Nejstarší písemná zmínka o kostelu se váže k roku 1394, kdy byl kostel farním. Za husitských válek se stal kališnickým, a způsob přijímání podobojím se zde udržel až do 18. století. V roce 1525 zakoupila Mladá Boleslav od Markvarta Fryčka z Daliměřic volenovické panstv&ia...
Přímo v centru obce se nachází skřipelský kostelík sv. Simona a Judy, který je skutečně významnou památkou, neboť patří mezi čtyři nejstarší původně románské kostelíky okresu Beroun. Byl postaven v 11. století a dnešní rokokovou podobu získal v polovině 18. století na náklady tehdejšího majitele osovského panství Jana Adolfa z Kaunic....
Kostel sv. Šimona a Judy - barokní ve středu obce, z roku 1692. Kostelní hřbitov byl v roce 1789 přeložen jižně od vsi. Obdélná stavba má půlkruhově zakončený presbytář a hranolovou představenou věž s cibulovou bání v průčelí, pravoúhlý portál s polosloupy, po straně věže jsou ve štítové stěně niky. Loď je plochostropá, presbytář je sklenut křížovou klenbou. Na hlavním oltáři je umístěn obraz sv. ...
Farní kostel, zasvěcený svatým apoštolům Šimonu a Judovi, byl pravděpodobně součástí nejstaršího osídlení ve Štětí. Podle spisovatele Friedricha Bernaua měla obec kostel již v roce 1300, fakticky je však doložen až k r. 1352 v papežských registrech. Původní podobu kostela a jeho p...
Dominantou každé vsi na Bystřicku je kostel. Není tomu jinak i v malebné vesnici Stražek. Kostel sv. Šimona a Judy ve Strážku byl původně vystavěn pro nekatolíky Vilémem Muňkou z Ivančic na místě staršího kostela Navštívení Panny Marie převážně renezančně v roce 1616. Jednolodí je zaklenuto v...
Kostel pochází ze 13. století. K přestavbě došlo roku 1380. Pak v 17. století upraven v raně barokním stylu. Kostelní věž přistavěna kolem r. 1687. Jednolodní obdélná stavba s polygonálním presbytářem, se sakristií a předsíní na severní straně, se čtyřpatrovou hranolovou věž&iac...
Roku 1682 navštívil Bolatice polský král Jan Sobieský s vojskem, když táhl na pomoc Vídni obležené Turky. Kostel postavený v Bolaticích roku 1703 byl zasvěcen sv. Stanislavu, polskému patronovi, právě na paměť této události. V roce 1992 byla znovu opravena a natřena fasáda kostela a v letech 1999 - 2001 prošly generální opravou obě věže i střecha kostela. Od roku 2003 má kostel nově provedenou úpr...
Barokní kostel svatého Stanislava pochází z druhé poloviny 17. století. Byl vybudován na místě dřevěné svatyně. Koncem 18. století byl kostel rozšířen o věž. Zvon jež zdobí věž pochází z počátku 16. století a je na něm vyobrazen Kristus na kříži. V okolí kostela můžeme obdivovat barokní sochy svatých....
Hlavní dominantou města je kostel sv. Stanislava se štíhlou věží, která svítí daleko do kraje. Jako první vítá návštěvníky z celého okolí její elegantní silueta.
Kostel sv.Stanislava byl založen v polovině 14. století. Renesanční přestavba proběhla v&nbs...
Nachází se na hlavním náměstí Krále Jiřího. Původní gotická stavba z konce 15. století byla barokně přestavěná v 17. století. Dominantou interiéru je socha patrona sv. Stanislava.
Na věži kostela jsou instalovány celkem tři zvony, z nichž nejstarší pochází z roku 1539, d...
Kostel postavený v 19. století na místě starší stavby (kostel sv. Stanislava v Měrunicích je zmiňován již v záznamech ze 14. století, stojí v obci při průjezdní silnici. V průčelní západní věži se nachází zvon z roku 1797 od Josefa Pitschmanna a zvon z roku 1923 od Richarda Herolda. Da...
Základní kámen původně hřbitovního kostela (Nádražní ulice) nechal roku 1577 položit Antonín Brus v době, kdy starý hřbitov již nestačil k uspokojení potřeb Mohelnice. Kněžiště a východní část lodi jsou dokladem původní stavby dokončené roku 1584. V 17. a 18. století byl kostel barokně upraven, vzhled kostelní věže pochází až z roku 1856. Oltářní obraz sv. Stanislava vytvořil Pavel Kammreuth. Souč...
Areál s gotickým jádrem přestavěný do dnešní podoby barokně v 18. století. Jedná se o klasický kostelní areál, umístěný ve východní části rozlehlé návsi. Kolem kostela se rozprostírá hřbitov, vymezený kamennou ohradní zdí, kter&aacu...
Kostelík v barokním slohu pochází z 18. stol. Jednolodní stavba s malou předsíní před západním průčelím, na kněžiště navazuje rozměrná sakristie kombinovaná s márnicí. Na střeše se nachází sanktusník.
Bohoslužby se konají:
NE 11:00 - 1x...
Kostel s farou je v obci připomínán již v 15. stol. V letech 1758-73 byl kostel rozšířen o presbytář a sakristii. Jednolodní orientovaná stavba s polygonálním závěrem kněžiště a čtyřbokou věží nad vstupem je výraznou dominantou obce. Jeho současná podoba je výsledkem přestavby v letech 1...
Současný kostel, který byl původně gotický, je dominantou obce Sendražice. Počátkem 18. století došlo k barokním úpravám. Jedná se o jednolodní stavbu s čtvercovou lodí, obdélníkovým presbytářem se sakristií na severní straně a s mohutnou hranolovou věží v zá...
Původně dřevěný kostel ze 14.stol. byl realizován roku 1749 v pozdně barokním slohu, průčelí upraveno 1825. Stavba byla pozměněna v letech 1848 a 1866, kdy došlo ke změně věže na dnešní podobu. Opravy kostela byly provedeny v letech 1912, 1924 a 1966, kdy byl odstraněn sanktusník. Uvnitř se nacházejí nástěnné barokní malby, nástropní freska Nejsvětější trojice z r. 1750 a z r. 1770 ilusivní nás...
Pozdně barokní stavba kostela sv. Štěpána z roku 1758 na návrší v obci je významnou historickou stavbou a dominantou sídla. Součástí kostela je hrobka rodu Althannů.
Pozdně barokní farní kostel sv. Štěpána Stavba kostela byla dokončena r. 1758 podle projektu Josefa Emanuela Fischera z&nb...
Kostel svatého Štěpána je farní kostel, který leží v obci Dříteň, administrativně v části obce Malešice a konkrétně pak v osadě Bílá Hůrka.
O kostele sv. Štěpána ve vesnici Větší Hůrka jsou záznamy už z roku 1352, i když presbytář pravděpodobně pochází ze 1...
Rok 1786: Začalo se stavbou kostela pod patronací Josefa II. Vrchním dozorem byl pověřen Josef Ondráček, víceděkan kloboucký Hrabě Štěpán Illezhazy podporoval stavbu kostela, dokonce ji prý financoval. Proto se uvádí jako „stavitel kostela“. Podle něho je zasvěcen sv. Štěpánovi, králi uherskému. Je to jediný kostel na Moravě zasvěcený tomuto světci. Kostel byl postaven ve slohu josefínském. Byl p...
Původně gotický ze 14. stol. V r. 1670 a v 18. stol. přestavován a obnovován, upraven barokně. V podvěží hranolové barokní věže vznikla kaple. Hlavní oltář je doplněn obrazem kamenování sv. Štěpána. Na vítězném oblouku se zachovaly nástěnné malby ze 2. poloviny 14. stol. se čtyřmi v&ya...
Chrám založený krátce po vzniku města v polovině 13. století se řadí k nejcennějším památkám evropského raně gotického stavitelství. V jeho prostorách se nachází krypta sv. Kateřiny s unikátní hvězdicovitou klenbou (vznikla kolem roku 1260) a gotickými nást...
V roce 1765 vyhověla pražská arcibiskupská konsistoř žádosti kvildských věřících a poskytla svolení ke stavbě kostela včetně hřbitova. Dřevěný kostel, jehož stěny byly pokryty šindelem, byl zasvěcen památce Nalezení těla sv. Štěpána. V roce 1889 vypukl ve středu obce velký požár, zachv&aacut...
V jádru gotická stavba ze 14. století (viz. opěráky u presbytáře, kamenné ostění u dveří do sakristie a základy) s pozdějšími opravami - zejména 17. a 19 .století (roku 1822 přistavěn kůr), na věži kostela jsou čtyřstranné hodiny, průměr číselníků 140 cm, bílý podklad, če...
Od roku 1354 je zde připomínán farní kostel sv. Štěpána. Byl goticky rozšířen na trojlodi a v roce 1709 barokně upravován. Další úpravy pocházejí z let 1894-1895. Sv. Štěpán je patronem koní, pacholků u koní, kočích, zedníků, krejčích, kameníků, tkalců, tesařů, bednářů. Zemřel v roce 40 v Jeruzalémě jako první mučedník křesťanství a proto je nazýván Prvomučedníkem. Byl dobrým kazatelem a při jedno...
Kostel sv. Štěpána na Novém Městě je původní farní chrám horního Nového Města z let 1351 až 1400. Některé přístavby, sakristie, kaple a novogotická předsíň jsou pozdější. V roce 1879 ukončena gotická přestavba vedená Josefem Mockerem. Interiér kostela je gotický, zař&iacu...
Nejcennější památkou hřbitovního kostela svatého Štěpána, postaveného před rokem 1562, je náhrobní deska vezděná do sloupu v podloubí před kostelem. Deska původně kryla uvnitř kostela hrob Anny Hochhauzarové z Krásného Dvora, manželky někdejšího majitele městečka Václava Hochhauzera, který Senomaty koupil roku 1589. Anna zemřela roku 1613. Poslyšme, jak desku popsal spisovatel Zikmund Winter při n...
Areál se nachází ve střední části obce. Gotický kostel ze 2. poloviny 14. stol., který byl na přelomu 17. a 18. stol. zbarokizován. stojí uprostřed hřbitova, ohraničeného původně hřbitovní zdí. V jihozápadním rohu hřbitova stojí proti průčelí kostela nízká bedněn&aac...