Kyšice (obec) [8521]

Kyšice dostaly název od osobního jména Kych - Kýcha - Kyša, podobně jako Dýšina, Dýcha - Dýša. Nejstarší zpráva o Kyšicích je z roku 1336, kdy upsal plzeňský měštěnín Pavel řádu františkánů plat ze 3 lánů v Kyšicích, a to po 72 groších z lánu a dáván byl i u příštích majitelů. Roku 1379 držel jednu část Jindřich z Pístova a druhá patřila ke Smědčicům. Roku 1381 se připomíná Petr z Kyšic a roku 1389 držitelé zemanského dvorce bratři Petr a Oldřich. Na rozhraní 14. století vzniká poplatnost tří dvorů ke kostelu sv. Petra a Pavla pod hradem Řebříkem u Zbiroha, který patřil královské komoře a tato odevzdala hrad zástavním právem Petru Praseti z Chrástu. Tento poddané zle tiskl, až byli voláni i před útrpné právo na hrad Zbiroh. V Ottově naučném slovníku se připomíná ves Kyšice pustá a tak je domněnka, že prvé Kyšice stály, kde se dodnes říká ve starých Kyšicích (snad u Nouzova) a teprve v 15. století se postavily nynější Kyšice. Před 400 lety se těžila u Kyšic železná ruda a tavila se v Klabavě a Rokycanech. Ve 30leté válce doly zanikly a těžba byla obnovena roku 1662, nákladem V. Šírera, hraběte Vratislava z Mitrovic na Mirošově a panství zbirožském. Kyšická ruda byla dobrá, že týdně vynášela 100 centrů surového železa a to dalo podnět obci plzeňské, která těžbu rozšířila a stavěla hutě v Horomyslicích. Zisk dolů tehdy činil 10 000 zlatých. Pracovalo se tu ještě na údržbě před první světovou válkou, kdy byly doly uzavřeny. Roku 1669 žádá rychtář a celá obec kyšická, aby jim bylo dopřáno forování rudy, nikoli cizozemským a v jejich prospěch bylo také vyhověno. V mohylách u Kyšic na poli Randovském byl nalezen roku 1694 zlatý kotouč a vyoráno 28 těžkých dukátů.