Území dnešní Karolinky patřilo již od prvních známých písemných zmínek ke vsetínskému panství. Na počátku 16. století byla nejvýchodnějším sídlem panství ves Hovězí. Poměrně rozsáhlý prostor mezi Hovězím a hranicí Moravy, t...
Symbolem Karolinky se stala vodní nádrž Stanovnice, která byla vystavena v letech 1977 až 1986 na řece/potoku Stanovnice. Má plochu 50 ha a pojme 7,5 mil. m3 vody. Hráz je kamenitá sypaná se středním hlíněným těsněním. Nádrž zásobuje pitnou vodou téměř celé Vsetínsko a z části i Zlínsko.
Technické údaje:
Výška hráze: 38,2m
Délka hráze: 391m
Objem nádže: 7 571 m3
Zatopená plocha: 50,5 ha
Ma...
V lese na východním okraji obce Kartuziánský klášter na návrší mezi údolím, vedoucím z Dolan k osadě Novosady a lesní cestou. Na skalnatém ostrohu s příkrým srázem byl v roce 1389 založen klášter, který byl po obsazení husity v roce 1425 olomouckými měšťany z bezpečnostních důvodů v roce 1437 zbořen. Nacházejí se zde zbytky opevnění a sklepení, základy klášterního kostela Panny Marie, kaple a mniš...
VÍTÁ VÁS KARVINÁ - město na severním okraji předhůří Beskyd, ležící v údolí řeky Olše a nacházející se 18 km východně od Ostravy. Část severní hranice Karviné tvoří současně hranici s Polskem. I když se to nezdá, má toto město bohatou historii. Již v minulosti význam města předurčovala jeho strategicky výhodná poloha na obchodní cestě z Uher do Pobaltí, která z něho učinila obchodní, hospodářské a...
Západně 2,5 km od Čestína leží po obou stranách okresní silnice osada Kasanice. Opodál Kasanic západně teče Losinský potok, nesoucí své vody pod Kácov do řeky Sázavy. K osadě Kasanice se počítají také Žichovice - dvůr s lihovarem a samota Na Pile. Dominantou údolí u Kasanic jsou nesporně dva mlýny - Kasanický a Petrovický.
Prvním známým majitelem byl Beneš z Kasanic, který předal ves roce 1481 On...
V latinských textech o Kasejovicích jsou názvy obce Kaseowicz,Kassieyouicz, Cassiehouicz, Kassiegiowicz, v německých Kafsegowitz, Kasejowitz Obec Kasejovice se nachází v oblasti mezi brdským pohořím a Šumavou na poloviční cestě mezi Nepomukem a Blatnou v nadmořské výšce 548 m. Kasejovice patřily odpradávna k zlatonosné oblasti. Zlato se zde získávalo dolováním a rýžováním., z něhož se zachovaly ...
Kašenec je vesnice, dnes část města Miroslav. Nachází se asi 3 km na jih od města Miroslav. Prochází zde silnice I/53. a je zde evidováno 54 adres ve kterých trvale žije 191 obyvatel.
...
Uprostřed čestného nádvoří zámku je zapuštěna v půdoryse kruhová nádrž kašny, obehnaná středně vysokou kamenou obrubou, na vnějším plášti obíhají kvadrilobní pole. Středem kašny prostupuje pilířek, ve vrcholu opatřen mísovitou nádržkou.
...
Kašna před kostelem patří do souboru tří kamenných žulových kašen. Dvě jsou situované na náměstí, třetí se nachází mimo vlastní prostor náměstí u školy. Menší žulová kamenná kašna je z r. 1871 a nachází se ve spodní části n...
Kamenná kašna je patrně z 18. století. Kašna byla v roce 1776 přenesena z hradu Dobronice. Kašna je cenným dokladem barokní drobné architektury a je situována uprostřed prostorného náměstí.
Kamenná kašna je situována uprostřed prostorného náměstí v trojúheln&eacut...
Kamenná kašna ze 17. století. Jedna z řetězce kašen vybudovaných v městečku pro zásobování vodou. Má urbanistickou cenu jako doklad umístění na křižovatce frekventovaných cest a místě vzniku spodní městské čtvrti Chýnova. Její ztvárnění není již jen technick...
Kašna je situována v horní části protáhlého náměstí, završuje alej malokorunných jírovců. Čtyřboká žulová nádrž s okosenými hranami na dvou žulových stupních (schodech), které jsou spojovány železnými kramlemi. Plný parapet členěný vpadlý...
U kašny stávaly v minulosti váhy s košem a máchadlo pro nepoctivé pekaře, pranýř s kruhem pro nevěstky a zloděje a kláda pro neposlušné a výtržníky....
Zdrojem pitné vody pro obyvatele Doubravníka byla mramorová kašna, která stála původně na horním konci náměstí a voda do ní byla přiváděna z Koktové studýnky. Tu již na náměstí nenajdete.
Nová kašna byla postavená z cihel, a snad právě proto roku 1879 dosloužila.
...
Kašna stojí uprostřed náměstí v parku a je napájena z umělého potoka. Na její východní straně je vytesán letopočet 1676 a rožmberská pětilistá růže. A přitom víme, že poslední Rožmberk zemřel již v roce 1611 a Frymburk s celým panstvím věnovali již v roce 1600 svému synovci Janu...
Kamenná kašna se sochou Tritóna, držícího na hlavě velkou kamennou mísu s delfínem. Byla vytvořena kolem roku 1740. Autorství se přisuzuje jihlavskému sochaři J.V. Prchalovi.
...
Polygonální pískovcová kašna, datovaná do roku 1848, je sepnutá po obvodu ocelovým pásem (novodobý). vrchní plocha ohrazení kryta dřevěným obložením (též novodobé). Uprostřed čtverhranný pískovcový fundament rozm. cca 1,2 x 1,2 x 1,5 metru, zakončený v korun...
Pozdně barokní kamenná kašna s figurální sochařskou výzdobou tvoří důležitou kompoziční složku hlavního náměstí. Uprostřed šestiboké nádrže ukončené profilovanou obrubou stojí na hranolovém soklu dvojice skulptur představující sv. Alžbětu a sv. Kateřinu.
...
Raně barokní kašna na malém náměstí reprezentuje kvalitní kamenickou práci z roku 1688. Osmiboká nádrž s prostým parapetem je doplněna středovým pilířem vynášejícím mísovitou vázu s lasturovou profilací a čtyřmi maskarony plivajícími vodu.
...
Kašna na velkém náměstí reprezentuje kvalitní kamenickou práci z poloviny 19. století. Kruhová nádrž s profilovanou soklovou a parapetní částí je doplněna středovým pilířem vynášejícím mohutnou reliéfně zdobenou vázu z roku 1996.
...