obec Pl...
Název dnešní obce Nového Poddvorova upomíná jméno zaniklého městečka Potvorova. Toto sídliště patřilo cisterciáckému klášteru velehradskému, jemuž papež Alexandr IV. v roce 1261 držení jeho potvrdil. Městečko mělo tvar podkovy, jako všechna stará slovanská...
Obec v jihozápadním cípu břeclavského okresu jižně od Novosedel obklopují na severu stepi se slanomilnou vegetací. Na Přerovském vrchu a na návrší Lange Wart v těsné blízkosti rakouské hranice se nacházejí pozoruhodné ukázky stepní vegetace s chráněnou teplomilnou ...