První zmínka o obci pochází z r. 1364, kdy osada patřila k panství Osovskému. Žije zde 145 trvale bydlících obyvatel a několik chalup je rekreačních. Na návsi je památník obětem 1. světové války a kaplička. Spolu tvoří významný doplněk celkového obrazu vesnice. V bl...
Leží ve vzdálenosti 7 km jižním směrem od Prachatic. Nejstarší písemná zpráva se zachovala z roku 1393 ve formě Schriferstift. Tento první název se postupně měnil – v roce 1395 Scinerstift, Schreynerslag. Kolem roku 1440 se poprvé objevuje české oz...
Nejstarší zmínky o vsi pocházejí již z roku 999 spolu se založením ostrovského kláštera v Davli. Zdejší archeologické nálezy však dokazují osídlení starší, a to již v dobách ranného osidlování Čech. Jihovýchodně od obce se nachází místo ve tvaru pravidelného obdélníku, obklopené po celé své hranici pravidelným kamenným valem. Jedná se o kultovní keltské místo - chrám. Byly zde objeveny keltské hro...
První písemná zmínka o Skřipovu je doložena datem 24. listopadu 1271, kdy manifestem vratislavským daroval král Přemysl Otakar II. městu Opavě 40 lánů tzv. markrabského lesa v okolí Skřipova. Tento dar potvrdil městu i svým majestátem z 22. dubna 1277 vydaným v Brně.
My Otakar, z milosti boží král český, chceme, aby se tímto privilegiem stalo známo všem lidem, současným i budoucím, že ve snaze, a...
Ves Skřípov byla stará slovanská osada, která vznikla za husitských válek.Poprvé se s jejím názvem setkáváme v roce 1553, kdy se mluví o zpustlé osadě Skřípovsko. Původ názvu obce je dost nejasný. Wachtl – znamená v němčině křepelku. Pozemky Skřípova náležely premonstrátům kláštera v Malém Hradisku, kteří Skřípov obsadili s německými kolonisty, které přivedli i do okolních vesnic. Nově osídlená ve...
Bývalá obec Skřivánkov je dnes východní částí obce Malé Hradisko, s kterou je stavebně propojena. Vznikla v roce 1786 na pozemcích zrušeného panského dvora. Pojmenována byla po obročím Janu Nepomukovi Skřivánkovi....
Území obce Skřivany bylo osídleno již v pravěku. Z mladší doby kamenné pochází nález kulturních jam se střepinami keramiky, primitivními nástroji a zbytky dřevěného uhlí. V roce 1909 byly v místním písníku nalezeny čtyři kostry skrčenců ve společném hrobě vybaveném keramikou, kamennou sekerkou a bronzovou náušnicí ze starší doby bronzové. Nálezy jsou umístěny v muzeu v Novém Bydžově. První jednoz...
První písemné zprávy o obci pocházejí z druhé poloviny 14. století. Archeologické vykopávky však ukazují, že zde žili lidé už v době bronzové. V roce 1419 se na hoře Tábor u Nemějic sešlo asi 42.000 příznivců husitů v rámci tzv. poutí na hory. V obci žije v současné době 341 obyvatel, průměrný věk obyvatel je 43,4 let. K obci Slabčice patří ještě další místní části, a to Písecká Smoleč, Nemějice...
První zpráva o obci je z roku 1359, kdy je jmenován zdejší mlýn, který tehdy patřil k Řepici. Původní název osady byl Dvořec. Podle A. Sedláčka tvrz zde postavil patrně před rokem 1372 Předota z Řepice, když se oddělil od svých bratří. K roku 1409 je uváděn...
Obec Šlapanice, zdánlivě tichá a bezvýznamná vesnička se nachází na samém severním kraji Slánska. Sousedí s obcemi Jarpice, Poštovice a Zlonice. Rozkládá se na obou březích Vranského potoka, který protéká středem obce a ústí do Šlapanické...
Obec Slapsko leží v severní části okresu Tábor a rozprostírá se na ploše o celkové rozloze 909 ha v nadmořské výšce kolem 465 m n. m.Obec Slapsko se skládá ze sedmi vesnic: Javor, Leština, Moraveč, Slapsko, Slupy, Vitanovice a Zahrádka.První zmínka o Slapsku je z roku 1405, kdy ...
První písemná zmínka o obci Slapy je z roku 1495, kdy Petr z Rožmberka odprodal obec Vítovi ze Rzavého a obec Slapy příslušela k Dobronicům. Po zrušení roboty patřila obec k politické obci Dražičkám až do r. 1889. Tohoto roku se stala obec Slapy politickou obcí s osadou Lhotkou Hnojnou (dříve ...
Obec Slapy leží 33 km jižně od Prahy, rozkládá se v nadmořské výšce asi 350 m a je vzdálena 3 km od Vltavy. Slapy leží doslova nad Vltavou, i když dnes již ne tak vysoko, jako tomu bylo před postavením Slapské přehrady. Celá oblast Slap je součástí Středočeské pahorkatiny.Nejstarš&i...
Obec Slatina se nachází na rozhrání kraje Pardubického a Jihomoravského (50 km severně od Brna). Rozprostírá se v Českomoravském mezihoří v nadmořské výšce 420 m. Ráz krajiny je předurčený pro milovníky zvlněné a zalesněné krajiny. Obec se vyznačuje vzájemnou soudržností mezi občany.Je součástí svazku obcí Moravskotřebovska a Jevíčska (MTJ).
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského...
Malebná obec Slatina připomíná vísky z obrázků Josefa Lady s rybníčkem a nad ním se tyčícím kostelíkem. Leží v severovýchodní části okresu Kladno v mírném podlouhlém údolí směřujícím západ - východ. Ná...
Ves Slatina u Horažďovic, dříve uváděno u Lnář, byla založena v polovině 12. století, kolem roku 1150. Patří spolu s několika dalšími vsi mezi nejstarší v okolí. Např. ves na Hradišti - dříve Na Gradišti, ves Pole - dříve Na poli, ves Záboří, Bratronice, Slivonice, Pačejov aj. Okol&iac...
Slatina se nachází v jihozápadní části okresu Litoměřice, na východním úpatí zříceniny hradu Hazmburk. Samotná obec leží na pomezí široké nivy Podsednického potoka a nivy Rosovky. Celý katastr obce, jehož výměra činí 694 ha, leží v rozmezí od 175m do ...
Obec Slatina (oficiální název) náleží k nejstarším českým vsím na území někdejšího Opavského kraje. Její vznik spadá do období vnitřní slovanské kolonizace na sklonku 12. a počátku 13. století. První písemná zp...
Podle historických pramenů je obec Slatina slovanského původu. Svědčí o tom její jméno, které zůstalo nedotčeno i přes její pozdější germanizaci. Podle záznamů v nejstarších kronikách patřila Slatina ve 12. a 13. století za vlády Přemyslovců k biskupství olomouckému, v 15. století k panství moravskotřebovskému. Vedla tudy stará obchodní cesta z Brna přes Vanovice, Letovice, Červenou a Slatinu do M...
Nejstarší stopy lidského osídlení jsou na území Slatiny doloženy několika archeologickými nálezy. První písemné prameny ze 12. století dokládají, že v těsném sousedství končila oblast držená klášterem premonstrátů z Litomyšle. Slatina lež&iacut...
Slatina nad Úpou patřila vždy mezi větší zemědělské obce v severozápadní části náchodského okresu. Vesnice je umístěna v kotlině asi 2 km dlouhé, se spádem k zalesněnému údolí, jímž protéká řeka Úpa. Nadmořskou výško...
Jméno Slatina pochází od kyselých močálovitých pozemků, čili "slatin", které se zde nalézaly hlavně v dřívějších dobách. Tento výklad původu obce je asi pravděpodobnější než druhá verze, která říká, že je jméno Slatina odvozeno od slova zlato (zlatina - Slatina). Tato hypotéza vychází ze starých doměnek, které mluví o výskytu zlata v řece Zdobnici. Je však také z těchto důvodů velice nepravděpodob...
V řadě historických prací různých historiků se objevila zmínka o první zprávě o Slatinicích již prý na počátku 13.století, konkrétně k datu r.1207 a někde i rokem 1247. Další písemná zmínka o obci Zlatina, tentokráte již s bližším určením jako Zlatina Maior (větší Zlatina) v listině Markraběte Moravského Přemysla Otakara II. ze dne 14.9.1249 byla připsána obci Slatinice. V této listině odkazuje ji...
Malá obec na úpatí hory Velkého Kosíře. Nejstarší zmínka pochází z r.1247 a je ve spisech kláštera sv.Jakuba v Olomouci. Část obce byla v minulosti součástí plumlovského panství, a tak postupně náležela pánům z Kravař, Pernštejnům a Lichtenštejnům. Po...
Obec Slatiny má jméno od slatinné půdy, jež v celém obvodu se vyskytuje. Proto byly všechny pozemky odvodněny značným nákladem (asi 361 000 Kč). Meliorace byla prováděna v letech 1900, 1912 a 1924.
Obec Slatiny je obydlena od dob pradávných. Četné kamenné nástr...
Obec Slavhostice se nachází v okrese Jičín, První písemná zmínka o obci pochází z roku 1371. Obec Slavhostice je starodávnou vsí. Na celém území obce a na svažitých polích při vesnici se nacházejí sídliště a pohřebiště z dob prehistorických. St...
Slavice jsou vesnicí ležící v České republice přiřazenou k městu Třebíči jako jeho část, která díky polnostem zaujímá ze všech částí největší rozlohu, v přepočtu 14% rozlohy města. Zároveň jsou nejjižněji položenou částí města. Podle historického zemského dě...
Obec Slavičky leží v kraji Vysočina ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Třebíč. Nachází se 7 km východně od města Třebíč. Obec má místní části Slavičky, Okrašovice, Pozďátky a Dobrá Voda.
Ve Slavičkách je postaveno celkem 45 domů z nich 36 je trvale ob...
Slavíkov je starobylou osadou, vzdálenou asi 8 km sv. od Chotěboře. Její existence je prvně doložena k r. 1415, kdy se ve stížném listu koncilu kostnickému objevuje také jméno Václava Slavíkovce ze Slavíkova, majitele tvrze a poplužního dvora ve Slavíkově. Na své rodové tvrzi se Slavík...
Obec byla založena r.1784 po rozdělení panské ovčírny v Budětsku. Jméno nese po posledním proboštu augustiánského kláštera Všech svatých v Olomouci, Tadeáši Slavíčkovi. Tehdy byl vrchnostenským pánem a tuto osadu založil. Správně by se měla jmenovat Slavíčkov, ale ...
Slavíkovice leží 4 km jihovýchodně od Jemnice na potoce Rakovci. V současnosti má obec 80 domů a 230 obyvatel.Obec leží v nadmořské výšce 470 m. Katastr má výměru 552 ha. Název obce v písemných pramenech: 1350 Slawikowicz, 1588 Slawikowicze, 1718 Slawikowitz, 1798 Lainkowitz, Slawikowitz, Laukowitz, 1846 Laukowitz, Slawikowice, 1872 Laukowitz, Slavíkovice. První písemná zmínka o obci pochází z ro...
Obec Slavětice dostala údajně své jméno dle rodu Slavatů, kteří jsou uváděni již v roce 1181. V nejstarším údobí byly Slavětice z větší části v rukou světských pánů, část však patřila klášteru třebíčskému a část také klášteru dale...
Slavětín je stará slovanská obec, která se nachází v Bouzovské vrchovině 9 km jihozápadně od Litovle. Katastr o rozloze 490 ha je z poloviny pokryt bouzovskými lesy. Nejvyšším bodem je kopec Kamenice 489 m.n.m.
Obec má venkovský charakter s převažující funkcí bydlen&iacut...
Obec Slavětín (okres Havlíčkův Brod, kraj Vysočina) leží v těsném sousedství Národní přírodní rezervace Ransko, Přírodní rezervace Ranská Jezírka a Přírodní rezervace Řeka. Do těchto míst vede z obce cyklistická stezka. Rozkládá se na území ...