Obec vznikla při tvrzi, která zde měla existovat již v roce 1249. Měli tu sídlit vladykové z Braškova, kteří se také někdy psali z Kyšic. První písemná zmínka pochází z roku 1316, kdy je připomínán Diviš z Kyšic, který toho roku prodal obec Drahelčice. Po pánech z Braškova a na Kyšicích přešla tvrz s příslušenstvím drženou od poloviny 13.století do začátku 15.století prodejem na rod pánů Kladenský...
Kyšice dostaly název od osobního jména Kych - Kýcha - Kyša, podobně jako Dýšina, Dýcha - Dýša. Nejstarší zpráva o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze 3 lánů v Kyšicích, a to p...
Obec leží 3 km severně od Roudnice n.L. V části Hamráček, využívané rekreačně, s nádherným pohledem na Podřipsko, často pobýval nár.umělec Miloš Václav Kratochvíl (1904), spisovatel historických románů.
Název obce Kyškovice se odvozuje od tvrze „Kyškov“, která stála na místě dněšní Obory. Druhá verze uvádí, že název vznikl od rybáře, který pojídal tzv. kyšku (kysané mléko). Tato polabská obec je ...
Zaniklý hrádek na východním ostrožně protáhlého kopce západně od Letohradu. Nevelký hrad byl opevněn s vyjímkou jižní strany, která tvoří příkrý sráz valy a příkopy na severozápadě zdvojeným. Historické zprávy o hrádku mlčí.
Hrad není v písemných pramenech přímo uváděn, jeho existence je doložena jen nepřímo jmény majitelů užívajících podle hradu přídomku z Kyšperka. Prvním jeho písemně doloženým...
Zříceniny hradu, založeného zřejmě (podobně jako nedaleký Střekov či Kamýk) z iniciativy Jana Lucemburského, poblíž Krupky. Připomínán prvně r. 1319, stal se majetkem pražských biskupů, později arcibiskupů; významně přestavěn za Jana z Jenštejna. Od r. 1415 šlechtický majetek, obléhán husity v letech 1428 a 1433, ve druhém případě dobyt; nákladněji udržován ještě na poč. 16. stol., ve 20. letech 1...
Obec Kytín byla vysazena roku 1321 Štěpánem z Tetína v blízkosti tzv. Zlaté stezky. Ves byla záhy povýšena na městečko a roku 1344 se stává královským majetkem. V roce 1357 se Kytín stal součástí karlštejnského panství. Nejstarší osady náležej&...
Rekreační obe Kytlice se sklářskou tradicí, ležící na horním toku říčky Kamenice, vznikla spojením tří starších obcí. Její území bylo původně říčkou rozděleno na dvě části, z nichž severní náležela k panství českokamenickému a jižní ke sloupskému. Dolní Falknov vznikl na českokamenickém břehu, kde původně stála jen panská lesovna. V roce 1668 zde Hans Grohmann vystavěl hospodu, kolem níž později v...
Přesné datum založení Křeče není známo. Vzhledem k pozůstatkům románské rotundy dochovaným v kostele sv. Jakuba Většího lze usuzovat, že území dnešní Křeče bylo osídleno již ve 12. století. Původ jména Křeč také není zcela jasný. Dle jednoho pramene "jméno osady je patrně od staroslovanského krk, což znamená pařez, tedy místo, kde byly vykáceny stromy, aby mohlo být zbudováno obydlí" (Schäferová,...
Křečhoř - tvoří ji samostatná sídla: Křečhoř, Bříštví, Kamhájek a Kutlíře. Vše je součástí příměstského osídlení Kolína, kde mají občané této obce k dispozici většinu služeb. Křečhoř se nachází západně od Kolína, v blízkosti silnice 1/12. Nejstarší písemná zmínka je z roku 1295. Jádro obce tvoří rozsáhlé zemědělské usedlosti, hlavní osu spojnice náves - kostel. Ten byl původně gotický z konce 13....
V Křečovicích stávalo sídlo rytířů Křečovických z Křečovic, ti byli zakladateli zdejšího kostela jenž se ropku 1350 mezi farními v děkanátu Vltavském uvádí. Nejstarší z nich jmenoval se Jarohněv Vejhák z Křečovic. Tento nazýval se též Jarohněv Vejhák z Kúta a na Kř...
Pět km severovýchodně od Uhl.Janovic se rozkládá po obou stranách silnice ves Křečovice. Hlavní živností zdejších obyvatel bylo zemědělství. Některé rody tu žijí třista i čtyřista let. První záznamy jsou z r. 1386, kdy zde měl majetek Mareš z Křečovic, 1399 Matyáš z Křečovic. Koncem 15. stol. je zde uváděno sídlo vladycké rodiny Růdů z Křečovic. Zmínka o tvrzi je v r. 1542, náleží Pavlu Růdovi z K...
Část Křelov leží asi 4,5 km na severozápad od města Olomouce na křižovatce staré státní silnice směřující z Olomouce do Litovle s okresní silnicí jdoucí z Horky do Topolan a Hněvotína. Křelov se rozkládá na mírném sprašovém návrší v průměrné výšce 254 m nad mořem a proto je z daleka viditelný. Část Břuchotín leží v blízkém sousedství Křelova, přibližně 7 km severozápadně od Olomouce, poblíž silnic...
Obec Křelovice leží na křižovatce silnic Praha - Pelhřimov a Tábor - Havlíčkův Brod. Rozkládá se na jižním svahu pahorku zvaném "Písek", vysokém 540 m. Vesnice je vzdálena necelý jeden kilometr od levého břehu řeky Trnávky. Sever- ně od Křelovic, asi čtvrt hodiny chůze se nalézá osada Jiřičky a tímtéž směrem a zhruba ve stejné vzdálenosti leží další osada Čihovice. Směrem severovýchod-ním dojdeme,...
Kaple Panny Marie na návsi v Křemačově pochází z 1.poloviny 19.století, stejně tak jako kříž, který stojí před kaplí.Kaple je majetkem města Mohelnice a patří mezi drobné architektonické památky regionu Mohelnicka....
Jižně 1,5 km od Konice při říčce Romži, leží obec Křemenec.
Jméno je odvozeno z pojmenování kamenítého pole - křemena. Poprve se uvádí v písemných záznamech r.1351 zmínka o vsi Krzemenecz, jako součástí konického panství. Ve znaku míval vždy běžícího koně. v obci je malá kaplička. severní část obce tvoří bývalá ves Veselá.
Obec je spravována městem Konice....
Vývoj názvu obce:
1266 Zmilenburch 1281 Zmilenberg 1364 Krzemz 1369 Krzemsa 1385 Krzemze 1447 Křemže
Historie obce:
První písemná zmínka o Křemži je z roku 1263, kdy patříla Dubenským z Chlumu. V roce 1318 se páni Dubenští rozdělili na dvě větve: chlumskou a křemežskou a ...
Historický vývoj jména obce Křenek
Křenek (lid. ten Křenek, v Křenku, do Křenku, křeneckej) 1337 bona in Hlawen et Crzemk (-nik) 1384 navigium prope Krzenik 1436 cís. Zikmund zapisuje Spomyšl, Kramolsko, Chřeník křížovníkům z M. Strany 1480 král Vladislav zapisuje ves Chřeník 1654 Chrženík 1682 14. října poprv&e...
V obci Křenice (dříve Kšenice) stávala tvrz snad již ve 13. století. Do dnes zachovaná tvrz je pravděpodobně novější z poloviny 16. stol. Najdete ji v areálu dnešního zemědělského podniku při západním okraji obce.Dnešní tvrz si zachovala pouze obvodové zdivo na ploše přibližně 3...
Archeologické nálezy v obci a jejím blízkém okolí prokázaly pobyt lidí již v období kolem 6. století př.n.l. Též v následujících stoletích zde je pohyb osob prokazatelný, neboť některé nálezy pocházejí až z 1. století př.n.l. Prvním znám...
Barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1729 je zřejmě dílem Santiniho. Najdeme ho přímo na návsi. Malby v interiérech vytvořil J. K. Handke a v interiéru se nachází gotická madona z 15. století....
Křenov je nevelká obec na Moravskotřebovsku, kde žije o něco málo více než 400 lidí. Přesto je zde několik velice zajímavých památek. Barokní kostel sv. Jana Křtitele z roku 1729 a zřejmě je dílem Santiniho. Malby v interiérech vytvořil J. K. Handke a v interiéru se nachází gotická madona z 15. století. Blízká fara je rovněž barokní. Raně barokní kaple sv. Izidora se nachází na hřbitově. Okolí hřb...
Křenovice leží v rovině na pravém břehu řeky Hané 4 km jihozápadně od Kojetína na silnici z Kroměříže do Vyškova. V obci nikde není starobylý hanácký grunt nebo žudr či besednice. Všechno má jednoduchou účelnost, značící ale i jistou zámožnost obyvatelstva. Od roku 1976 byly Kře...