Mariánský sloup nechala postavit hraběnka Františka Eleonora rozená Podstatská, manželka Bernarda Ferdinanda z Žerotína. Kdy přesně byl sloup vztyčen, to nevíme, ale rozhodně to bylo před šestým červnem 1680 – to totiž její choť žádá o povolení stavby mariánské kaple v místn&iacu...
Mariánský sloup se sochou Panny Marie, stojící na želetavském náměstí, dal v roce 1715 postavit želetavský farář P. Leo pravděpodobně na památku morové rány v letech 1713–1715.
Socha Panny Marie v rozevlátém šatě se svatozáří a s rukama sepjatýma k modlitbě je um&i...
Výrazně pohledově situovaný barokní Mariánský sloup z pol. 18. století /rok1726/ představuje cenný doklad barokního regionálního sochařství a významně tak dotváří urbanistický charakter města Blatná. Sloup s korintskou hlavicí a se sochou P. Marie je umístěn na hodnotn&ea...
Mariánský sloup, který vyhotovil sochař Antonín Wagner, stojí na náměstí v Holanech. V letech 1815-1816 na něj byla provedena sbírka. Později v roce 1882 byl znovu po poškození obnoven a zároveň byla na vrchol dána socha Panny Marie.
...
Na kamenném stupni čtvercového půdorysu hranolový sokl stupňovitě ukončený. Na něm hranolový podstavec s rytým německým pamětním nápisem o fundátorech (místní rychtář a hrnčířský mistr), datujícím sloup do roku 1713, stojí hladký toskánský sloup nesou...
Mariánský sloup je umístěna na silničním ostrůvku před kostelem sv. Petra a Pavla. Sloup je vytesán ze žuly a pískovce a pochází z roku 1701. Na podstavci nese nápis. Stáří a okolnosti vzniku kašny nejsou známy. Na povinném Císařském otisku ani na Indikační skice stabiln&ia...
Pískovcový mariánský sloup z počátku 18. století je umístěn západmě od radnice na travnaté ploše náměstí. Základnu díla tvoří šestiboká podstava, která je přístupná po jednom schodě, téměř splývajícím s terénem. Je obehn&aa...
Morový sloup zasvěcený Panně Marii a ochráncům proti moru byl postaven roku 1726, sochy jsou dílem Štěpána Pagana. Sloup stojící na hlavním ivančickém náměstí je hodnotnou barokní památkou s nezastupitelnou funkcí v městské památkové zóně.
...
Mariánský sloup byl vystavěn roku 1702. Na podstavci stojí čtyři andělé, ve středu je 6-metrů vysoký sloup, ukončený korintskou hlavicí, na níž spočívá socha Panny Marie stojící na zeměkouli.
...
Hotel "Marie-Luisa" Vás přivita svým příjemným domácím prostředím. Nachází se v klidné části Prahy, pouhých 15 minut jízdy do centra města. Najdete zde 29 příjemně zařízených pokojů, vybavených vlastním sociálním zařízením (WC, sprcha), TV, SAT, telefonem. Pro chvíle odpočinku a relaxace jsou zde k dispozici sauna, solárium, bazén, tenisový kurt, krásná zahrada kolem hotelu, bar a restaurace. Res...
Mariin pramen objevíme padesát metrů před chatou Senebojkou (SE NE BOJ) severozápadně od Priessnitzových léčebných lázní. Z lesní cesty se k němu dostaneme po schodech.
Marien-Quelle nechal postavit v roce 1862 porýnský aristokrat Augustin von Niemann na počest Marie Buschové - Nipschové, ctihodné choti pruského velvyslance v Římě, která ho na Gräfenberku léčila. Co jihoněmeckého šlechtic...
V roce 1856 nechal na vrcholku hory, jako i další vyhlídkové altány v okolí, jako Vilemína vyhlídka a Rudolfův kámen, postavit Ferdinand Bonaventura, 7. kníže Kinský chatku, která sloužila jako pozorovatelna protipožárním hlídkám. V devatenáctém století tak&e...
Čisté prostředí poloostrova písčitého průzračného jezera Mělice láká na perfektní dovolenou. V Marin kempu máte možnost vyzkoušet si vodní lyžování, jízdu na kruhu nebo banánu či wakeboard. Ubytování nabízíme v kempu, ubytovně nebo pro náročnější v zařízených nových pokojích s vlastními sociálkami a společnou kuchyňkou.Pokoje v klubu jsou k dispozici 2, 3 a 5-ti lůžkové. V autokempu točíme pivo Ga...
Obec (německý název Margarethen) se rozkládá na vyvýšenině severovýchodně od Písečného. Vznikla až roku 1786 rozdělením dvoru, který patřil k hobezskému panství (Staré Hobzí). Historické prameny k obci mnoho informací neposkytují. Zajímavostí však je,...
Markoušovice, malá víska pod hřebenem Jestřebích hor, vzdálená 4 km severozápadně od Velkých Svatoňovic.
Obec pod Jestřebími horami (498 m n.m.), připomínaná roku 1542. Od roku 1976 součást Velkých Svatoňovic. Historický vývoj byl byl rozdílný - zatímco Velké Svatoňovice byly vždy českou obcí, Markoušovice byly od 14. století osídlovány Němci a podpisem dokumentu v roce 1939 připojeny v Německu. ...
Zalesněný vrchol geomorfologicky spadající pod Hanušovickou vrchovinu náležící do Jesenické oblasti. Na vrcholu kniha KČT. Přístup z Brníčka, Lesnice, Kolšova a od Postřelmova....
Název Markvartice je pravděpodobně odvozen od Markvarta z Pořešína. Markvartice se v písemných pramenech uvádí jako Margwaticz, Margaurtycz nebo Markwarticze. První písemná zmínka pochází z r. 1337. V r. 1389 přešla do vlastnictví pánů z&nbs...
Keltské a germánské kmeny
V posledních stoletích před začátkem křesťanské éry byly úrodnější části našich zemí obývány Kelty, kteří však do severních Čech (s výjimkou kaňonu Labe) přímo nezasáhli. V posledním století př.n.l. pron...
Obec leží v Královéhradeckém kraji v okrese Jičín, geograficky je začleněna do Jičínské pahorkatiny v nadmořské výšce okolo 360 m. n. m . Nachází se 5 km jižně od spojnice nejbližších větších měst Mladá Boleslav a Jičín. Správní celek o...
První písemná zmínka o obci Markvartice pochází již z roku 1257, kdy zde sídlil šlechtický rod Markvartů a právě k tomuto rodu se váže i dnešní název obce Markvartice. V současné době žije v obci Markvartice více jak 200 obyvatel a obec má 92 popisných čísel. V let...
Obec Markvartice u Třebíče je obec starobylá. Byla založena ve 13. století při kolonizaci kraje rodem Heralticů z Heraltic. První písemná zmínka v Zemských deskách je z roku 1371. Patronem a opatrovatelem je Sv. Jan Křtitel, který bdí nad občany a celou obcí Markvartic.
Obec Markvartice leží na ...
První písemná zpráva o obci z roku 1377 sděluje, že Markvartovice držel jistý Rosat, lesník opavských knížat Hanuš a Mikuláše. V následujícím století zde sídlil slavný rytířský rod Bzenců, který se podle vsi tituloval "z Markvartovic". K Markvartovicí...
Márnice v pseudobarokním stylu stojí severně od kostela sv. Marie Magdaleny. Byla vystavěna v letech 1831 – 32 a původně byla zapojená do ohradní zdi. Je to půlkruhová stavba s barokní klenební kopulí a kulové klenby. Na podélných stranách stavby jsou umístěna segmentová oké...