Na počátku 18. století byla původní renesanční tvrz upravena tehdejším majitelem Františkem Nesslingerem ze Schelchengrabenu na dvoukřídlý barokní zámek. Koncem 19. století byl pseudogoticky upraven, kdy hlavní křídlo získalo dvě nárožní věžičky. Po roce 1945 prostory z&aac...
Ves, nejsevernější osada libereckého okresu, je od roku 1963 součástí obce Černousy. Dříve se zde setkávaly zemské hranice Čech, Saska a Pruska. Ve spisech je Ves připomínána již v roce 1306 a existuje i český zápis z roku 1543.
Původní slovanská obec, osídlená znovu podle ...
Ves Bílá Voda je část obce Bílá Voda v okrese Jeseník.
Samostatná osada Ves Bílá Voda vznikla roku 1748, když byla severní část dosud jednotné obce Bílá Voda povýšena na městys.
V roce 2001 zde žilo 54 obyvatel. V roce 2010 zde bylo evidováno 33 domů.
...
Obec ležící v rovinatém terénu 4 km severozápadně od Stoda je poprvé připomínána v roce 1243 jako vladycké sídlo. Roku 1290 ji koupil chotěšovský klášter, který v 1. třetině 14. století uskutečnil emfyteutické vysazení vsi. Mimořádně rozlehlou a v mnoha směrech Letecký snímekpozoruhodnou náves vymezují velké statky se stavební výbavou převážně z 19. a 20. století. Koncepčně založené půdorysn...
Severozápadní část obce Křemence, tvoří vesnička Veselá. Ta leží na pravém břehu říčky Romže. Vznikla po rozdělení a prodeji křemeneckého dvora r.1786. Většina prvních osadníků pocházela ze sousedního Runářova a měla tehdy jméno Frölichsdorf. To bylo později počeštěno na Veselá.
...
Obec Veselá leží 4 km od okresního města Rokycany, asi 447 m n.m. Její pojmenování je odvozováno z adjektiva veselý, ještě v roce 1850 se používal kromě dnešního názvu Veselá i termínu Veselé. Poprvé se lokalita připomíná v pramenech k roku 1352, kdy ji bratři Drsl...
Obec se skládá z několika menších osad.
Veselá - první zmínka o obci Veselá je už v roce 1616 v Pamětní knize města Rovensko. Název obce Veselá se odvozuje od místa, kde byla osada založena - na místě otevřeném, jasném, veselém. Veselí náleželo k panství...
Veselá,samostatná obec na bývalém statku klečůvském,stojí na kopci,3 km západně od Slušovic, asi 12 km od Zlína, 346 m nad mořem; silnicí je spojena s Klečůvkou a Slušovicemi. Hranice katastru tvoří na severu Březová, na východě Slušovice a Zádveřice, na jihu Klečůvka, na západě...
Obec Veselé se rozprostírá podél levého i pravého břehu potoka Bystrá, mezi městy Česká Kamenice a Benešov nad Ploučnicí.
Nachází se v Ústeckém kraji, v jihovýchodní části okresu Děčín v Habartické kotlině (ve vý&scar...
První písemná zpráva o existenci obce Veselí pochází z roku 1401. Toho roku, 23. července, se mezi jinými za Jošta z Valů zaručil Matěj z Veselí řečený z Cholltic. To je první historická zmínka o Veselí. Uvádí ji Augustin Sedláček ve svém díle Hrady, z&aacut...
Obec Veselí - U silnice z Mohelnice se za křižovatkou do Pavlova rozkládá malé údolí, na jehož jednom konci leží Vacetín a na druhém Veselí. Každé plně obsazené auto, které projíždí těmito vískami, zde na chvíli procentuálně značně pozmění počet obyvatel. Nachází se totiž v místech, kde – jak se říká – lišky dávají dobrou noc. Místní zvláštností jsou právě lišky, které se po zdejších lesích potulu...
Vystavěn na místě tvrze, založené někdy ve 14. století pány z Veselé, která existovala ještě v 18. století. Později rozbořena a na jejím místě vystavěn po roce 1863 zámek.
...
Kdy Veselí vzniklo, můžeme pouze hádat. Jisté je, že nejdříve zde byla vybudována tvrz na místě zvaném „Na Talíři“. Tu dnes připomíná zalesněný pahorek a obepínající příkop v severozápadní části města. Blízké okolí, na němž pravděpodobně s...
Původní veselská osada ležela na levém břehu řeky Moravy při dopravní cestě ze severu na jih podle toku řeky. Tato cesta byla nazývána "svobodná cesta královská". Původní veselský hrad, v podstatě vodní pevnost, měl za úkol zabezpečovat přechod na pravou stranu řeky po písečné lavici směrem k Písku. Je pravděpodobné, že veselská vodní pevnost byla v 11. století jednou z uherských pohraničních pevn...
Areál zámku s rozsáhlým parkem a bažantnicí. Zámek byl postaven na místě středověkého hradu využívajícího ostrov řeky Moravy. Jeho současná pozdě klasicistní podobe je z let 1834-40. Pozůstatky po mohutném dřeveném hradu byly nalezeny na nádvoří.
V minulosti byl několikrá...
Ze stanice jezdí osobní a spěšné vlaky směr Hodonín, Uherské Hradiště, Brno hl.n., Veselí nad Moravou, Újezdec u Luhačovic, Staré Město u Uherského Hradiště, Bylnice, Praha hl.n. a Kyjov.
...
Z dochovaných archivních materiálů je zřejmé, že Veselice přináležela od svého vzniku, tedy pravděpodobně od roku 1246, k blanenskému statku, který byl ve vlastnictví olomouckého biskupství.Přesto je vesnice tohoto názvu prvně zmiňována v soupisu "Blanenský majetek" až roku 1318, za doby nást...
Veselíčko je malá vesnice, část obce Luká v okrese Olomouc. Nachází se asi 2,5 km na severozápad od Luké. V roce 2009 zde bylo evidováno 22 adres. V roce 2001 zde trvale žilo 30 obyvatel....
Původní tvrz zboží milevského kláštera, poté Rožmberků, Švamberků - 1540 a Šternberků 1630, kteří ji odkázali svému preceptoru Grünerthalovi, ktetý nechal tvrz moderně přestavět na zámek.
...
Malá, původně samostatná obec, dnes místní část obce Kněževes, tvoří shluk domů v nepravidelném kruhu, připomínaná v roce 1367 v křetínském panství. Ke křetínskému panství patřila i později. Poplužní dvůr křetínského panství na Veselce je připomínán již roku 1521, později náležel křetínskému velkostatku. Také kolem Veselky vedla císařská silnice z Ústupa k Trpínu a dále do Čech. V roce 1872 byla p...