Kamenný hraniční pylon označující průběh historické moravsko-české hranice byl postavený na příkaz Marie Terezie v roce 1750. Reliéfně zdobený vysoký čtyřboký jehlan spočívající na hranolovém soklu s vyloženou římsou je situovaný na v ul. Heroltická. Dí...
Kamenný hraniční pylon označující průběh historické moravsko-české hranice byl vztyčený v roce 1750 v rámci zaměřování Tereziánského katastru. Čtyřboký jehlan umístěný na hranolovém soklu s reliéfy zemských znaků je situovaný na ulici Jiřího z Poděbrad.
...
Kamenný hraniční pylon označující průběh historické moravsko-české hranice je dílem polenského sochaře V. V. Morávka z r. 1750. Reliéfně zdobený čtyřboký jehlan vyrůstající z hranolového soklu je situovaný na oploceném zahradním pozemku v ulici U Skály.
...
Hraniční kámen je jednou z posledních soch či sousoší od Michala Olšiaka. Toto sousoší má symbolizovat hranici Čech a Moravy. Socha orlice z betonu nás vítá vjezdem na Moravu a socha lvice při vjíždění do Čech. Uprostřed nich se nachází pískovcový hraniční ká...
Jeden ze čtyř hraničních barokních sloupů zachovaných v okolí Police nad Metují, v místě vymezující hranici benediktinského panství. Jako takový je tento hraniční sloup jednou z mála dochovaných památek tohoto druhu.
Na jednom stupni se zvedá 70 cm vysoký podstavec s jedn...
Město Albrechtice se stalo v prosinci roku 2006 majitelem ocelových příhradových věží postavených v roce 1980 za účelem bezdrátového přenosu telefonního signálu mezi Krnovem, Městem Albrechticemi a Osoblahou. Rozhledna Hraniční vrchVěže se od roku 1999 nevyužívaly a bylo rozhodnuto o jejich demolici. Po něk...
Nachází se na východním okraji Hlohoveckého rybníku severně od obce Hlohovec v Lednicko-valtickém areálu. Tato empírová stavba byla postavena podle projektu J. Kornhäusela v letech 1826 - 1827. Vzhledem k podmáčenému terénu musela být budova zámečku postavena na pilotech a roštech. Své jméno má podle umístění na dřívější hranici mezi Markrabstvím Moravským a Vévodstvím Rakouským. Hranice, kterou i...
ať už peklo bylo nebo nebylo...
U nás ho najdete.Najdete - Peklo skutečné, pohádkové a Satanovu hvězdárnu. Pohrajete si s bouřkostrojem, kolem smůly, ďáblovou palicí a dalšími vychytávkami.Ve zvláštní expozici najdeteĎáblovu bibli a lebku neandrtálského čerta
Hravé peklo vzn...
Bývalá hráz rybniční soustavy. Rybníky zde vznikaly od 16. století podobně jako třeba v jižních Čechách, protože to v té době byl poměrně výnosný předmět podnikání. Velké rybníky se tehdy táhly od Bohutína až k Zábřehu, dnes z nich zbyly pouze rybník v Sudkově a Oborník v Zábřeze. Většina rybníků v oblasti zanikla během pozemkové reformy v 19. století, zdejší krajina je přece jen vhodnější ke klas...
Jedná o bývalou hráz rybniční soustavy v této části severozápadní Moravy. Rybníky zde vznikaly od 16. století podobně jako třeba v jižních Čechách, protože to v té době byl poměrně výnosný předmět podnikání. Velké rybníky se tehdy táhly od Bohutína až k Zábřehu, dnes z nich zbyly pouze rybník v Sudkově a Oborník v Zábřeze. V oblasti Nového Dvora kdysi stála ves Závořice a právě ta byla zatopena ry...
Obec Hrazany se rozkládá v nejsevernější části jihočeského kraje. Skládá se ze čtyř částí Hrazany, Hrazánky, Dobrošov a Klisinec. Původ obce Hrazanské , kterou v minulosti tvořily osady Hrazany, Hrazánky, Dobrošov, Mašov a Kojetín sahá až do 10. a zcela určitě do 11....
První písemná zmínka o obci Hrdibořice se datuje rokem 1254 a v letošním roce obec oslaví výročí 750 let. Obec má 240 obyvatel a rozlohu katastru 379 ha. Od roku 1991, kdy příjem obce činil 160 tis. Kč a s postupným nárůstem až na 1500 tis. Kč v letošním roce, byl obecní majetek navýšen o téměř 30 milionů Kč. Obec je napojena na společný vodovod a zdroj pitné vody se nachází v katastru obce. V roc...
Při obci Hrdibořice leží rašelinové mokřady a rybníky. Vznikly zatopením těžebních míst po těžbě slatiny, která se prováděla v l. 1938-63. Slatina vznikla rozkladem rostlinného materiálu ve vodě bez přístupu vzduchu. Vrstvy slatiny zde dosahují 4 až 6 m. Hlavní vodní plochou je tzv. Raška a vedlejší Husák (v minulosti zde byla farma drůbeže). Severně mimo PP jsou další dvě větší vodní plochy.
Pro...
Na území obce je doloženo pravěké osídlení z doby knovízské kultury. První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1350, kdy budějovický farář prodával nedaleký dvůr „směrem k Hrdějovicím“ (versus Herdawicz). Název pochází zřejmě podle osoby H...
Malé univerzitní muzeum je součástí Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Stálá expozice představuje témata evoluce člověka a jeho příbuzných, vývoje jedince (ontogeneze), lidské variability a také patologie a smrti. Po desítky let je návštěva muzea součást&i...
První písemná zmínka o obci je z roku 1316. V obci je dochována zvonice z roku 1745. Samostatnou obcí je Hrdlív od roku 1906, do té doby patřil k sousedním Třebichovicím.
Jméno obce pochází pravděpodobně od mužského osobního jména Hrdleje – Hrleje. O vzniku jména se však vypráví pověst, podle které mezi Smečnem a Hrdlívem, v lese zvaném Šibenice stávalo panské smečenské popraviště, kde odsouzenci...